Talmud česky

Sota 44a סוטה

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 44a · 13 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Mrtvý zabírá čtyři lokte vzhledem k nečistotě. A tana také učil: Kdo stojí uvnitř nádvoří hrobky, je čistý, za předpokladu, že má čtyři lokte – slova Bejt Šamaj. Bejt Hilel říkají: Čtyři pěsti. O čem to platí? Když je její vchod shora; ale je-li vchod ze strany, pak podle všech čtyři lokte.
מת תופס ארבע אמות לטומאה ותנא תונא חצר הקבר העומד בתוכה טהור והוא שיהו בה ארבע אמות דברי בית שמאי ב"ה אומרים ארבעה טפחים במה דברים אמורים שפתחה מלמעלה אבל פתחה מן הצד דברי הכל ארבע אמות
2
Naopak! Ze strany [se lze] odvalit a vyjít; shora není možné, aby [se] nezastínilo! Nýbrž: O čem to platí? Když je vchod ze strany; ale je-li vchod shora, čtyři lokte. A to platí pro nádvoří hrobky, které je ohraničené přepážkami; ale obyčejný mrtvý zabírá [čtyři lokte].
כלפי לייא אדרבה מן הצד מידריד ונפיק מלמעלה אי אפשר דלא מאהיל אלא במה דברים אמורים שפתחה מן הצד אבל פתחה מלמעלה ארבע אמות והני מילי חצר הקבר דמסיימא מחיצתא אבל מת בעלמא תפיס
3
„Kdo je ten muž, který se zasnoubil se ženou“ (Dt 20,7) atd. Učili naši rabíni: „Který se zasnoubil“ – ať už se zasnoubí s pannou, nebo s vdovou, nebo [s ženou] čekající na levirát, a dokonce pět bratrů, z nichž jeden zemřel ve válce – všichni se vracejí. „A nevzal si ji“ – ne „nevzal“ [obecně], vyjma vdovy pro velekněze, rozvedené nebo chalucy pro obyčejného kněze, mamzerky nebo netiny pro izraelitu, izraelitky pro mamzera nebo netina.
(דברים כ, ז) מי האיש אשר ארש אשה כו ת"ר אשר ארס אחד המארס את הבתולה ואחד המארס את האלמנה ואחד שומרת יבם ואפילו חמשה אחין ומת אחד מהם במלחמה כולן חוזרין (דברים כ, ז) לא לקח ולא לקחה פרט לאלמנה לכהן גדול גרושה וחלוצה לכהן הדיוט ממזרת ונתינה לישראל בת ישראל לממזר ולנתין
4
Řekneme, že to není podle rabiho Josiho z Galileje? Neboť podle rabiho Josiho z Galileje – vždyť ten řekl: „Kdo se bojí a je malomyslný“ (Dt 20,8) – to je ten, kdo se bojí kvůli přestupkům, které má na svědomí!
לימא דלא כרבי יוסי הגלילי דאי רבי יוסי הגלילי הא אמר (דברים כ, ח) הירא ורך הלבב זה המתיירא מעבירות שבידו
5
Můžeš říci, že je to i podle rabiho Josiho z Galileje, podle Raby, neboť Raba řekl: Vskutku není vinen, dokud s ní nesouloží. Jaký je důvod? „Nevezme si [ji]“ kvůli „neznesvětí“; proto není bičován, dokud nesouloží.
אפילו תימא ר' יוסי הגלילי כדרבה דאמר רבה לעולם אינו חייב עד שיבעול מה טעם לא יקח משום לא יחלל משום הכי אינו לוקה עד שיבעול
6
Učili naši rabíni: „Který postavil“, „který vysadil“, „který se zasnoubil“ – Tóra učí dobrému mravu: ať člověk postaví dům, vysadí vinici a teprve potom si vezme ženu. I Šalomoun ve své moudrosti řekl: „Připrav venku svou práci a přichystej si ji na poli, potom vybuduj svůj dům“ (Př 24,27). „Připrav venku svou práci“ – to je dům; „a přichystej si ji na poli“ – to je vinice; „potom vybuduj svůj dům“ – to je žena.
תנו רבנן אשר בנה אשר נטע אשר ארש לימדה תורה דרך ארץ שיבנה אדם בית ויטע כרם ואח"כ ישא אשה ואף שלמה אמר בחכמתו (משלי כד, כז) הכן בחוץ מלאכתך ועתדה בשדה לך אחר ובנית ביתך הכן בחוץ מלאכתך זה בית ועתדה בשדה לך זה כרם אחר ובנית ביתך זו אשה
7
Jiný výklad: „Připrav venku svou práci“ – to je Písmo; „a přichystej si ji na poli“ – to je Mišna; „potom vybuduj svůj dům“ – to je Gemara. Jiný výklad: „Připrav venku svou práci“ – to je Písmo a Mišna; „a přichystej si ji na poli“ – to je Gemara; „potom vybuduj svůj dům“ – to jsou dobré skutky. Rabi Eliezer, syn rabiho Josiho z Galileje, říká: „Připrav venku svou práci“ – to je Písmo, Mišna a Gemara; „a přichystej si ji na poli“ – to jsou dobré skutky; „potom vybuduj svůj dům“ – zkoumej a přijmi odměnu.
ד"א הכן בחוץ מלאכתך זה מקרא ועתדה בשדה לך זה משנה אחר ובנית ביתך זה גמ' ד"א הכן בחוץ מלאכתך זה מקרא ומשנה ועתדה בשדה לך זה גמרא אחר ובנית ביתך אלו מעשים טובים ר' אליעזר בנו של ר"י הגלילי אומר הכן בחוץ מלאכתך זה מקרא ומשנה וגמרא ועתדה בשדה לך אלו מעשים טובים אחר ובנית ביתך דרוש וקבל שכר
8
„A tito se nevracejí: kdo staví vrátnici“ atd. Učilo se: Jestliže k ní přidal jednu vrstvu [zdiva], vrací se. „Rabi Eliezer říká: Ani ten, kdo staví dům z cihel v Šaronu, se nevracel.“ Učilo se: Protože jej obnovují dvakrát za sedmiletí.
ואלו שאינן חוזרין הבונה ביה שער כו' תנא אם הוסיף בו דימוס אחד חוזר ר' אליעזר אומר אף הבונה בית לבנים בשרון לא היה חוזר תנא מפני שמחדשין אותו פעמים בשבוע
9
„A tito se ani nehnou ze svého místa: kdo postavil nový dům a zasvětil ho“ atd. Učili naši rabíni: „Novou ženu“ (Dt 24,5) – mám jen novou ženu; odkud [víme o] vdově a rozvedené? Proto verš praví „ženu“ – v každém případě. Pokud ano, co nás učí „novou ženu“? Takovou, která je pro něho nová; vyjma toho, kdo si znovu bere svou rozvedenou, která pro něho nová není.
ואלו שאין זזין ממקומן בנה בית חדש וחנכו וכו' תנו רבנן (דברים כד, ה) אשה חדשה אין לי אלא אשה חדשה אלמנה וגרושה מנין תלמוד לומר אשה מכל מקום אם כן מה ת"ל אשה חדשה מי שחדשה לו יצא מחזיר גרושתו שאין חדשה לו
10
Učili naši rabíni: „Nepůjde s vojskem“ (Dt 24,5) – mohl bych myslet, že jen s vojskem nepůjde, ale bude dodávat vodu a potravu a opravovat cesty? Proto verš praví: „a nebude mu uloženo nic“ (Dt 24,5). Mohl bych myslet, že zahrnu i toho, kdo postavil dům a nezasvětil ho, vysadil vinici a neužil z ní, zasnoubil se se ženou a nevzal si ji? Proto verš praví „jemu“ – jemu nic neukládáš, ale ukládáš ostatním. A když je psáno „nebude mu uloženo“, k čemu mi je „nepůjde s vojskem“? Aby tím přestupoval dva zákazy.
ת"ר (דברים כד, ה) לא יצא בצבא יכול בצבא הוא דלא יצא אבל יספיק מים ומזון ויתקן הדרכים תלמוד לומר (דברים כד, ה) ולא יעבור עליו לכל דבר יכול שאני מרבה אף הבונה בית ולא חנכו נטע כרם ולא חללו ארס אשה ולא לקחה ת"ל עליו עליו אי אתה מעביר אבל אתה מעביר על אחרים ומאחר דכתב לא יעבור לא יצא בצבא למה לי לעבור עליו בשני לאוין
11
MIŠNA: „Úředníci budou dále mluvit k lidu…“ (Dt 20,8). Rabi Akiva říká: „Kdo se bojí a je malomyslný“ – ve vlastním smyslu: ten, kdo nemůže obstát v sevření bitvy a dívat se na tasený meč. Rabi Josi z Galileje říká: „Kdo se bojí a je malomyslný“ – to je ten, kdo se bojí kvůli přestupkům, které má na svědomí; proto mu Tóra připsala všechny tyto [důvody], aby se vrátil kvůli nim.
מתני׳ (דברים כ, ח) ויספו השוטרים לדבר אל העם וגו' ר' עקיבא אומר הירא ורך הלבב כמשמעו שאינו יכול לעמוד בקשרי המלחמה ולראות חרב שלופה רבי יוסי הגלילי אומר הירא ורך הלבב זהו המתיירא מן העבירות שבידו לפיכך תלתה לו התורה את כל אלו שיחזור בגללן
12
Rabi Josi říká: Vdova [provdaná] za velekněze, rozvedená nebo chaluca za obyčejného kněze, mamzerka nebo netina za izraelitu, izraelitka za mamzera nebo netina – to je ten, „kdo se bojí a je malomyslný“.
רבי יוסי אומר אלמנה לכהן גדול גרושה וחלוצה לכהן הדיוט ממזרת ונתינה לישראל בת ישראל לממזר ולנתין הרי הוא הירא ורך הלבב
13
„Až úředníci domluví k lidu, ustanoví velitele vojsk v čele lidu“ (Dt 20,9) – a v týlu lidu. Postaví zadržovače před ně a jiné za ně se železnými sekyrami v rukou, a každý, kdo se chce obrátit, má [zadržovač] oprávnění zlomit mu stehna,
(דברים כ, ט) והיה ככלות השוטרים לדבר אל העם ופקדו שרי צבאות בראש העם ובעקיבו של עם מעמידין זקיפין לפניהם ואחרים מאחוריהם וכשילין של ברזל בידיהן וכל המבקש לחזור הרשות בידו לקפח את שוקיו

Originál: Sotah 44a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu