Sota 44b סוטה

neboť začátek útěku je pád, jak je řečeno: „Izrael utekl před Pelištejci, a také veliká porážka byla v lidu“ (1S 4,17), a jinde se praví: „Izraelští muži utekli před Pelištejci a padali probodení…“ (1S 31,1).

O čem to platí? O dobrovolných válkách. Ale v přikázaných válkách vycházejí všichni, i ženich ze své komnaty a nevěsta ze svatebního baldachýnu. Rabi Jehuda řekl: O čem to platí? O přikázaných válkách; ale v povinných válkách vycházejí všichni, i ženich ze své komnaty a nevěsta ze svatebního baldachýnu.

GEMARA: Jaký je rozdíl mezi rabim Josim a rabim Josim z Galileje? Rozdíl mezi nimi je přestupek rabínského [zákazu].

Podle koho je ta baraita: Kdo mluvil mezi [nasazením] jednoho a druhého tefilinu, má na svědomí přestupek a vrací se kvůli tomu z válečných šiků? Podle koho? Podle rabiho Josiho z Galileje.

Kdo učil to, co učili naši rabíni: Uslyšel zvuk rohů a zachvěl se, nárazy štítů a zachvěl se, blyštění mečů a voda mu stéká po kolenou – vrací se? Podle koho? Řekneme, že je to rabi Akiva a ne rabi Josi z Galileje? V tomto souhlasí i rabi Josi z Galileje, neboť je psáno: „aby neroztavil srdce svých bratří jako své srdce“ (Dt 20,8).

„Až úředníci domluví“ atd. Toto „neboť začátek útěku je pád“ – mělo by být „neboť začátek pádu je útěk“! Řekni: neboť začátek pádu je útěk.

„O čem to platí? O dobrovolných válkách“ atd. Rabi Jochanan řekl: Dobrovolná [válka] podle rabínů je přikázaná podle rabiho Jehudy; přikázaná podle rabínů je povinná podle rabiho Jehudy.

Rava řekl: Války Jozuovy k dobytí [země] jsou podle všech povinné; války domu Davidova k rozšíření [území] jsou podle všech dobrovolné. Přou se o [války] k oslabení pohanů, aby proti nim netáhli: jeden mistr je nazývá přikázanými a druhý dobrovolnými. Prakticky na tom záleží u toho, kdo je zaměstnán [jedním] přikázáním, že je osvobozen od [jiného] přikázání.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Pomazaný pro válku“.

MIŠNA: [Vyznání při] jalovici se zlomenou šíjí [se říká] ve svatém jazyce, neboť je řečeno: „Najde-li se zabitý na zemi… vyjdou tvoji starší a tvoji soudci“ (Dt 21,1–2). Vycházeli tři z Velkého soudního dvora v Jeruzalémě. Rabi Jehuda říká: Pět, neboť je řečeno „tvoji starší“ – dva, „a tvoji soudci“ – dva, a soudní dvůr nemá mít sudý počet, přidá se k nim ještě jeden.

Byl-li nalezen ukrytý v hromadě kamení, nebo pověšený na stromě, nebo plovoucí na hladině vody, nezlamovali [šíji jalovice], neboť je řečeno „na zemi“ – a ne ukrytý v hromadě kamení; „ležící“ – a ne pověšený na stromě; „na poli“ – a ne plovoucí na hladině vody.

Byl-li nalezen blízko hranice, nebo [blízko] města, jehož většinu tvoří modloslužebníci, nebo města, v němž není soudní dvůr, nezlamovali. Měří se jen k městu, v němž je soudní dvůr.

GEMARA: Co tím [mišna] říká? Rabi Abahu řekl: Říká toto: Neboť je řečeno „odpoví a řeknou“ (Dt 21,7), a jinde se praví: „Levité odpoví a řeknou…“ (Dt 27,14). Jako odpověď zmíněná tam [je] ve svatém jazyce, tak i zde ve svatém jazyce.

A jak probíhá obřad jalovice se zlomenou šíjí? „Najde-li se zabitý na zemi… vyjdou tvoji starší a tvoji soudci“ – vycházeli tři z Velkého soudního dvora v Jeruzalémě. Rabi Jehuda říká: Pět atd.

Učili naši rabíni: „Vyjdou tvoji starší a tvoji soudci“ – „tvoji starší“ dva a „tvoji soudci“ dva, a soudní dvůr nemá mít sudý počet, přidá se k nim ještě jeden; hle, zde je pět – slova rabiho Jehudy. Rabi Šimon říká: „Tvoji starší“ dva, a soudní dvůr nemá mít sudý počet, přidá se k nim ještě jeden; hle, zde jsou tři.

A podle rabiho Šimona – vždyť je psáno „a tvoji soudci“! To potřebuje k [výkladu, že jde o] nejvýznačnější z tvých soudců. A rabi Jehuda to vyvozuje ze „starší“ – „tvoji starší“.

A rabi Šimon? Kdyby Milosrdný napsal „starší“, řekl bych: třeba i starší z tržiště. Milosrdný napsal „tvoji starší“. A kdyby Milosrdný napsal „tvoji starší“, řekl bych: třeba i malý Sanhedrin. Milosrdný napsal „a tvoji soudci“ – nejvýznačnější z tvých soudců.

A rabi Jehuda vyvozuje [analogií] „starší“ – „starší“: „starší pospolitosti“ (Lv 4,15). Jako tam nejvýznačnější z pospolitosti, tak i zde nejvýznačnější z pospolitosti.

Jestliže vyvozuje [analogií], ať vyvodí celou věc odtamtud; k čemu mi je „tvoji starší a tvoji soudci“? Nýbrž „vav“ v „a tvoji soudci“ [slouží] k počtu. A rabi Šimon?