GEMARA: „Jistě pobiješ obyvatele onoho města ostřím meče“ atd.
Rabi Šimon říká: „Jeho dobytek“ – ne prvorození a desátky, které jsou v něm. „Jeho kořist“ – ne peníze zasvěcené a peníze druhého desátku, které jsou v něm.
Rabi Josi ben Chanina se ptal: Jak je tomu s vlasy spravedlivých žen, které jsou v něm? Slyšme to z tohoto:
Rabi Šimon říká: „Jeho dobytek“ – ne prvorození a desátky, které jsou v něm. „Jeho kořist“ – ne peníze zasvěcené a peníze druhého desátku, které jsou v něm. Svaté oběti svedeného města:
Rabi Jochanan řekl: Nelze se na nich dopustit svatokrádeže. A
rabi Šimon ben Lakiš řekl: Lze se na nich dopustit svatokrádeže.
Rabi Jochanan namítl
Reš Lakišovi: Podle tvého mínění, jak říkáš, že se na nich lze dopustit svatokrádeže, mělo by se učit: Šest obětí za hřích se nechává uhynout. Řekl mu: Vždyť v takovém případě hyne i zápalná oběť.
Rabi Hila jménem
rabiho Šimona ben Lakiše: Lze se na nich dopustit svatokrádeže, jako na obětech odpadlíka. Ať se tedy přinesou! Kvůli
[verši]: „Oběť ničemníků je ohavnost“
(Př 21,27).
Rabi Ukva řekl: I v tomto se rozešli: Vůl, který je veden k ukamenování, a ukáže se, že jeho svědkové jsou křiví.
Rabi Jochanan řekl: Kdokoli se ho první zmocní, nabyl ho.
Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Bylo to vzdání se omylem. A podobně otrok, který je veden na popravu, a ukáže se, že jeho svědkové jsou křiví.
Rabi Jochanan řekl: Nabyl sám sebe.
Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Bylo to vzdání se omylem.
הלכה: הַכֵּה תַכֶּה אֶת יוֹשְׁבֵי הָעִיר הַהִיא לְפִי חָרֶב כול׳. רִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר. בְּהֶמְתָּהּ. לֹא בְכוֹרוֹת וְלֹא מַעְשְׂרוֹת שֶׁבְּתוֹכָהּ. שְׁלָלָהּ. לֹא כֶסֶף הֶקְדֵּשׁ וּמַעֲשֵׂר שֵׁינִי שֶׁבְּתוֹכָהּ. רִבִּי יוֹסֵי בֶּן חֲנִינָה בָעֵי. שֵׂיעָר הַצִּדְקָנִיּוֹת שֶׂבְּתוֹכָהּ מָהוּ. נִישְׁמְעִינָהּ מֵהָדָא. רִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר. בְּהֶמְתָּהּ. לֹא בְכוֹרוֹת וּמַעְשְׂרוֹת שֶׁבְּתוֹכָהּ. שְׁלָלָהּ. לֹא כֶסֶף הֶקְדֵּשׁ וּמַעֲשֵׂר שֵׁינִי שֶׁבְּתוֹכָהּ. קָדְשֵׁי עִיר הַנִּידַחַת. רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר. אֵין מוֹעֲלִין בָּהֶן. וְרִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ אָמַר. מוֹעֲלִין בָּהֶן. מָתִיב רִבִּי יוֹחָנָן לְרֵישׁ לָקִישׁ. עַל דַּעְתָּךְ דַּתָּ מַר. מוֹעֲלִין בָּהֶן. נִיתְנֵי. שֵׁשׁ חַטָּאוֹת מֵיתוֹת. אָמַר לֵיהּ. שֶׁכֵּן אֲפִילֹו עוֹלָה בְּדָא מֵתָה. רִבִּי הִילָא בְשֵׁם רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ. מוֹעֲלִין בָּהֶן מִשּׁוּם קָדְשֵׁי מְשׁוּמָּד. וְיִקְרְבוּ. עַל שֵׁם זֶבַח רְשָׁעִים תּוֹעֵיבָה. אָמַר רִבִּי עוּקְבָּה. אוֹף בְהָדָא אִיתְפַּלְּגוֹן. שׁוֹר שֶׁהוּא יוֹצֵא לִיסָּקֵל וְנִמְצְאוּ עֵידָיו זוֹמְמִין. רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר. כָּל הַקּוּדֵם בּוֹ זָכָה. רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ אָמַר. יֵיאוּשׁ שֶׁלְּטָעוּת הָיָה. וְכֵן הָעֶבֶד שֶׁהוּא יוֹצֵא לִיהָרְג וְנִמְצְאוּ עֵידָיו זוֹמְמִין. רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר. זָכָה לְעַצְמוֹ. רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ אָמַר. יֵיאוּשׁ שֶׁלְּטָעוּת הָיָה.