Zevachim 100b זבחים

Rava řekl: V obou případech jde o dobu po poledni, a není to rozpor: zde jde o dobu předtím, než za něj [oběť pesach] porazili a pokropili [krví], tam o dobu poté, co za něj porazili a pokropili.

Řekl Rav Ada bar Matana Ravovi: Poté, co porazili a pokropili její krví – co se stalo, stalo se [a nečistota mu již nevadí]? Řekl mu Ravina: Jedení obětí pesach je nezbytnou podmínkou, podle [výroku] Raby bar Rav Huny. Řekl mu [Rava]: Poslechni, co ti říká tvůj učitel.

Co je to [výrok] Raby bar Rav Huny? Neboť se učí v baraitě: Den zprávy [o úmrtí] je jako den pohřbu, pokud jde o přikázání sedmi a třiceti [dnů smutku]; a pokud jde o jedení obětí pesach, je jako den sbírání kostí. V jednom i druhém případě se ponoří a jí svaté oběti večer.

Ta [baraita] sama o sobě je obtížná: Řekl jsi, že den zprávy je jako den pohřbu, pokud jde o přikázání sedmi a třiceti [dnů], a pokud jde o jedení obětí pesach, je jako den sbírání kostí. Z toho plyne, že v den pohřbu nejí ani večer. A pak učí: V jednom i druhém případě se ponoří a jí svaté oběti večer!

Řekl Rav Chisda: Je to spor tanaim.

Raba bar Rav Huna řekl: To není rozpor. Zde jde o případ, kdy uslyšel zprávu o svém mrtvém těsně před západem slunce, a podobně když mu sbírali kosti těsně před západem slunce, a podobně když mu zemřel příbuzný a pohřbil jej těsně před západem slunce; a tam jde o dobu po západu slunce.

Po západu slunce – co se stalo, stalo se? Z toho tedy plyne, že jedení obětí pesach je nezbytnou podmínkou.

Rav Aši řekl: Co znamená „v jednom i druhém případě“? Říká toto: Jak v den zprávy, tak v den sbírání [kostí] se ponoří a jí svaté oběti večer.

Ale tento [výklad] Rava Ašiho je smyšlenka. Uvažme: [baraita] o tom pojednává – měl by říci „tento i tento“! Z toho tedy plyne, že je to smyšlenka.

A co je ten spor tanaim? Neboť se učí v baraitě: Jak dlouho za něj drží oninut? Celý ten den. Rabi říká: Po celou dobu, dokud nebyl pohřben.

O čem tu jednáme? Řekneš-li, že o dni úmrtí – je snad někdo, kdo nezastává, že den úmrtí zahrnuje svou noc podle rabínů?

A dále: Rabi říká: Po celou dobu, dokud nebyl pohřben. Když jej tedy pohřbil, je mu to dovoleno? Je snad někdo, kdo nezastává [verš] „a její konec jako hořký den“ (Am 8,10)?

Řekl Rav Šešet: [Baraita] pojednává o dni pohřbu.

Namítl Rav Josef: Ale co s tím, co se učí: Kdo uslyší o svém mrtvém, je jako ten, kdo sbírá kosti – ponoří se a jí svaté oběti večer. Z toho plyne, že v den pohřbu nejí ani večer. Čí je to [názor]? Uprav tedy [baraitu takto]: Jak dlouho za něj drží oninut? Celý ten den i jeho noc. Rabi říká: Po celou dobu, dokud nebyl pohřben; [ale byl-li pohřben,] bez jeho noci.

Řekli to před rabim Jirmejou. Řekl: Velký muž jako Rav Josef že by tak řekl? Řekl, že [názor] Rabiho je úlevou? Vždyť se učí v baraitě: Jak dlouho za něj drží oninut? Po celou dobu, dokud není pohřben, třeba i odsud až do deseti dnů – to jsou slova Rabiho. A mudrci říkají: Drží za něj oninut pouze ten den.

Uprav ji tedy takto: Jak dlouho za něj drží oninut? Celý ten den bez jeho noci. Rabi říká: Po celou dobu, dokud nebyl pohřben; a byl-li pohřben, [den pohřbu] zahrnuje svou noc.

Řekli to před Ravou. [Řekl]: Z toho, že Rabi říká, že den pohřbu zahrnuje svou noc podle rabínů, plyne, že den úmrtí zahrnuje svou noc podle Tóry.

A zastává snad Rabi, že oninut v noci je podle Tóry? Vždyť se učí v baraitě: „Hle, dnes“ (Lv 10,19) – [jen] dnes je to zakázáno, ale v noci dovoleno; a pro budoucí pokolení je to zakázáno jak ve dne, tak v noci – to jsou slova rabiho Jehudy. Rabi říká: Oninut v noci není podle slov Tóry, nýbrž podle slov soferim.

Ve skutečnosti je to rabínské,