Talmud česky

Sota 45a סוטה

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 45a · 26 segmentů

Struktura debaty:Otázka 3Důkaz 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Z „vav“ nic nevyvozuje. (Co říká Milosrdný? Nejvýznačnější z tvých soudců.) Nýbrž [je-li tomu tak], pak „vyjdou“ – dva, „a odměří“ – dva; podle rabiho Jehudy je tu devět, podle rabiho Šimona sedm!
וי"ו לא משמע ליה (מאי קאמר רחמנא המיוחדין שבשופטיך) אלא מעתה ויצאו שנים ומדדו שנים לר' יהודה הרי כאן תשעה לרבי שמעון הרי כאן שבעה
2
To potřebuje k tomu, co učí baraita: „Vyjdou“ – oni a ne jejich zmocněnci. „A odměří“ – i kdyby byl nalezen zjevně u [určitého] města, měřili, neboť je přikázáním zabývat se měřením.
ההוא מיבעי ליה לכדתניא ויצאו הן ולא שלוחיהן ומדדו שאפי' נמצא בעליל לעיר היו מודדין שמצוה לעסוק במדידה
3
Naše mišna není podle rabiho Eliezera ben Jaakova, neboť učí baraita: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: „Tvoji starší“ – to je Sanhedrin; „tvoji soudci“ – to je král a velekněz. Král, neboť je psáno: „Král právem upevňuje zemi“ (Př 29,4); velekněz, neboť je psáno: „Přijdeš ke kněžím levitům a k soudci, který bude…“ (Dt 17,9).
מתניתין דלא כר"א בן יעקב דתניא ר' אליעזר בן יעקב אומר זקניך זו סנהדרין שופטיך זה מלך וכהן גדול מלך דכתיב (משלי כט, ד) מלך במשפט יעמיד ארץ כהן גדול דכתיב (דברים יז, ט) ובאת אל הכהנים הלוים ואל השופט אשר יהיה וגו'
4
Ptali se: Nesouhlasí rabi Eliezer ben Jaakov jen ohledně krále a velekněze, ale ohledně Sanhedrinu zastává názor buď rabiho Jehudy, nebo rabiho Šimona? Nebo snad nesouhlasí i ohledně Sanhedrinu, [a vyžaduje], aby tam byl celý Sanhedrin?
איבעיא להו רבי אליעזר בן יעקב במלך וכהן גדול הוא דפליג אבל בסנהדרי אי כרבי יהודה אי כרבי שמעון סבירא ליה או דלמא בסנהדרי נמי פליג עד דאיכא כולה סנהדרי
5
Rav Josef řekl: Pojď a slyš: Našel je vzpurný starší v Bejt Pagi a vzepřel se jim – mohl bych myslet, že jeho vzpoura je [právně] vzpourou? Proto verš praví: „Vstaneš a vystoupíš na místo [, které Hospodin vyvolí]“ (Dt 17,8). To učí, že rozhoduje místo.
אמר רב יוסף ת"ש מצאן זקן ממרא אבי פגי והמרה עליהן יכול תהא המראתו המראה תלמוד לומר (דברים יז, ח) וקמת ועלית אל המקום מלמד שהמקום גורם
6
Že vyšli kolik? Řekneš-li, že vyšla jen část z nich – možná ti, kteří zůstali uvnitř, zastávají jeho názor! Je tedy zřejmé, že vyšli všichni.
דנפוק כמה אילימא דנפוק מקצתן דלמא הנך דאיכא גואי כוותיה סבירא להו אלא פשיטא דנפוק כולהו
7
A kvůli čemu? Je-li to kvůli dobrovolné záležitosti – smějí snad vyjít? Vždyť je psáno: „Tvůj pupek je mísa měsíce, ať nechybí míšené víno“ (Pís 7,3) – neboť potřebuje-li jeden z nich vyjít, jsou-li tam dvacet tři, odpovídající malému Sanhedrinu, vyjde; a ne-li, nevyjde.
ולמאי אי לדבר הרשות מי מצו נפקי והכתיב (שיר השירים ז, ג) שררך אגן הסהר אל יחסר המזג שאם נצרך אחד מהם לצאת אם יש שם עשרים ושלשה כנגד סנהדרי קטנה יוצא ואם לאו אינו יוצא
8
Je tedy zřejmé, že kvůli přikázané záležitosti. Kvůli čemu? Což ne kvůli měření [pro] jalovici? A to je rabi Eliezer ben Jaakov! Abaje mu řekl: Ne, možná [kvůli] rozšíření města a nádvoří, jak jsme se učili: Město a nádvoří se nerozšiřují jinak než soudním dvorem sedmdesáti jedna.
אלא פשיטא לדבר מצוה למאי לאו למדידת עגלה ורבי אליעזר בן יעקב היא א"ל אביי לא דלמא להוסיף על העיר ועל העזרות כדתנן אין מוסיפין על העיר ועל העזרות אלא בבית דין של שבעים ואחד
9
Učí baraita v souladu s Ravem Josefem: Našel je v Bejt Pagi a vzepřel se jim, například když vyšli k měření [pro] jalovici nebo k rozšíření města a nádvoří – mohl bych myslet, že jeho vzpoura je vzpourou? Proto verš praví „vstaneš a vystoupíš“. To učí, že rozhoduje místo.
תניא כוותיה דרב יוסף מצאן אבית פגי והמרה עליהן כגון שיצאו למדידת עגלה או להוסיף על העיר ועל העזרות יכול תהא המראתו המראה ת"ל וקמת ועלית מלמד שהמקום גורם
10
„Byl-li nalezen ukrytý v hromadě kamení nebo pověšený na stromě.“ Řekneme, že naše mišna je podle rabiho Jehudy a ne podle rabínů? Neboť učí baraita: „Zapomeneš snop na poli“ (Dt 24,19) – vyjma ukrytého, slova rabiho Jehudy. A mudrci říkají: „Na poli“ – to zahrnuje ukrytý.
נמצא טמון בגל או תלוי באילן לימא מתניתין ר' יהודה היא ולא רבנן דתניא (דברים כד, יט) ושכחת עומר בשדה פרט לטמון דברי רבי יהודה וחכ"א בשדה לרבות את הטמון
11
Rav řekl: Můžeš říci, že i podle rabínů: zde [se vyvozuje] z kontextu verše a tam z kontextu verše.
אמר רב אפי' תימא רבנן הכא מענייניה דקרא התם מענייניה דקרא
12
Neboť je psáno: „Najde-li se zabitý“ – tam, kde se nachází: „na zemi“ – vyjma ukrytého. A tam z kontextu verše, neboť je psáno: „Když budeš sklízet svou žeň na svém poli a zapomeneš snop“ (Dt 24,19) – zapomenutí obdobné žni: jako žeň [probíhá] odkrytě, tak i zapomenutí odkrytě. [Proto] Milosrdný napsal „na poli“, aby zahrnul ukrytý.
דכתיב (דברים כא, א) כי ימצא חלל היכא דמשתכח באדמה פרט לטמון והתם מענייניה דקרא דכתיב (דברים כד, יט) כי תקצור קצירך בשדך ושכחת עומר שכחה דומיא דקציר מה קציר בגלוי אף שכחה בגלוי כתב רחמנא בשדה לרבות את הטמון
13
I podle rabiho Jehudy ať se to vyvodí z [toho, že] zapomenutí je obdobné žni! Ano, je tomu tak.
לרבי יהודה נמי תיפוק ליה משכחה דומיא דקציר אין הכי נמי
14
Ale k čemu mi tedy je „na poli“? Potřebuje to k zahrnutí zapomenutého stojícího obilí. A rabíni – odkud mají zapomenuté stojící obilí? Vyvozují to z „Když budeš sklízet svou žeň na svém poli“.
ואלא בשדה למה לי מיבעי ליה לרבות שכחת קמה ורבנן שכחת קמה מנא להו נפקא להו מכי תקצור קצירך בשדך
15
A rabi Jehuda to potřebuje k tomu, co řekl rabi Abahu, že řekl rabi Eleazar, neboť rabi Abahu řekl, že rabi Eleazar řekl: Vyjma toho, když snopy odplavalo [větrem] na pole jeho druha. A rabíni [to vyvozují] z „na poli“ – „na svém poli“. A rabi Jehuda z „na poli“ – „na svém poli“ nic nevyvozuje.
ור' יהודה מיבעי ליה לכדרבי אבהו אמר ר' אלעזר דאמר רבי אבהו אמר ר"א פרט לשצפו עומרין לתוך שדה חבירו ורבנן מבשדה בשדך ור' יהודה בשדה בשדך לא משמע ליה
16
Rabi Jirmeja se ptal: Když snopy odplavalo [větrem] na jeho [vlastní] pole, jak je to? Je vzduch nad polem jako pole, nebo není jako pole?
בעי ר' ירמיה צפו עומרין לתוך שדהו מהו אויר שדה כשדה דמי או לאו כשדה דמי
17
Rav Kahana řekl Ravu Papimu, a někteří říkají Rav Kahana Ravu Zevidovi: Rozhodni to z [výroku] rabiho Abahua, že řekl rabi Eleazar, který řekl: Vyjma toho, když snopy odplavalo na pole jeho druha. Na pole druha – ano; na jeho [vlastní] pole – ne.
א"ל רב כהנא לרב פפי ואמרי לה רב כהנא לרב זביד תפשוט ליה מדרבי אבהו א"ר אלעזר דאמר פרט לשצפו עומרין לתוך שדה חבירו דחבירו אין לתוך שדהו לא
18
A podle tvé logiky: na pole druha, [když] plují – ano, [když] leží – ne? Vždyť potřebujeme „na svém poli“, a to tu není!
וליטעמיך לתוך שדה חבירו צפו אין מונחין לא והא בעינן בשדך וליכא
19
Nýbrž: na pole druha, i když leží; a že říká „plují“, je to proto, že jinak to nenalezneš než při plutí.
אלא לתוך שדה חבירו ואפילו מונחין והאי דקאמר צפו דלא משכחת לה אלא בצפו
20
Pojď a slyš: Snop, který uchopil, aby ho odnesl do města, položil ho na jiný snop a zapomněl na něj – spodní je zapomenutý [snop] a horní není zapomenutý. Rabi Šimon ben Jehuda říká jménem rabiho Šimona: Oba nejsou zapomenuté – spodní, protože je ukrytý, a horní, protože plove. Až potud se přou jen o spodní, ale o horním podle všech není zapomenutým.
תא שמע עומר שהחזיק בו להוליכו לעיר והניחו על גבי חבירו ושכחו התחתון שכחה והעליון אינו שכחה רבי שמעון בן יהודה אומר משום רבי שמעון שניהם אינן שכחה התחתון מפני שהוא טמון והעליון מפני שהוא צף עד כאן לא פליגי אלא בתחתון אבל בעליון דברי הכל לא הואי שכחה
21
Tam je to jiné: protože ho uchopil, získal ho do vlastnictví. Pokud ano, proč právě na jiném snopu? I na poli! Ano, je tomu tak; a že učí „na jiném snopu“, je to kvůli spodnímu.
שאני התם כיון דאחזיק ביה זכה ביה אי הכי מאי איריא על גבי חבירו אפילו בשדה נמי אין הכי נמי והאי דקתני על גבי חבירו משום תחתון
22
Vždyť ale říká „protože plove“! Řekni: protože je jako plovoucí.
והא מפני שהוא צף קאמר אימא מפני שהוא כצף
23
Abaje řekl: Hle, jsem jako ben Azaj na tržištích Tiberiady [– ptejte se mě na cokoli]. Jeden z rabínů řekl Abajemu: Dva zabití jeden na druhém – odkud se měří?
אמר אביי הריני כבן עזאי בשוקי טבריא אמר ליה ההוא מדרבנן לאביי שני חללים זה על גבי זה מהיכן הוא מודד
24
Je [zakrytí] druhem téhož druhu ukrytím, a druh na témže druhu není plutím, a měří se od horního? Nebo snad druh na témže druhu je plutím, a druh pod témže druhem není ukrytím, a měří se od spodního?
מין במינו הוי טמון ומין במינו לא הוי צף ומעליון מודד או דלמא מין במינו הוי צף ומין במינו לא הוי טמון ומתחתון מודד
25
Nebo snad druh pod témže druhem je ukrytím a druh na témže druhu je plutím, a neměří se ani od spodního, ani od horního?
או דלמא מין במינו הוי טמון ומין במינו הוי צף ולא מתחתון מודד ולא מעליון מודד
26
Řekl mu:
א"ל

Originál: Sotah 45a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu