MIŠNA: Čtyři sliby dovolili mudrci: sliby povzbuzující, sliby nadsázky, sliby omylem a sliby z donucení. Sliby povzbuzující: jak? Prodával věc a řekl: „Konam, že ti neslevím pod selu“, a druhý řekl: „Konam, že ti nepřidám nad šekel.“ Oba chtějí tři denáry. Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Také kdo chce zavázat slibem druhého, aby u něho jedl, ať mu řekne: „Každý slib, který v budoucnu složím, je neplatný“, jen si to musí pamatovat v okamžiku slibu.
GEMARA: Čtyři sliby dovolili mudrci atd. Nejsou to snad mudrci, kdo zprošťuje všech slibů? Je psáno: „Mojžíš promluvil k představeným pokolení“ (Nu 30,2). Připojil tento oddíl k představeným pokolení, aby zprošťovali lid slibů. Rav Jehuda jménem Šmuela: „Nezruší své slovo“ (Nu 30,3) – on sám své slovo nezruší, ale jiný činí jeho slovo světským. A kdo je to? To je mudrc, který zprošťuje jeho slibu. Chananja, synovec rabiho Jehošuy, říká: „Přísahal jsem a splním“ (Ž 119,106). Někdy nesplní. Rabi Jehošua říká: „Jak jsem přísahal ve svém hněvu“ (Ž 95,11): Ve svém hněvu jsem přísahal, odvolávám to.
A všech slibů zprošťují mudrci. Ale vždyť jsme se učili: Čtyři sliby dovolili mudrci! Rabi Lazar jménem rabiho Chiji Velikého: Tyto nepotřebují zproštění mudrcem. Rav a Šmuel oba říkají: Tyto potřebují zproštění mudrcem. Namítl Isi: Vždyť jsme nenašli vchod ke slibům, leda odtud! Řekl mu Šmuel: Opásej si na to bedra. Baraita je proti Isimu: I tento může zrušit svůj slib bez mudrce. Vyloží to: Všechny sliby potřebují vchod z jiného místa, a tyto mají vchod při sobě. Řekl rabi Zeira: To, co říkáš, platí, když netrvají [na svém]. Ale pokud trvají, potřebují zproštění mudrcem. Jeden trvá a druhý netrvá: Jelikož je to zrušeno u jednoho, ať je to zrušeno i u druhého. Žáci rabiho Chiji bar Lulijaniho; řekl rabi Judan: Neboť kdyby jeden říkal „za selu“ a druhý říkal, že mu dá tři, a ten říkal „za šekel“, ten trvá. Jelikož se jeden vzdal denáru ve prospěch druhého, ať se vzdá ještě dalšího denáru a dají mu za dva.
Řekl rabi Ami: Který tanaita učí o slibech povzbuzujících? Rabi Tarfon, který to vykládá o těch, kdo trvají [na svém]. Řekl rabi Ba: Vylož to podle všech o těch, kdo netrvají. Kdybys řekl, že o těch, kdo trvají, učili bychom: Rabi Eliezer ben Jaakov a rabi Tarfon řekli oba totéž. Někteří tanaité učí: „Kdo chce.“ Někteří tanaité učí: „Také kdo chce.“ Ten, kdo říká „Kdo chce“, podporuje rabiho Ba. Ten, kdo říká „Také kdo chce“, podporuje rabiho Amiho. Rabi Pedat jménem rabiho Jochanana: Který tanaita učí o slibech povzbuzujících? Rabi Tarfon.
Tak je třeba číst Mišnu: „Každý slib, který v budoucnu složím, je neplatný“, jen si to musí pamatovat v okamžiku slibu. To platí, když si nestanovil podmínku. Ale stanovil-li si podmínku, i když si ji nepamatuje. To u slibů. Ale u přísah: Podmínka platí u slibů, a neplatí u přísah. Jak bylo učeno: Přísaha soudců [se skládá] podle podmínek v našem srdci, ne podle podmínek ve vašem srdci. Řekl rabi Jehuda: Zapřisahá ho podle podmínek v jeho srdci. A proč s ním stanoví podmínku? Kvůli prostým lidem, aby neříkali: U přísah existují podmínky. Rabi Chananja učil před rabim Manou: Vždyť je psáno: „Neboť s tím, kdo je zde“ (Dt 29,14). Co si z toho vyvozuješ? Řekl mu: Jako pokolení přicházející po nás nemají v srdci podmínku, tak ani my nemáme v srdci podmínku.
Originál: Jerusalem Talmud Nedarim 3:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.