Rabi Jochanan řekl: O těch, k nimž mě uvedl Aba bar Ba, kteří říkají: Odkud plyne, že se pesachová oběť mění na pokojnou? Písmo učí: „Je-li jeho oběť ze stáda ovcí, na obětní hod pokojné oběti“
(Lv 3,6) – cokoli je ze stáda ovcí, přichází jako pokojná oběť. Namítli: Vždyť i zápalná oběť je ze stáda ovcí. To, co přichází jen ze stáda ovcí; vylučuje se zápalná oběť, která přichází i ze skotu. Namítli: Vždyť je tu oběť za vinu. Řekl
rabi Bun bar Kahana: „Ze stáda ovcí“ – to, co přichází ze všech ovcí; vylučuje se oběť za vinu, která přichází jen z beranů. Všude říkáš: „z“ slouží k omezení, a zde říkáš: k rozšíření. Řekl
rabi Mana: I zde „z“ slouží k omezení: vylučuje
[to], co nepřichází dvouleté, vylučuje
[to], co nepřichází jako samice. A u oběti za vinu „z“ také slouží k omezení: že přichází jen z beranů. Namítli: Vždyť je psáno: „A je-li jeho oběť ze stáda ovcí, z ovcí nebo z koz k zápalné oběti“
(Lv 1,10). Podle toho by měl přebytek pesachové oběti přicházet jako zápalná oběť! Řekl
rabi Avun: Mění se to, co je k jídlu, na to, co je k jídlu, ale nemění se to, co je k jídlu, na to, co k jídlu není. Řekl
rabi Josi be-
rabi Bun: Mění se méně svaté oběti na méně svaté oběti, ale nemění se méně svaté oběti na nejsvatější oběti.
Rabi Jochanan řekl: O těch, k nimž mě uvedl
rabi Chanina, kteří říkají: Pesachová oběť se nemění na pokojnou, pokud ji neporazil jako pokojnou. A já říkám: I když ji porazil jako zápalnou. Řekl
rabi Ila: Důvod
rabi Jochanana: „Je-li jeho oběť ze stáda ovcí, na obětní hod pokojné oběti“
(Lv 3,6) – cokoli je obětní hod, přichází jako pokojná oběť. A mění se i při zneplatňujícím úmyslu? Jak to? Porazil ji jako zápalnou s úmyslem vykropit její krev zítra. V každém případě je neplatná. Řekneš-li, že se mění při zneplatňujícím úmyslu, je piggul. Řekneš-li, že se nemění při zneplatňujícím úmyslu, je neplatná.
רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר. עַל דָּעֲלִי אָבָּא בַּר בָּא. דְּאִינּוּן אָמְרִין. מְנַיִין שֶׁהַפֶּסַח מִשְׁתַּנֶּה לְשֵׁם שְׁלָמִים. תַּלְמוּד לוֹמַר. אִם מִן הַצֹּאן קָרְבָּנוֹ לְזֶבַח שְׁלָמִים. כָּל שֶׁהוּא מִן הַצֹּאן בָּא שְׁלָמִים. הָתִיבוּן. הֲרֵי עוֹלָה מִן הַצֹּאן. דָּבָר שֶׁאֵינוֹ בָא אֶלָּא מִן הַצֹּאן. יָצָאת עוֹלָה שֶׁהִיא בָאָה אֲפִילוּ מִן הַבָּקָר. הָתִיבוּן. הֲרֵי אָשָׁם. אָמַר רִבִּי בּוּן בַּר כַּהֲנָא. מִן הַצֹּאן. דָּבָר שֶׁהוּא בָּא מִכָּל הַצֹּאן. יָצָא אָשָׁם שֶׁאֵינוֹ בָא אֶלָּא מִן הָאֵלִים בִּלְבַד. בְּכָל אָתָר אַתְּ אָמַר. (מִלְּרַבּוֹת) [מִן לְמָעֵט]. וְהָכָא אַתְּ אָמַר. (מִלְּמָעֵט) [לְרַבּוֹת]. אָמַר רִבִּי מָנָא. (מִיעֲטוֹ) [הָכָא נַמֵּי מִן לְמָעֵט. מִיעוט שֶׁאֵינוֹ בָא בֶּן שְׁנֵי שָׁנִים. מִיעוט שֶׁאֵינוֹ בָא נְקֵבָה. וְגַבֵּי אָשָׁם נַמֵּי מִן לְמָעֵט הוּא.] שֶׁאֵינוֹ בָא אֶלָּא מִן הָאֵלִים בִּלְבַד. הָתִיבוּן. וְהָכְתִיב וְאִם מִן הַצֹּאן קָרְבָּנוֹ מִן הַכְּשָׂבִים אוֹ מִן הָעִזִּים לְעוֹלָה. מֵעַתָּה מוֹתַר הַפֶּסַח בָּא עוֹלָה. אָמַר רִבִּי אָבּוּן. מְשַׁנִּין דָּבָר שֶׁהוּא לַאֲכִילָה לְדָבָר שֶׁהוּא לַאֲכִילָה וְאֵין מְשַׁנִּין דָּבָר שֶׁהוּא לַאֲכִילָה לְדָבָר שֶׁאֵינוֹ לַאֲכִילָה. אָמַר רִבִּי יוֹסֵי בֵּירִבִּי בּוּן. מְשַׁנִּין קֳדָשִׁים קַלִּים לְשֵׁם קֳדָשִׁין קַלִּין וְאֵין מְשַׁנִּין קֳדָשִׁים קַלִּין לְשֵׁם קָדְשֵׁי קָדָשִׁים. רִבִּי יוֹחָנָן אָמַר. עַל דָּאעֲלִי רִבִּי חֲנִינָה. דְּאִינּוּן אָמְרִין. אֵין הַפֶּסַח מִשְׁתַּנֶּה לְשֵׁם שְׁלָמִים אֶלָּא אִם כֵּן שְׁחָטוֹ לְשֵׁם שְׁלָמִים. וַאֲנִי אוֹמֵר. אֲפִילוּ שְׁחָטוֹ לְשֵׁם עוֹלָה. אָמַר רִבִּי אִילָא. טַעֲמֵיהּ דְּרִבִּי יוֹחָנָן. אִם מִן הַצֹּאן קָרְבָּנוֹ לְזֶבַח שְׁלָמִים. כֹּל שֶׁהוּא זֶבַח בָּא שְׁלָמִים. וּמִשְׁתַּנֶּה לְמַחֲשֶׁבֶת פְּסוּל. הֵיךְ עֲבִידָה. שְׁחָטוֹ לְשֵׁם עוֹלָה עַל מְנָת לִזְרוֹק דָּמוֹ לְמָחָר. מִכָּל מָקוֹם פָּסוּל הוּא. אִין תֵּימַר. מִשְׁתַּנֶּה לְמַחֲשֶׁבֶת פְּסוּל. פִּיגּוּל. אִין תֵּימַר. אֵינוֹ מִשְׁתַּנֶּה לְמַחֲשֶׁבֶת פְּסוּל. פָסוּל.