MIŠNA:[Žena], která nepočkala po svém manželovi tři měsíce, provdala se a porodila, a není známo, zda je to devítiměsíční [dítě] prvního, nebo sedmiměsíční toho posledního: Měla-li syny z prvního a syny z druhého, ti dávají chalicu a neuzavírají levirát. A tak i on jim dává chalicu a neuzavírá levirát. Měl-li bratry z prvního a bratry z druhého, ne z téže matky, on dává chalicu i uzavírá levirát a oni dávají chalicu i uzavírají levirát. Byl-li jeden Izraelita a druhý kohen, bere si ženu způsobilou pro kohena, nesmí se poskvrňovat od mrtvých, a jestliže se poskvrnil, nedostane čtyřicet [ran]. Nejí pozdvihovanou dávku, a jestliže jedl, nenahrazuje jistinu a pětinu. Nedostává podíl na humně. Prodává pozdvihovanou dávku a peníze jsou jeho. Nedostává podíl ze svatých darů Chrámu. Nedávají se mu svaté dary, ale nebere se mu to, co má. Je osvobozen od plece, čelistí a žaludku. Jeho prvorozené [zvíře] se pase, dokud nedostane vadu. Ukládají se mu přísnosti Izraelitů i přísnosti kohanim. Byli-li oba kohanim, on za ně drží smutek a oni drží smutek za něho. On se pro ně nesmí poskvrňovat a oni se pro něho nesmějí poskvrňovat. On po nich nedědí, ale oni po něm dědí. Je osvobozen za úder i za zlořečení vůči tomu i onomu. Nastupuje ve službě služební skupiny toho i onoho, ale nedostává podíl. Byli-li oba v jedné skupině, bere jeden podíl.
GEMARA: „[Žena], která nepočkala po svém manželovi“ atd. „Byli-li oba kohanim, on za ně drží smutek“ atd. Oč tu jde? Jestliže po smrti, to nemůžeš, neboť jsme učili: On za ně drží smutek a oni za něho drží smutek. U druhého je v pořádku, že se neposkvrňuje, neboť říkám: Je to syn prvního. Proč se neposkvrňuje pro prvního? Tedy když se rozvedl. Jak chceš: Je-li to jeho syn, ať se pro něho poskvrní. Není-li to jeho syn, je to znesvěcený [kohen], a co na tom, když se poskvrní? Tedy když ji znásilnil. Neřekl snad Rava jménem Aby bar Jirmeji: Znásilněná nemusí čekat tři měsíce? Mysleli jsme, že je to podle rabínů, ale zde jsme u rabiho Josiho.
Rabi Chija učí: Drží smutek a poskvrňují se při pochybnosti. Řekl rabi Josi: Mišna říká totéž: On za ně drží smutek a oni drží smutek za něho. Rabi Ašian bar Jakim měl takový případ. Zeptal se rabiho Jasy, ten mu řekl: Není třeba. Řekl mu: Vždyť jsme učili: Řekl rabi Chija: Drží smutek a poskvrňují se při pochybnosti. Byly patrné znaky. Neříkají však kolegové jménem rabiho Jochanana: Podle znaků osmiměsíčního se nerozhoduje v praxi? Měl znak, že obcoval a oddělil se.
Osmiměsíční je jako kámen a v Šabat se nesmí přenášet, ale jeho matka se nad ním skloní a kojí ho. Rabi Josi se ptal: Smí se pro tyto pochybné děti znesvětit Šabat? Řekl rabi Josi ben rabi Bun: A správně. Jak chceš: Je-li devítiměsíční, ať je obřezán. Je-li osmiměsíční, je to jako krájení masa bez potřeby. Rabíni z Cesareje říkají: Rabi Jaakov bar Disaj se ptal: Kdo řekl, že je dovoleno krájet maso bez potřeby?
Učí se: Raban Šimon ben Gamliel řekl: Každý člověk, který přežije třicet dní, není nefel. „A jejich výkup: od stáří jednoho měsíce je vykoupíš“ (Nu 18,16). A zvíře, které přežije osm dní, není nefel. „A od osmého dne dále bude přijatelné jako ohnivá oběť Hospodinu“ (Lv 22,27). Tam říkají jménem Šmuela: Halacha je podle Rabana Šimona ben Gamliela. Řekl rabi Ba: O čem se přou? O tom, kdo se nenarodil v plném počtu měsíců. Ale jestliže se narodil v plném počtu měsíců, i Raban Šimon ben Gamliel souhlasí.
Udeřil-li tohoto a pak udeřil onoho, zlořečil-li tomuto a pak zlořečil onomu, je osvobozen. Rabi Chananja se ptal: Není to v rozporu s rabim Jochananem? Neboť se přeli o dvou svátečních dnech v diaspoře. Rabi Jochanan řekl: Varování při pochybnosti se přijímá. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Varování při pochybnosti se nepřijímá. Řekl rabi Chanina, řekl rabi: Není to v rozporu. Tam je možné to zjistit, zde však to zjistit není možné.
Udeřil-li oba najednou, zlořečil-li oběma najednou, je vinen. Rabi Jehuda osvobozuje. Rabi Jochanan se ptal: Není postoj rabiho Jehudy opačný? Neboť jsme tam učili: Snědl-li z tohoto olivu a z onoho olivu, dostane osmdesát [ran]. Rabi Jehuda říká: Dostane jen čtyřicet. Řekl rabi Kruspaj: Není opačný. Tam je samotný základ zákazu pochybný, zde však šlo o jistotu, jež se pro něho stala pochybnou. Rabi Jehuda se ptal: Je-li tomu tak, potom zdechlina, která byla zrušena porážkou: Protože šlo o jistotu, jež se pro něho stala pochybnou, jestliže z ní snědl, ať je osvobozen! Řekl rabi Josi: Rabi Jehuda souhlasí, že ve všech ostatních pochybnostech je osvobozen. Zde však rabi Jehuda vykládal Písmo: „svého otce“ – jistého a ne pochybného; „svou matku“ – jistou a ne pochybnou.
Originál: Jerusalem Talmud Yevamot 11:7 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.