Zevachim 19b זבחים

a tam se kladou tefilin.

Komu chybí smírčí oběť: Odkud to víme? Rav Huna řekl: Verš říká: „Kněz za ni vykoná smíření a bude čistá“ (Lv 12,8) – „bude čistá“; z toho plyne, že [dosud] je nečistá.

A kdo si neumyl ruce a nohy: Plyne to [analogií] „ustanovení“ – „ustanovení“ z toho, komu chybí roucha.

Naši mistři učili: Velekněz, který se neponořil a neposvětil [omytím rukou a nohou] mezi jedním rouchem a druhým a mezi jednou službou a druhou, a sloužil, jeho služba je platná. Ale velekněz i řadový kněz, který si ráno neposvětil ruce a nohy a sloužil, jeho služba je neplatná.

Rav Asi řekl rabi Jochananovi: Vždyť pět ponoření a deset posvěcení [Dne smíření] jsou z Tóry a je u nich psáno „ustanovení“ – ať jsou nezbytnou podmínkou!

Řekl mu: Verš říká: „A oblékne je“ (Lv 16,4) – oblečení je nezbytnou podmínkou, ale nic jiného nezbytnou podmínkou není.

Jeho tvář se rozjasnila. [Rabi Jochanan] mu řekl: Copak jsem ti napsal to vav na trám? Je-li tomu tak, [nebylo by podmínkou ani posvěcení] ranní!

Chizkija řekl: Verš říká: „Bude jim to věčným ustanovením, jemu i jeho potomstvu po všechna pokolení“ (Ex 30,21) – věc, která je nezbytnou podmínkou u jeho potomstva, je podmínkou i u něho; věc, která není podmínkou u jeho potomstva, není podmínkou ani u něho.

Rabi Jonatan řekl: Odtud: „Mojžíš, Áron a jeho synové si z něho umývali [ruce a nohy]“ (Ex 40,31) – věc, která je nezbytnou podmínkou u jeho synů, je podmínkou i u něho; věc, která není podmínkou u jeho synů, není podmínkou ani u něho.

Proč rabi Jonatan neřekl [, že to plyne] z [verše] Chizkiji? Řekne ti: Ten je psán pro [budoucí] pokolení.

A proč ten druhý neřekl [, že to plyne] z tohoto? Potřebuje to pro [výrok] rabi Josiho, syna rabi Chaniny, neboť rabi Josi, syn rabi Chaniny, řekl: Z žádného umyvadla, v němž není dost [vody], aby se z něho posvětili čtyři kněží, se neposvěcuje, neboť je řečeno: „Mojžíš, Áron a jeho synové si z něho umývali“.

Naši mistři učili: Jak se plní přikázání posvěcení? Položí pravou ruku na pravou nohu a levou ruku na levou nohu a posvětí se. Rabi Josi, syn rabi Jehudy, říká: Položí obě ruce jednu na druhou na obě nohy, jednu na druhou, a posvětí se. Řekli mu: Přehnal jsi to; tak učinit nelze.

Dobře mu řekli. Rav Josef řekl: Jeho druh ho [při tom] podpírá.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Abaje řekl: Rozdíl je mezi nimi v [tom, zda je platné posvěcení] vestoje [opřen] o stranu.

Rav Sama, syn Rav Ašiho, řekl Ravinovi: Ať se posadí a posvětí! – Verš říká: „sloužit“ (Ex 30,20), a služba se koná vestoje.

Naši mistři učili: Posvětil-li si ruce a nohy ve dne, nemusí se posvěcovat v noci; [posvětil-li se] v noci, musí se posvětit ve dne – slova Rabiho, neboť Rabi říkal: Přenocování ruší posvěcení rukou a nohou. Rabi Elazar, syn rabi Šimona, říká: Přenocování posvěcení rukou a nohou neruší.

Učí se jinde: Stál-li a přinášel [oběti] na oltáři celou noc, za svítání potřebuje posvěcení rukou a nohou – slova Rabiho. Rabi Elazar, syn rabi Šimona, říká: Jakmile si posvětil ruce a nohy na začátku služby, nemusí se posvěcovat, ani kdyby [sloužil] odtud deset dní.

A je to potřebné: kdyby nás naučil [jen] to první, [řekl bych, že] tam Rabi říká [svůj názor], protože [kněz] přerušil [mezi] jednou službou a druhou, ale tady, kde nepřerušil, řekni, že Rabi souhlasí s rabi Elazarem, synem rabi Šimona. A kdyby nás naučil [jen] toto, [řekl bych, že] zde říká rabi Elazar, syn rabi Šimona, [svůj názor], ale tam řekni, že souhlasí s Rabim. Je to potřebné.

Jaký je důvod Rabiho? Neboť je psáno: „když přistupují“ (Ex 30,20). Jaký je důvod rabi Elazara, syna rabi Šimona? Neboť je psáno: „když vcházejí“ (Ex 30,20).

A ten druhý? Vždyť je psáno i „když vcházejí“! – Kdyby bylo psáno „když přistupují“ a nebylo psáno „když vcházejí“, řekl bych: při každém jednotlivém přistoupení; [proto] Milosrdný napsal „když vcházejí“.

A ten druhý? Vždyť je psáno i „když přistupují“! – Kdyby bylo psáno „když vcházejí“ a nebylo psáno „když přistupují“, řekl bych: i při prázdném vstupu.

Při prázdném vstupu? Vždyť je psáno „sloužit“! Spíše „když přistupují“ potřebuje pro [výrok] Rav Achy bar Jaakova, neboť Rav Acha bar Jaakov řekl: Všichni souhlasí, že při druhém posvěcení se posvěcuje, když je [už] oblečen, neboť verš říká: „nebo když přistupují“ – [posvěcuje se] ten, komu chybí jen přistoupení; vyloučen je ten, komu chybí oblečení i přistoupení.

„Aby obětovali ohnivou oběť“ (Ex 30,20) – proč je to potřebné?