Zevachim 37a זבחים

Odkud [víme] o všech [druzích] krve, že vyžadují dání [zbytku] krve k základně? Praví se: „A krev tvých obětních hodů bude vylita.“ – To vyvozuje z [výroku] Rabiho, neboť bylo učeno: Rabi říká: „A co zbude z krve, bude vymačkáno [k základně]“ (Lv 5,9) – nebylo třeba říkat „z krve“; proč se praví „z krve“?

Protože jsme se poučili jen o [krvi], která se dává čtyřmi podáními, že vyžaduje dání krve k základně. Odkud [víme] o ostatních [druzích] krve? Praví se: „A co zbude z krve, bude vymačkáno“ – nebylo třeba říkat „z krve“; proč se praví „z krve“? Učí o všech [druzích] krve, že vyžadují dání krve k základně.

A ještě – přichází [verš] k tomu? Potřebuje jej přece k tomu, co bylo učeno: Odkud [víme] o [krvi], která se dává pokropením, že když ji dal vylitím, splnil [povinnost]? Praví se: „A krev tvých obětních hodů bude vylita.“

Zastává [v tom názor] rabiho Akivy, který říká: Ani pokropení není zahrnuto ve vylití, ani vylití není zahrnuto v pokropení.

Neboť jsme se učili: Pronesl-li požehnání [nad obětí] pesach, osvobodil [od požehnání nad obětí] hodu;

[požehnání nad obětí] hodu neosvobodilo [od požehnání nad obětí] pesach – to jsou slova rabiho Jišmaela.

Rabi Akiva říká: Ani toto neosvobozuje od onoho, ani ono neosvobozuje od tohoto.

Ještě – přichází [verš] k tomu? Potřebuje jej přece k tomu, co bylo učeno: Rabi Jišmael říká: Z toho, co je řečeno: „Avšak prvorozené z hovězího dobytka nebo prvorozené z ovcí nebo prvorozené z koz [nevykoupíš] …“ (Nu 18,17), jsme se poučili o prvorozeném, že vyžaduje dání krve a obětních tuků na oltář. Odkud [víme o] desátku a oběti pesach? Praví se: „A krev tvých obětních hodů bude vylita.“

Zastává [v tom názor] rabiho Josiho ha-Gelili.

Neboť bylo učeno: Rabi Josi ha-Gelili říká: Není řečeno „jeho krev“, nýbrž „jejich krev“; není řečeno „jeho tuk“, nýbrž „jejich tuk“ (Nu 18,17). Učí to o prvorozeném, desátku a oběti pesach, že vyžadují dání krve a obětních tuků na oltář.

A rabi Jišmael vyvozuje z tohoto verše toto i ono? [Jsou to] dva tanaité [s různým podáním] názoru rabiho Jišmaela.

U rabiho Jišmaela, který jej vztahuje celý na prvorozené, je to v pořádku: proto je psáno: „A jejich maso bude tvé“ (Nu 18,18).

Ale u rabiho Josiho, který jej vztahuje i na desátek a oběť pesach – desátek a oběť pesach jedí majitelé! Co [znamená] „a jejich maso bude tvé“? Jak bezvadné, tak s vadou.