nebývá zadržena. A když tedy nebývá zadržena, proč na to Elijáš přísahal? Říkal mu toto: Ani rosa požehnání nepřijde. Ať tedy navrátí rosu požehnání! Protože by věc nebyla patrná.
דלא מיעצר וכי מאחר דלא מיעצר אליהו אשתבועי למה ליה הכי קא"ל אפילו טל דברכה נמי לא אתי וליהדריה לטל דברכה משום דלא מינכרא מילתא
A odkud víme, že větry nebývají zadrženy? Řekl rabi Jehošua ben Levi: Neboť verš říká: „Neboť jako čtyři větry nebes jsem vás rozprostřel, je výrok Hospodinův“ (Za 2,10). Co jim říká? Chceš-li říct, že Svatý, budiž požehnán, říká Izraeli toto: Rozptýlil jsem vás do čtyř větrů světa – pokud tak, mělo by stát místo „jako čtyři“ „do čtyř“. Spíše říká toto: Tak jako svět nemůže být bez větrů, tak svět nemůže být bez Izraele.
(אלא) רוחות מנא לן דלא מיעצרי א"ר יהושע בן לוי דאמר קרא (זכריה ב, י) כי כארבע רוחות השמים פרשתי אתכם נאם ה' מאי קאמר להו אילימא הכי קאמר להו הקב"ה לישראל דבדרתינכו בארבע רוחי דעלמא אי הכי כארבע בארבע מיבעי ליה אלא הכי קאמר כשם שאי אפשר לעולם בלא רוחות כך א"א לעולם בלא ישראל
V deštivých dnech, neřekl-li „Který přivádí vítr“, nevracejí ho; neřekl-li „Který sesílá déšť“, vracejí ho. A nejen to, ale i když řekl „Který odhání vítr a dává vzlétnout rose“, nevracejí ho.
בימות הגשמים לא אמר משיב הרוח אין מחזירין אותו לא אמר מוריד הגשם מחזירין אותו ולא עוד אלא אפילו אמר מעביר הרוח ומפריח הטל אין מחזירין אותו
A nebývají zadrženy? Vždyť Rav Josef učil: „A zavře nebesa“ (Dt 11,17) – před mraky a před větry. Ty říkáš: před mraky a před větry, nebo je to jen před deštěm? Když [verš] říká „a nebude déšť“, hle, déšť je zmíněn. Jak tedy naplňuji „a zavře nebesa“? Před mraky a před větry.
ולא מיעצרי והתני רב יוסף (דברים יא, יז) ועצר את השמים מן העבים ומן הרוחות אתה אומר מן העבים ומן הרוחות או אינו אלא מן המטר כשהוא אומר ולא יהיה מטר הרי מטר אמור הא מה אני מקיים ועצר את השמים מן העבים ומן הרוחות
Větry a větry – není to rozpor: tento je obvyklý vítr, tamten je neobvyklý vítr. Neobvyklý vítr se hodí na tvoření [obilí na] humně? Lze to provést vějičkou.
רוחות ארוחות לא קשיא הא ברוח מצויה הא ברוח שאינה מצויה רוח שאינה מצויה חזיא לבי דרי אפשר בנפוותא
Učí se: Mraky a větry jsou druhé po dešti. Jak to vypadá? Řekl Ula, a někteří říkají rabi Jehuda: [Ty,] které přicházejí po dešti. Chceš tím říct, že je to výhoda? Vždyť je psáno: „Hospodin dá místo deště tvé zemi prach a hlínu“ (Dt 28,24), a Ula, a někteří říkají Rav Jehuda, řekl: [To je] vítr, který přichází po dešti!
תנא העבים והרוחות שניות למטר היכי דמי אמר עולא ואיתימא רבי יהודה דבתר מיטרא למימרא דמעליותא היא והכתיב (דברים כח, כד) יתן ה' את מטר ארצך אבק ועפר ואמר עולא ואיתימא רב יהודה זיקא דבתר מטרא
A Rav Jehuda řekl: Vítr po dešti je jako déšť, mrak po dešti je jako déšť, slunce po dešti je jako dva deště. Co tím vylučuje? Vylučuje noční jas a slunce mezi mraky.
ואמר רב יהודה זיקא דבתר מיטרא כמיטרא עיבא דבתר מיטרא כמיטרא שימשא דבתר מיטרא כתרי מטרי למעוטי מאי למעוטי גילהי דליליא ושמשא דביני קרחי
Řekl Rava: Sníh na horách je pro zemi užitečný jako pět dešťů, jak je řečeno: „Neboť sněhu říká: Padej na zemi, a lijáku deště i lijákům dešťů své síly“ (Jb 37,6).
אמר רבא מעלי תלגא לטורי כחמשה מטרי לארעא שנאמר (איוב לז, ו) כי לשלג יאמר הוא ארץ וגשם מטר וגשם מטרות עוזו
Originál: Taanit 3b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.