MIŠNA: Vyzula-li sandál, který není jeho, dřevěný sandál nebo levý na pravé, její chalica je platná. Vyzula-li velký, v němž může chodit, nebo malý, který pokrývá většinu jeho nohy, její chalica je platná. Vyzula-li v noci, její chalica je platná. Rabi Eliezer to činí neplatným. Na levé noze je její chalica neplatná, a rabi Eliezer ji činí platnou.
GEMARA: „Vyzula-li sandál, který není jeho“ atd. Šofar z modloslužby nebo ze svedeného města: Rabi Lazar říká: Je platný. Rabi Chija učí: Je platný. Rabi Hošaja učí: Je neplatný. Všichni souhlasí, že lulav je neplatný. Jaký je rozdíl mezi šofarem a lulavem? Řekl rabi Josi: U lulavu je psáno: „A vezmete si“ (Lv 23,40) – ze svého, ne z toho, z čeho je zakázáno mít užitek. Zde však: „Bude vám dnem troubení“ (Nu 29,1) – v každém případě. Řekl rabi Lazar: Tam člověk plní [povinnost] samotnou věcí, zde však svým zvukem. A je snad zvuk zakázán k užitku? Všichni souhlasí, že sandál ze svedeného města je platný, neboť je psáno: „vyzutého sandálu“ (Dt 25,10) – v každém případě. Řekl rabi Mana: Jako říkáš tam: „Bude vám dnem troubení“ (Nu 29,1) – v každém případě, tak říkáš zde: „vyzutého sandálu“ (Dt 25,10) – v každém případě.
„Dřevěný sandál.“ Kolegové jménem Rava: A to jen tehdy, když jeho poutka jsou ze dřeva. Rabi Ba jménem Rava: A to jen tehdy, když jeho výztuhy jsou ze dřeva. Tam říkají jménem Rava: A to jen tehdy, když jeho řemínky jsou ze dřeva. Rabi Hila jménem rabiho Jochanana: I celý ze dřeva je platný. Mišna podporuje rabiho Jochanana: Slaměný sandál je nečistý nečistotou šlapání a žena s ním může provést chalicu, podle slov rabiho Akivy. Mudrci však nesouhlasili ohledně nečistoty šlapání.
Sandál, jemuž se přetrhla ouška, přetrhla poutka, přetrhly řemínky nebo se oddělila jedna z podešví, je čistý. Přetrhlo-li se jedno z jeho oušek, jedno z poutek, jeden z řemínků nebo se oddělila větší část podešví, je nečistý. Rabi Jehuda řekl: Vnitřní je nečistý a vnější čistý. Rabi Jaakov bar Acha, rabi Tavlaj, Chanin bar Ba jménem Rava: Halacha je podle rabiho Jehudy ohledně Šabatu. Rabi Šmuel bar Rav Jicchak měl takový případ. Poslal se zeptat rabiho Jaakova bar Achy k rabimu Chijovi bar Abovi. Řekl mu: Jako se přou o nečistotě, tak se přou o Šabatu. A rozhodl mu podle rabínů. Rabi Šmuel bar Rav Jicchak se ptal a slyšel říkat: Halacha je (ne) podle rabiho Jehudy. A on mu rozhodl podle rabínů. Rabi Acha bar Jicchak měl takový případ. Poslal se zeptat rabiho Zeiry a rabi Zeira se zeptal rabiho Imiho. Řekl mu: Podle slov toho, kdo jej činí nečistým, je dovoleno v něm vycházet; podle slov toho, kdo jej činí čistým, je zakázáno v něm vycházet. A nic od něho nezískal.
Učí se: Ale smí v něm jít, dokud nedojde ke vchodu do svého dvora. Rabi Acha a rabi Zeira šli po silnici. Sandál rabiho Achy se poškodil. Když došli k bráně, řekl mu rabi Zeira: To je vchod tvého dvora. Rabi Acha[jej] ovinul šátkem. Rabi Abahu ovinul lněným obvazem. Rabi Abahu soudil, že lněný obvaz je z toho, co je připravené. Rabi Jona jej hodil do krámu Chalitry. A [sandál] byl i trochu cenný. Uložil ho; čest rabiho Lazara ho odnese. Rabi Jirmeja se zeptal před rabim Zeirou: Je dovoleno přezout [sandály]? Řekl mu: Je to dovoleno. Přesto mu řekl: Jdi, najdi nějakého starce a spolehni se na něho. Vyšel, našel rabiho Bu bar Memela, zeptal se ho a ten to dovolil. Řekl rabi Josi: Mišna říká, že je to oděv, neboť jsme učili: nebo levý na pravé, její chalica je platná. To, co říkáš, je o šířce. Ale na délku musí pokrývat větší část nohy.
Jaký je důvod rabiho Eliezera? „Před očima starších“ (Dt 25,9). Jak rabíni vysvětlují „před očima starších“? Vylučuje slepý soud. Rabi Jochanan se ptal: Není postoj rabiho Eliezera opačný? Tam říká: Pravá je podmínkou. A zde říká: Pravá není podmínkou. Řekl rabi Josi: Tam, kde je psáno „pravá“, je pravá podmínkou; zde však, kde „pravá“ psáno není, pravá podmínkou není. Rabi Josi ze Sidonu učil před rabim Jirmejou: „Jeho ucho“ (Ex 21,6), „jeho ucho“: Jako „jeho ucho“ řečené jinde je pravé, tak i zde pravé. A řekl: „Jeho noha“ (Dt 25,9), „jeho noha“. Kdo uznává „jeho ucho, jeho ucho“, neuznává „jeho noha, jeho noha“. Vždyť se učí jménem rabiho Eliezera: „jeho noha, jeho noha“! Jsou to dvě tradice o slovech rabiho Eliezera. Kdo uznává „jeho ucho, jeho ucho“, uznává „jeho noha, jeho noha“. Kdo neuznává „jeho ucho, jeho ucho“, neuznává „jeho noha“. A tato mišna neuznává „jeho ucho, jeho ucho“ ani „jeho noha, jeho noha“.
Originál: Jerusalem Talmud Yevamot 12:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.