Je psáno: „David se vrátil, aby požehnal svůj dům, a vyšla mu vstříc Michal, dcera Saulova…“
(2S 6,20). Co znamená „jeden z prázdných“? Řekl Aba bar Kahana: Nejprázdnější z prázdných, to je tanečník. Řekla: Dnes se odhalila sláva domu mého otce. Říkali o domě Saulově, že se u nich nikdy neukázala ani pata, ani palec. Tak je psáno: „Přišel k ohradám pro ovce u cesty a byla tam jeskyně“
(1S 24,4).
Rabi Avun jménem
rabi Elazara: Byla to ohrada uvnitř ohrady. „A vstoupil Saul, aby si zakryl nohy“ (tamtéž). A viděl ho, jak trochu spouští
[oděv] a trochu zdvihá, trochu spouští a trochu zdvihá. Řekl
[David]: Jak by se někdo mohl dotknout tohoto těla spravedlivého? To je, co mu řekl: „Hle, dnes tvé oči viděly, že tě Hospodin dnes vydal do mé ruky v jeskyni, a řekl, abych tě zabil, a ušetřila tě“
(1S 24,11). Není zde psáno „ušetřil jsem tě“, ale „ušetřila tě“: tvá cudnost tě ušetřila. „David řekl Michal: Před Hospodinem, který mě vyvolil více než tvého otce…“
(2S 6,21). „Budu se ponižovat ještě víc než teď a budu nízký ve svých očích, a u služek, o nichž jsi mluvila, u těch budu ctěn“
(2S 6,22). Neboť to nejsou služky, ale matky. A jak byla potrestána? „Michal, dcera Saulova, neměla dítě až do dne své smrti“
(2S 6,23). Vždyť je psáno: „Šestý Jitream od Egly, jeho ženy“
(1Pa 3,3)! Že zabučela jako jalovice a zemřela.
כְּתִיב וַיָּשָׁב דָּוִד לְבָרֵךְ אֶת בֵּיתוֹ וַתֵּצֵא מִיכַל בַּת שָׁאוּל לִקְרָאתוֹ וגו׳. מָהוּ אֶחָד הָרֵיקִים. אָמַר אַבָּא בַּר כַּהֲנָא. הָרֵיקִים שֶׁבָּרֵיקִים. זֶה אָרְכֵיסְטֵיס. אָמְרָה. הַיּוֹם נִגְלָה כְבוֹד בֵּית אַבָּא. אָמְרוּ עָלָיו עַל בֵּית שָׁאוּל שֶׁלֹּא נִרְאֶה מֵהֶם לֹא עֵקֶב וְלֹא גוֹדֶל מִימֵיהֶם. הָדָא הוּא דִכְתִיב וַיָּבֹא אֶל גִּדְרוֹת הַצֹּאן אֲשֶׁר עַל הַדֶּרֶךְ וְשָׁם מְעָרָה. רִבִּי אָבוּן בְּשֵׁם רִבִּי לָעְזָר. גָּדֵר לִפְנִים מִגָּדֵר הָיָה. וַיָּבֹא שָׁאוּל לְהָסֵךְ אֶת רַגְלָיו. וַהֲוָה חֲמִי לֵיהּ מְשׁוּלְשָׁל צִיבְחַד וּמְסַלֵּיק צִיבְחַד. מְשׁוּלְשָׁל צִיבְחַד וּמְסַלֵּיק צִיבְחַד. אֲמַר [דָּוִד]. הֵיאַךְ מִינְגַּע בְּהָדֵין גּוּפָא צַדִּיקָא. הָדָא הִיא דוּ אָמַר לֵיהּ. הִנֵּה הַיּוֹם הַזֶּה רָאוּ עֵינֶיךָ אֵת אֲשֶׁר נְתָנְךָ הַיּוֹם בְּיָדִי בַּמְּעָרָה וְאָמַר לַהֲרָגְךָ. וָאָחוּס עָלֶיךָ אֵין כָּתוּב כָּאן אֶלָּא וַתָּחָס עָלֶיךָ. צְנִיעוּתָךְ חָסָת עָלֶיךָ. וַיֹּאמֶר דָּוִד אֶל מִיכַל לִפְנֵי יְי אֲשֶׁר בָּחַר בִּי מֵאָבִיךְ וגו׳. וּנְקַלּוֹתִי עוֹד מִזּאת וְהָיִיתִי שָׁפָל בְּעֵינָיי וְעִם הָאֲמָהוֹת אֲשֶׁר אָמַרְתְּ עִמָּם אִכָּבֵדָה. שֶׁאֵינָן אֲמָהוֹת אֶלָּא אִימָּהוֹת. וּמַה נֶעֶנְשָׁה. וּלְמִיכַל בַּת שָׁאוּל לֹא הָיָה לָהּ וָולֶד עַד יוֹם מוֹתָהּ. וְהָכְתִיב הַשִּׁישִּׁי יִתְרְעָם לְעֶגְלָה אִשְׁתּוֹ. שֶׁגָּעַת כְּעֶגְלָה וָמֵתָה.