To přichází [učit], že se [oběť pesach] odkládá. Neboť se učí: Odkládá se věc, o níž je řečeno „večer“ i „mezi večery“, za věc, o níž je řečeno jen „mezi večery“.
ההוא ליאוחר דבר הוא דאתא דתניא יאוחר דבר שנאמר בו בערב ובין הערבים לדבר שלא נאמר בו אלא בין הערבים בלבד
A dále odpověděl Rabi místo ben Betery na slova rabiho Jehošuy: Ne! Jestliže jsi [to] řekl o třináctém, jehož žádná část není vhodná, co řekneš o čtrnáctém, jehož část je vhodná?
ועוד השיב רבי תחת בן בתירא לדברי רבי יהושע לא אם אמרת בשלשה עשר שאין מקצתו ראוי תאמר בארבעה עשר שמקצתו ראוי
Nýbrž řekl rabi Jochanan: Ben Betera prohlašoval za neplatnou oběť pesach, kterou porazil čtrnáctého ráno, ať pro její jméno, ať ne pro její jméno, protože část [dne] je vhodná.
אלא א"ר יוחנן פוסל היה בן בתירא בפסח ששחטו בארבעה עשר שחרית בין לשמו בין שלא לשמו הואיל ומקצתו ראוי
Rabi Abahu to zesměšňoval: Jestliže je tomu tak, jak najdeš platnou oběť pesach podle ben Betery? Oddělil-li ji dnes [ráno], je odmítnuta od počátku; a oddělil-li ji včera, byla vhodná a [pak] odmítnuta.
מגדף בה רבי אבהו א"כ פסח כשר לבן בתירא היכי משכחת לה אי דאפרשיה האידנא דחוי מעיקרו הוא ואי דאפרשינהו מאתמול נראה ונדחה הוא
Rav Papa řekl: I když řekneš [že byla oddělena] večer předtím – noc není „postrádající čas“, neboť se učilo ve škole rabiho Jišmaela: V noci osmého [dne] vstupuje [mládě] do ohrady, aby bylo odděleno jako desátek.
רב פפא אמר אפילו תימא מאורתא לילה אין מחוסר זמן דתני דבי ר' ישמעאל ליל שמיני נכנס לדיר להתעשר
A [je to] podle rabiho Aftorikiho, neboť rabi Aftoriki stavěl [proti sobě verše]: Je psáno: „A bude sedm dní pod svou matkou“ (Lv 22,27) – tedy [následující] noc je vhodná. A je psáno: „A od osmého dne a dále bude přijato“ (Lv 22,27) – tedy noc není vhodná.
וכדרבי אפטוריקי דרבי אפטוריקי רמי כתיב (ויקרא כב, כז) והיה שבעת ימים תחת אמו הא לילה חזי וכתיב (ויקרא כב, כז) ומיום השמיני והלאה ירצה הא לילה לא חזי
Řekl mu: Ano, neboť rabi Jochanan řekl: Zvíře dvou společníků – [jeden] zasvětil svou polovinu, a pak koupil [druhou] polovinu a zasvětil ji – je svaté, ale nepřináší se.
אמר ליה אין דא"ר יוחנן בהמה של שני שותפין הקדיש חציה וחזר ולקח חציה והקדישה קדושה ואינה קריבה
A plynou z toho tři [věci]: Plyne z toho, že živá zvířata mohou být odmítnuta; a plyne z toho, že [co je] odmítnuto od počátku, je odmítnuto; a plyne z toho,
ושמע מינה תלת שמע מינה בעלי חיים נדחין וש"מ דחוי מעיקרא הוה דחוי וש"מ
Originál: Zevachim 12a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.