Zevachim 7a זבחים

podle slov rabiho Šimona se nevykupují bezvadné; podle slov mudrců se vykupují bezvadné.

A dále: Vždyť se rabi Jirmeja zeptal rabiho Zery: Kozli Aceret, jejichž krev zachytil do dvou pohárů, a byla pokropena krev prvního – proč se přináší druhý? Za nečistotu, která nastala mezi [pokropením] tohoto a onoho? (Byla-li pokropena krev druhého, proč se přinášejí?)

Ptá se tedy jen na kladné přikázání po porážce, ale na kladné přikázání po oddělení se neptá.

Možná mluví [ve smyslu] „jestliže dojdeš k tomu, že řekneš“.

Bylo řečeno: Děkovná oběť, kterou porazil pro jméno děkovné oběti svého druha – Raba řekl: Je platná. Rav Chisda řekl: Je neplatná.

Raba řekl, že je platná: Děkovná oběť byla poražena pro jméno děkovné oběti. Rav Chisda řekl, že je neplatná: Potřebujeme, aby byla poražena pro jméno jeho vlastní pokojné oběti.

Řekl Raba: Odkud to říkám? Neboť se učí: „A maso obětního hodu jeho děkovné pokojné oběti [bude snědeno] v den, kdy přinese svou oběť…“ (Lv 7,15) – Aba Chanin řekl jménem rabiho Eliezera: Přichází učit, že děkovná oběť, kterou porazil pro jméno pokojné oběti, je platná; pokojné oběti, které byly poraženy pro jméno děkovné oběti, jsou neplatné. A jaký je rozdíl mezi tím a tím? Děkovná oběť se nazývá pokojnou obětí, ale pokojné oběti se nenazývají děkovnou obětí.

Pokojné oběti pro jméno děkovné oběti jsou neplatné; tedy děkovná oběť pro jméno děkovné oběti je platná. Neznamená to [pro jméno děkovné oběti] jeho druha?

Ne, [pro jméno] jeho vlastní.

Ale [pro jméno děkovné oběti] jeho druha – co? Je neplatná? Místo aby učil „pokojné oběti pro jméno děkovné oběti jsou neplatné“, ať učí „děkovná oběť pro jméno děkovné oběti [druha je neplatná]“, a tím spíše pokojné oběti pro jméno děkovné oběti!

Pokojné oběti pro jméno jeho vlastní děkovné oběti bylo třeba [uvést]. Napadlo by tě říci: Protože se děkovná oběť nazývá pokojnou obětí, nazývají se i pokojné oběti děkovnou obětí, a když je porazil pro jméno děkovné oběti, ať jsou platné. Tím nás učí [že ne].

Řekl Rava: Oběť za hřích, kterou porazil pro jméno [jiné] oběti za hřích, je platná; pro jméno oběti zápalné je neplatná.

Jaký je důvod? Milosrdný řekl: „A porazí ji jako oběť za hřích“ (Lv 4,33) – a hle, oběť za hřích byla poražena pro jméno oběti za hřích. Pro jméno oběti zápalné je neplatná.

A Rava řekl: Oběť za hřích, kterou porazil za někoho, kdo je povinen [přinést] oběť za hřích, je neplatná; za někoho, kdo je povinen [přinést] oběť zápalnou, je platná.

Jaký je důvod? „A [kněz] za něho vykoná smíření“ (Lv 4,26) – za něho, a ne za jeho druha; jeho druh [je míněn] podobný jemu, povinný smíření jako on.

A Rava řekl: Oběť za hřích, kterou porazil za někoho, kdo není povinen ničím, je neplatná; neboť není v Izraeli člověka, který by nebyl povinen [za porušení] kladného přikázání.

A Rava řekl: Oběť za hřích smiřuje za [provinilé proti] kladným přikázáním – úsudkem a minori ad maius: [Jestliže] smiřuje za ty, kdo jsou povinni karet, za ty, kdo jsou povinni [kvůli] kladnému přikázání, tím spíše!

Chceš tím říci, že je to [věc] jejího druhu? Vždyť Rava řekl: Oběť za hřích, kterou porazil za někoho, kdo je povinen oběť za hřích, je neplatná; za někoho, kdo je povinen oběť zápalnou, je platná!