Ketubot 4:1 כתובות

Jeruzalémský talmud · Našim – Ženy · halacha 4:1 · 6 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.

MIŠNA: Dívka, která byla svedena: její zahanbení, její znehodnocení a její pokuta patří jejímu otci, a [platba za] bolest u té, která byla uchvácena. Stanula-li před soudem dříve, než otec zemřel, náleží otci. Zemřel-li otec, náleží bratrům. Nestihla-li stanout před soudem, než otec zemřel, náleží jí samé.

משנה: נַעֲרָה שֶׁנִּתְפַּתְּתָה בָּשְׁתָּהּ וּפְגָמָהּ וּקְנָסָהּ לְאָבִיהָ וְהַצַּעַר בִּתְפוּסָה. עָמְדָה בְבֵית דִּין עַד שֶׁלֹּא מֵת הָאָב הֲרֵי הֵן שֶׁלָּאָב. מֵת הָאָב הֲרֵי הֵן שֶׁלָּאַחִין. לֹא הִסְפִּיקָה לַעֲמוֹד בְּבֵית דִּין עַד שֶׁמֵּת הָאָב הֲרֵי הֵן שֶׁלְּעַצמָהּ.

GEMARA: „Dívka, která byla svedena“ atd. Kdo učí „dívka“? Rabi Meir. Avšak podle rabínů i nezletilá.

הלכה: נַעֲרָה שֶׁנִּתְפַּתְּתָה כול׳. מָאן תַּנָּא נַעֲרָה. רִבִּי מֵאִיר. בְּרַם כְּרַבָּנִין אֲפִילוּ קְטַנָּה.

„A bolest u té, která byla uchvácena“: u znásilněné. A to není podle rabiho Šimona, neboť rabi Šimon osvobozuje násilníka od [placení za] bolest.

וְהַצַּעַר בִּתְפוּסָה. בָּאֲנוּסָה. וּדְלֹא כְרִבִּי שִׁמְעוֹן. דְּרִבִּי שִׁמְעוֹן פּוֹטֵר אֶת הָאוֹנֵס מִן הַצַּעַר.

Dosud [šlo o] věci vyplývající ze styku. Zranil ji, oslepil jí oko, uťal jí ruku, zlomil jí nohu: komu platí, jí, nebo jejímu otci? Rabi Jochanan řekl: Dává jejímu otci. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Dává jí samé. Rabi Šimon ben Lakiš se domnívá, že výtěžek její práce patří jí, dokud nedospěje. Rabi Jochanan řekl: Od její dospělosti dále. Rabi Avin jménem rabiho Hily: Do chvíle její dospělosti se přou, ale od její dospělosti dále všichni uznávají, že náleží jí samé. Baraita podporuje tohoto a baraita podporuje tamtoho. Baraita podporuje rabiho Jochanana: Kdo zraní dceru a syna svého druha: [náhradu] syna dá ihned a z [náhrady] dcery ať se učiní investice. Rabi Judan, otec rabiho Jehudy, otce rabiho Matanji, řekl: Někteří učí, že začátek i konec podporují rabiho Šimona ben Lakiše: Kdo zraní svou nezletilou dceru: její škoda patří jí a je osvobozen od zahanbení a znehodnocení. Zranili-li ji jiní: její škoda patří jí, a ze zbytku ať se učiní investice, a její zahanbení a znehodnocení patří jejímu otci.

עַד כְּדוֹן דְּבָרִים הַבָּאִים מַחְמַת הַבִּיאָה. חָבַל בָּהּ. סִימֶּה אֶת עֵינָהּ. קָטַע אֶת יָדָהּ. שִׁיבֵּר אֶת רַגְלָהּ. לְמִי הוּא מְשַׁלֵּם לָהּ אוֹ לְאָבִיהָ. רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר. נוֹתֵן לְאָבִיהָ. רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ אָמַר. נוֹתֵן לְעַצְמָהּ. מִיסְבַּר סְבַר רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ שֶׁמַּעֲשֶׂה יָדֶיהָ שֶׁלָּהּ עַד שֶׁתִּבְגּוֹר. רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר. מִבְּגוּרָה וָאֵילָךְ. רִבִּי אָבִין בְשֵׁם רִבִּי הִילָא. עַד שְׁעַת בּוֹגְרָהּ פְּלִיגִין. אֲבָל מִבּוֹגְרָהּ וָאֶילַךְ כָּל עַמָא מוֹדֵיי שֶׁהֵן שֶׁלְּעַצְמָהּ. מַתְנִיתָא מְסַיְיעָא לְדֵין וּמַתְנִיתָא מְסַיְיעָא לְדֵין. וּמַתְנִיתָא מְסַיְיעָא לְרִבִּי יוֹחָנָן. הָחוֹבֵל בְּבִתּוֹ וּבְנוֹ שֶׁלַּחֲבֵירוֹ. שֶׁלִּבְנוֹ יִתֵּן מִיַּד. וְשֶׁלְּבִתּוֹ יֵעָשֶׂה בָהֶן סְגוּלָה. אָמַר רִבִּי יוּדָן אָבוֹי דְּרִבִי יוּדָה אָבוֹי דְרִבִּי מַתַּנְיָה. אִית מַתְנֵי. רֵישָׁא וְסֵיפָא מְסַיֵיעַ לְרִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ. הַחוֹבֵל בְּבִתּוֹ קְטַנָּה נִיזְקָהּ שֶׁלָּהּ וּפָטוּר מִן הַבּוֹשֶׁת וּמִן הַפְּגָם. אֲחֵרִים שֶׁחִבְּלוּ בָהּ נִזְקָהּ שֶׁלָּהּ וְהַשְּׁאָר יֵעָשֶׂה בָהֶן סְגוּלָה וּבוֹשְתָּהּ וּפְגָמָהּ שֶׁלְּאָבִיהָ.

Proč to tak říkáš? Rabi Šimon ben Jochaj učil: „A dá dívce“; „a dá otci dívky“ (Dt 22,29). Jak to? Stanula-li před soudem dříve, než zemřel její otec, shledáš, že platí: „a dá otci dívky“. Zemřel-li její otec, shledáš, že platí: „a dá jí samé“. Stanula-li před soudem dříve, než dospěla, shledáš, že platí: „a dá otci dívky“. Když dospěla, shledáš, že platí: „a dá jí samé“.

מַה חֲמִית מֵימַר כֵּן. תַּנֵּי רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחַי. וְנָתַן לַנַּעֲרָה. וְנָתֵן לַאֲבִי הַנַּעֲרָה. הָא כֵיצַד. עָמְדָה בַדִין עַד שֶׁלֹּא מֵת אָבִיהָ אַשְׁכָּחַת אֲמַר. וְנָתַן לַאֲבִי הַנַּעֲרָה. מֵת אָבִיהָ אַשְׁכָּחַת אֲמַר. וְנָתֵן לְעַצְמָהּ. עָמְדָה בַדִין עַד שֶׁלֹּא בָגְרָה אַשְׁכָּחַת אֲמַר. וְנָתַן לַאֲבִי הַנַּעֲרָה. מִשֶּׁבָּגְרָה אַשְׁכָּחַת אֲמַר. וְנָתַן לְעַצְמָהּ.

Odkud ty věci? Rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: „A ponecháte je v dědictví svým synům [po sobě], aby [je] zdědili jako vlastnictví“ (Lv 25,46). „Je svým synům“: ne vaše dcery vašim synům. Písmo mluví o pokutě. Rabi Chija učil: Nemají [podíl] ani na pokutách dcery, ani na jejím svedení, ani na jejích zraněních. Pokuta: kdy vzniká povinnost? Rabi Jona řekl: Od prvního okamžiku. Rabi Josi řekl: Na konci. Rabi Josi namítl rabimu Jonovi: Podle tebe, který říkáš „od prvního okamžiku“: vždyť jsme se učili: Stanula-li před soudem dříve, než otec zemřel, náleží otci; zemřel-li otec, náleží bratrům! Řekl mu: Vztáhl jsem to k tomu, co učil rabi Šimon ben Jochaj: „A dá dívce“; „a dá otci dívky“. Rabi Jona namítl rabimu Josimu: Podle tebe, který říkáš „na konci“: vždyť jsme se učili: Stanula-li před soudem dříve, než dospěla, náleží otci; od její dospělosti náleží jí samé. A má snad dospělá pokutu? Řekl mu: Vztáhl jsem to k tomu, co učil rabi Chija, neboť rabi Chija učil: „Protože ji ponížil“ (Dt 22,29): aby zahrnulo tu, která byla dívkou a dospěla. A tyto spory odpovídají oněm sporům, neboť jsme se tam učili: Ukradl svému otci, porazil a prodal, a potom [otec] zemřel: platí čtyř- a pětinásobnou náhradu. Rabi Josi namítl rabimu Chagajovi: Podle tebe, který říkáš, že věc závisí na stanutí před soudem, mělo by se učit: Ukradl svému otci, porazil a prodal za života svého otce; nestihl stanout před soudem, než jeho otec zemřel: platí dvojnásobnou náhradu. A on řekl: čtyř- a pětinásobnou. Avšak zde všichni uznávají, že náleží jí samé. Otázka je jen, komu dává: jí samé? Dává jejímu otci.

מְנָן אִילֵּין מִילַּיָּא. רִבִּי אַבָּהוּ בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן. וְהִתְנַחַלְתֶּם אוֹתָם לִבְנֵיכֶם [אַחֲרֵיכֶם] לָרֶשֶׁת אֲחוּזָה. אוֹתָם לִבְנֵיכֶם. אֵין בְנוֹתֵיכֶם לִבְנֵיכֶם. בִּקְנָס הַכָּתוּב מְדַבֵּר. תַּנֵּי רִבִּי חִיָיה. אֵין לָהֶן לֹא בִקְנָסֵי הַבַּת לֹא בְפִיתּוּיֶהָ וְלֹא בַחַבָּלֶיהָ. קְנָס אֵימָתַי הוּא מִתְחַיֵיב. רִבִּי יוֹנָה אָמַר. מִשָּׁעָה רִאשׁוֹנָה. רִבִּי יוֹסֵי אָמַר. בְּסוֹף. מְתִיב רִבִּי יוֹסֵי לְרִבִּי יוֹנָה. עַל דַּעְתָּךְ דְּתֵימַר מִשָּׁעָה רִאשׁוֹנָה. וְהָא תַנִּינָן. עָמְדָה בְדִין עַד שֶׁלֹּא מֵת הָאָב הֲרֵי הֵן שֶׁלָּאָב. מֵת הָאָב הֲרֵי הֵן שֶׁלָּאַחִין. אָמַר לֵיהּ. מָטִינָתָהּ לְהַהִיא דְתַנֵּי רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן יוֹחַי. וְנָתַן לַנַּעֲרָה. וְנָתַן לַאֲבִי הַנַּעֲרָה. מְתִיב רִבִּי יוֹנָה לְרִבִּי יוֹסֵי. עַל דַּעְתָּךְ דְּתֵימַר בְּסוֹף. וְהָא תַנִּינָן. עָמְדָה בַדִּין עַד שֶׁלּא בָגְרָה הֲרֵי הֵן שֶׁלָּאַב. מִשֶּׁבָּגְרָה הֲרֵי הֵן שֶׁלְּעַצְמָהּ. וּבוֹגֶרֶת יֵשׁ לָהּ קְנָס. אָמַר לֵיהּ. מָטִינָתָ[הּ] לְהַהִיא דְתַנֵּי רִבִּי חִיָיה. דְּתַנֵּי רִבִּי חִיָיה. תַּחַת אֲשֶׁר עִינָּהּ. לְרַבּוֹת שֶׁהָיְתָה נַעֲרָה וּבָגְרָה. וְאַתְיָא אִילֵּין פְּלוּגְוָותָא כְּהָלֵין פְּלוּגְוָותָא. דְּתַנִינָן תַּמָּן. גָּנַב מִשֶּׁלְּאָבִיו טָבַח וּמָכַר וְאַחַר כָּךְ מֵת מְשַׁלֵּם תַּשְׁלוּמֵי אַרְבָּעָה וַחֲמִשָּׁה. מְתִיב רִבִּי יוֹסֵי לְרִבִּי חַגַּיי. עַל דַּעְתָּךְ דְּתֵימַר. בָּעֲמִידַת בֵּית דִּין הַדָּבָר תָּלוּי. נִיתְנֵי. גָּנַב מִשֶּׁלְּאָבִיו טָבַח וּמָכַר בְּחַיֵי אָבִיו. לֹא הִסְפִּיק לַעֲמוֹד בַּדִין עַד שֶׁמֵּת אָבִיו מְשַׁלֵּם תַּשְׁלוּמֵי כֶפֶל. וְהֵן אָמַר. אַרְבָּעָה וַחֲמִשָּׁה. בְּרַם הָכָא כָּל עַמָּא מוֹדוּ שֶׁהֵן שֶׁלְּעַצְמָהּ. לָא צוֹרְכָה דְלָא לְמִי הוּא נוֹתֵן לְעַצְמָהּ. נוֹתֵן לְאָבִיהָ.

Originál: Jerusalem Talmud Ketubot 4:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.