Zevachim 100a זבחים

To není rozpor. Zde jde o případ, kdy mu zemřel příbuzný čtrnáctého a pohřbil jej čtrnáctého; tam o případ, kdy mu zemřel příbuzný třináctého a pohřbil jej čtrnáctého.

Zemřel-li mu příbuzný čtrnáctého a pohřbil jej čtrnáctého – den úmrtí zahrnuje svou noc podle Tóry. Zemřel-li mu příbuzný třináctého a pohřbil jej čtrnáctého – den pohřbu je rabínský [a] nezahrnuje svou noc, leda podle rabínů.

Řekl Rav Aši Rav Marimu: Co tedy s tím, co se učí: Řekl mu rabi Šimon: Věz, že tomu tak je, neboť řekli: Onen se ponoří a jí svou oběť pesach, ale nikoli ostatní svaté oběti? Ať mu [rabi Jehuda] řekne: Já ti mluvím o dni úmrtí, který je podle Tóry, a ty mi mluvíš o dni pohřbu, který je rabínský! – To je obtíž.

Abaje řekl: To není rozpor. Zde jde o případ, kdy [příbuzný] zemřel před polednem, tam o případ, kdy zemřel po poledni. Před polednem, kdy [onen] ještě nebyl způsobilý k oběti pesach, na něj oninut dopadá; po poledni, kdy už byl způsobilý k oběti pesach, na něj oninut nedopadá.

A odkud lze říci, že se rozlišuje mezi před polednem a po poledni? Neboť se učí v baraitě: „Kvůli ní se smí učinit nečistým“ (Lv 21,3) – je to přikázání. Nechtěl-li, činí jej nečistým proti jeho vůli. A stala se příhoda s Josefem Kohenem, jemuž zemřela žena v předvečer Pesachu, a nechtěl se učinit nečistým; jeho bratři kohanim se usnesli a učinili jej nečistým proti jeho vůli.

Postav proti tomu: „Ani kvůli své sestře“ (Nu 6,7) – co nás to učí? Hle, [někdo] šel porazit svou oběť pesach a obřezat svého syna a uslyšel, že mu zemřel příbuzný. Mohl bych myslet, že se smí učinit nečistým; řekl jsi: „nesmí se učinit nečistým“ (Nu 6,7).

Mohl bych myslet, že tak jako se nesmí učinit nečistým kvůli své sestře, tak se nesmí učinit nečistým ani kvůli met micva [opuštěnému mrtvému]. Verš říká: „ani kvůli své sestře“ – kvůli své sestře se nečistým nečiní, ale kvůli met micva se nečistým činí.

Což z toho neplyne: zde před polednem, tam po poledni?

Z čeho [to plyne]? Snad ti mohu říci, že v obou případech jde o dobu po poledni, a jedno je [názor] rabiho Jišmaela a druhé rabiho Akivy. Neboť se učí v baraitě: „Kvůli ní se smí učinit nečistým“ – je to dovoleno, to jsou slova rabiho Jišmaela. Rabi Akiva říká: Je to povinnost.

To tě nemůže napadnout, neboť první část oné [baraity] učí rabi Akiva. Neboť se učí v baraitě: Rabi Akiva říká: „Duše“ (Nu 6,6) – to jsou blízcí příbuzní; „mrtvý“ – to jsou vzdálení.

„Kvůli svému otci“ – nečiní se nečistým, ale činí se nečistým kvůli met micva. „Kvůli své matce“ – byl-li kohenem a zároveň nazírem: kvůli své matce se nečistým nečiní, ale činí se nečistým kvůli met micva. „Kvůli svému bratru“ – byl-li veleknězem a zároveň nazírem: kvůli svému bratru se nečistým nečiní, ale činí se nečistým kvůli met micva.

„Ani kvůli své sestře“ – co nás to učí? Hle, [někdo] šel porazit svou oběť pesach a obřezat svého syna a uslyšel, že mu zemřel příbuzný. Mohl bych myslet, že se smí učinit nečistým; řekl jsi: „nesmí se učinit nečistým“. Mohl bych myslet, že tak jako se nečiní nečistým kvůli své sestře, tak se nečiní nečistým ani kvůli met micva. Verš říká: „ani kvůli své sestře“ – kvůli své sestře se nečistým nečiní, ale činí se nečistým kvůli met micva.