MIŠNA: Přikázání chalicy [se koná] před třemi soudci, i když všichni tři jsou laici. Vyzula-li botu, její chalica je platná, punčochu, její chalica je neplatná; sandál s patou je platný a bez paty neplatný. Pod kolenem je její chalica platná, nad kolenem je její chalica neplatná.
GEMARA: „Přikázání chalicy [se koná] před třemi soudci“ atd. Je psáno „starší“ (Dt 25,7-9), a ty říkáš laici? Přikázání je před staršími. Odkud [víme], že i před laiky? Písmo praví: „vyzutého sandálu“ (Dt 25,10) – v každém případě.
Jsou tannaité, kteří učí: Chalica před proselyty je platná. A jsou tannaité, kteří učí: Chalica před proselyty je neplatná. Kdo říká: Chalica před proselyty je platná, [soudí] podle toho, kdo říká: „v Izraeli“ (Dt 25,10) zahrnuje proselyty. Kdo říká: Chalica před proselyty je neplatná, [soudí] podle toho, kdo říká: „v Izraeli“ vylučuje proselyty.
Zde říkáš: Vylučuje proselyty, a zde říkáš: Zahrnuje proselyty? Tam: „domácí“ vylučuje proselyty, „v Izraeli“ (Lv 23,42) vylučuje proselyty; vyloučení po vyloučení zahrnuje proselyty. Zde však: „v Izraeli“, ne proselyté.
Jsou tannaité, kteří učí: Chalica před dvěma je neplatná. A jsou tannaité, kteří učí: Chalica před dvěma je platná. Kdo říká: Chalica před dvěma je neplatná, [soudí] podle toho, kdo říká: Chalica před proselyty je neplatná. Kdo říká: Chalica před dvěma je platná, [soudí] podle toho, kdo říká: Chalica před proselyty je platná. I ten, kdo říká: Chalica před proselyty je platná, souhlasí, že před dvěma je neplatná; neboť finanční spory jsou platné před proselyty, ale neplatné před dvěma.
Jsou tannaité, kteří učí: Chalica v noci je platná. Jsou tannaité, kteří učí: Chalica v noci je neplatná. Kdo říká: Chalica v noci je platná, [soudí] podle toho, kdo říká: Chalica před proselyty je platná. Kdo říká: Chalica v noci je neplatná, [soudí] podle toho, kdo říká: Chalica před proselyty je neplatná. I ten, kdo říká: Chalica před proselyty je platná, souhlasí, že v noci je neplatná; neboť finanční spory jsou platné před proselyty, ale neplatné v noci.
Jsou tannaité, kteří učí: A to jen tehdy, když soudci umějí číst. Jsou tannaité, kteří učí: I když soudci neumějí číst. Kdo říká: A to jen tehdy, když soudci umějí číst, [mluví o době], než to spojili s čtením. A kdo říká: I když soudci neumějí číst, [mluví o době], kdy to spojili s čtením. „A odpoví a řekne“ (Dt 25,9): Odpovídá jen po jednom. Řekl rabi Josi: A jen po soudci. Ale tak se nedělá.
„Vyzula-li botu, její chalica je platná.“ Pro koho je to potřebné? Pro rabiho Meira. Neboť rabi Meir řekl: Chalica se nekoná s botou. Učí se: Řekl rabi Josi: Přihodilo se, že jsem šel do Nezibisu a uviděl tam jednoho starce a řekl jsem mu: Znal jsi kdy dobře rabiho Jehudu ben Betiru? Řekl mi: Rabi, byl jsem penězoměncem ve svém městě a stále býval u mého stolu. Řekl jsem mu: [Viděl jsi ho] někdy provádět chalicu? Čím prováděl chalicu, botou, nebo sandálem? Řekl [mi]: Rabi, cožpak je v našem kraji sandál? Řekl jsem: Co vedlo rabiho Meira k tomu, aby řekl: Chalica se nekoná s botou?
Rabi Ba, Rav Jehuda jménem Rava: Přijde-li Eliáš a řekne, že chalica se koná s botou, poslouchá se ho. Že se chalica nekoná se sandálem, neposlouchá se ho, neboť mnozí mají zvyk konat chalicu se sandálem. A zvyk ruší halachu. Rabi Zeira, rabi Jirmeja jménem Rava: Přijde-li Eliáš a řekne, že chalica se nekoná s botou, poslouchá se ho. Že se chalica nekoná se sandálem, neposlouchá se ho, neboť mnozí mají zvyk konat chalicu se sandálem. A zvyk ruší halachu.
Rabi Zeira ukazoval rabimu Ba bar Jicchakovi, jak se to dělá: Přiváže ho, aby v něm mohl chodit sám. Jak se to dělá? Řekl rabi Chananja, syn rabiho Hilela: Zaváže ho na kličku, aby ji mohla rozvázat jednou rukou. Jak se to dělá? Rozváže řemínky pravou, uchopí je levou, stáhne patu pravou a táhne je pravou, aby chalica i rozvázání byly pravou.
Rav řekl: Podstatou chalicy je rozvázání řemínku. Neřekl snad rabi Ba jménem Rava Jehudy, rabi Zerikan k tomu dospěl jménem Rava: Slova mudrců: Vyzula a neplivla, plivla a nevyzula, nic neučinila, dokud nevyzuje a neplivne? I když Rav řekl: Dokud nevyzuje a neplivne, Rav souhlasí, že podstatou chalicy je rozvázání řemínků.
Rav řekl: Podstatou vydržení je sběr plodů. Neřekl snad Rav: A to jen tehdy, když ho viděli plít a okopávat? I když Rav řekl: A to jen tehdy, když ho viděli plít a okopávat, Rav souhlasí, že podstatou vydržení je sběr plodů.
Řekl rabi Janaj: Zul on a ona to vrátila, zula ona a rozvázal on: Její chalica je neplatná. Chce-li vrátit, ať nevrací. Proč? Protože v ní nejsou obě, nebo protože nejsou po pořádku? Jaký je mezi tím rozdíl? Vrátila a rozvázala. Řekneš-li: Protože v ní nejsou obě, hle, jsou v ní obě. Důvodem je tedy jen to, že nejsou po pořádku.
Řekl rabi Lazar: Jsou mezi nimi takové, o nichž řekli: Její chalica je neplatná, a chce-li vrátit, ať vrátí. A jsou mezi nimi takové, o nichž řekli: Její chalica je platná, a chce-li vrátit, ať nevrací. Při punčoše a u té, která dala chalicu nezletilému, je její chalica neplatná, a chce-li vrátit, ať nevrací. Vyzula punčochu: Jsou tannaité, kteří učí: Její chalica je platná. Jsou tannaité, kteří učí: Její chalica je neplatná. Kdo říká: Její chalica je platná, [mluví] o punčoše z kůže. Kdo říká: Její chalica je neplatná, [mluví] o punčoše z látky. Bota s punčochou: Jsou tannaité, kteří učí: Její chalica je platná. Jsou tannaité, kteří učí: Její chalica je neplatná. Kdo říká: Její chalica je platná, [mluví o tom], když punčocha byla z látky a bota z kůže. Kdo říká: Její chalica je neplatná, [mluví o tom], když punčocha byla z kůže a bota z kůže. Jsou tannaité, kteří učí: V punčoše se o Dni smíření vychází. A jsou tannaité, kteří učí: V punčoše se nevychází. Řekl Rav Chisda: Kdo říká: Vychází se, [mluví] o punčoše z látky. A kdo říká: Nevychází se, [mluví] o punčoše z kůže.
„Sandál s patou je platný.“ Tam říkají: Jako tyto kensorisy. A zdejší rabíni říkají: Jako tyto naše. Rav řekl: Kdybych byl neviděl rabiho Chiju Velkého, svého strýce, provádět chalicu s tímto šněrovaným sandálem s řemínky, nebyl by žák oprávněn tak činit. Bratr matky Rava Kahany provedl chalicu v noci, sám, v noci na Šabat, se sandálem z lýka a vestoje. Řekl rabi Zerika: A ona neplivla. Rav to slyšel a řekl: Kdo jiný by to udělal, než bratr matky Rava Kahany?
Tak se má mišna [číst]: Přivazuje-li pod kolenem, je to platné, nad kolenem neplatné. Je psáno: „A Aharon a jeho synové si z ní budou umývat ruce a nohy“ (Ex 30,19). A učí se o tom: Na ruce po zápěstí a na noze po kotník. A zde říkáš takto? Je to jiné, neboť je psáno: „z jeho nohy“ (Dt 25,9). Potom tedy ať je platné i nad kolenem! Je to jiné, neboť je psáno „z jeho nohy“: z jeho nohy, a ne z toho, co je nad jeho nohou. Namítl Kahana: Vždyť je psáno: „A svému lůžku, jež vyjde z místa mezi jejími nohami“ (Dt 28,57). Cožpak vychází z místa mezi jejími nohami? Jen vypadá, že je mezi jejími nohami. Tak jako to, co jsme tam učili: Umyvadlo bylo mezi předsíní a oltářem a posunuto k jihu. Cožpak bylo umístěno mezi předsíní a oltářem? Jen se zdálo, že je mezi předsíní a oltářem.
Originál: Jerusalem Talmud Yevamot 12:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.