Řekl
rabi Elazar: Mišna
[mluví] o střeše, která má zábradlí, a to když
[list] sestoupil do vzdušného prostoru zábradlí. A u té, která nemá zábradlí, když sestoupil do vzdušného prostoru tří
[dlaní] přiléhajících ke střeše, neboť všechny tři
[dlaně] přiléhající ke střeše jsou jako střecha.
Rabi Jaakov bar Acha, rabi Ba bar Hamnuna ve jménu
Rava Ady bar Achavy: Ve věci Šabatu
[je tomu tak], neboť všechny tři
[dlaně] přiléhající k přepážce jsou jako přepážka. Řekl
rabi Jasa: Není to podobné. U rozlučních listů
[se měří] shora a u Šabatu zdola. U rozlučních listů, i když nespočinul; u Šabatu, dokud nespočine.
Rabi Ami ve jménu
rabiho Jochanana: A to když sestoupil do vzdušného prostoru přepážek.
Rabi Ami se tázal před
rabim Jochananem: Je to mišna podle
Rabiho, neboť
Rabi pokládá přepážku za něco hmotného? Řekl mu: Zde u rozlučních listů je to názor všech. Měl mu namítnout:
Rabi říká: Zastřešený. A ty říkáš: Nezastřešený. Jaký je rozdíl mezi rozlučními listy a Šabatem? Řekl
rabi Aba: O Šabatu je psáno: „Nebudeš konat žádnou práci“
(Ex 20,10), a
[tady] se koná sama od sebe. Ale zde: „a dá jí do ruky“
(Dt 24,1),
[to znamená] do jejího vlastnictví.
אָמַר רִבִּי אֶלְעָזָר. מַתְנִיתָא בְּגַג שֶׁיֵּשׁ לוֹ מַעֲקֶה וְהוּא שֶׁיָּרַד לַאֲוֵיר מַעֲקֶה. וְשֶׁאֵין לוֹ מַעֲקֶה וְהוּא שֶׁיָּרַד לַאֲוֵיר שְׁלֹשָׁה שֶׁהֵן סְמוּכִין לַגַּג. שֶׁכָּל שְׁלֹשָׁה שֶׁהֵן סְמוּכִין לַגַּג כַּגַּג הֵן. רִבִּי יַעֲקֹב בַּר אָחָא רִבִּי בָּא בַּר הַמְנוּנָא בְשֵׁם רַב אָדָא בַּר אֲחַוָוה. לְעִנְיָין שַׁבָּת. שֶׁכָּל שְׁלֹשָׁה שֶׁהֵן סְמוּכִין לִמְחִיצָה כִּמְחִיצָה הֵן. אָמַר רִבִּי יָסָא. דְּלָא דַמְיָא. גִיטִּין מִלְּמַעֲלָן וְשַׁבָּת מִלְּמַטָּן. גִּיטִּין אֲפִילוּ לֹא נַח. שַׁבָּת עַד שֶׁיָּנוּחַ. רִבִּי אִמִּי בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן. וְהוּא שֶׁיָּרַד לַאֲוֵיר מְחִיצוֹת. רִבִּי אִימִּי בְעָא קוֹמֵי רִבִּי יוֹחָנָן. מַתְנִיתָא דְרִבִּי. דְּרִבִּי עֲבַד מְחִיצָה כְמַמָּשׁוֹ. אָמַר לֵיהּ. דִּבְרֵי הַכֹּל הִיא הָכָא דְגִיטִּין. וְיָתִיבִינֵיהּ. רִבִּי אוֹמֵר. מְקוּרָה. וְאַתְּ אוֹמֶרֶת. אֵינָהּ מְקוּרָה. מַה בֵין גִּיטִּין וּמַה בֵין שַׁבָּת. אָמַר רִבִּי אַבָּא. בַּשַׁבָּת כְּתִיב לֹא תַעֲשֶׂה מְלָאכָה. נַעֲשֵׂית הִיא מֵאֵילֶיהָ. בְּרַם הָכָא וְנָתַן בְיָדָהּ. בִּרְשׁוּתָהּ.