Bava kama 60a בבא קמא

hobliny a lampu, neboť tam to jistě způsobil jeho čin.

Poslal-li jej po svéprávném, je ten svéprávný povinen atd.: Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Kdo učí „livah“ (rozdmýchal), nemýlí se, a kdo učí „nivah“, nemýlí se.

Kdo učí „livah“, nemýlí se, neboť je psáno: „v plameni (levat) ohně“ (Ex 3,2). A kdo učí „nivah“, nemýlí se, neboť je psáno: „tvořím plod (niv) rtů“ (Iz 57,19).

Rozdmýchal-li jej vítr, jsou všichni osvobozeni: Učili naši mistři: Rozdmýchal-li jej [člověk] a rozdmýchal jej [i] vítr – je-li v jeho rozdmýchání dost na to, aby jej rozdmýchal, je povinen; a ne-li, je osvobozen.

Proč? Ať je to jako ten, kdo převívá [obilí] a vítr mu pomáhá!

Řekl Abaje: Zde se zabýváme případem, kdy jej rozdmýchal z jedné strany a vítr jej rozdmýchal z druhé strany. Rava řekl: Například když jej rozdmýchal při běžném větru a vítr jej rozdmýchal neobvyklým větrem. Rabi Zera řekl: Například když jen jemně foukal.

Rav Aši řekl: Když říkáme „převívá a vítr mu pomáhá“, platí to jen ohledně Šabatu, neboť Tóra zakázala promyšlenou práci; avšak zde je to pouhé nepřímé způsobení, a za nepřímé způsobení škody je [člověk] osvobozen.

MIŠNA: Kdo pošle oheň a ten stráví dřevo, kameny či hlínu, je povinen, neboť je řečeno: „Když vyšlehne oheň a zachvátí trní, a je stráven stoh nebo stojící obilí nebo pole, ten, kdo zapálil oheň, musí jistě nahradit“ (Ex 22,5).

GEMARA: Řekl Rava: Proč Milosrdný napsal trní, stoh, stojící obilí a pole?

Jsou [všechny] potřeba. Kdyby Milosrdný napsal [jen] trní, řekl bych: Za trní učinil Milosrdný povinným, protože oheň je u něj častý a je časté, že [člověk] je nedbalý; avšak u stohu, kde oheň častý není a není časté, že je [člověk] nedbalý, řekl bych, že ne. A kdyby Milosrdný napsal [jen] stoh, řekl bych: Za stoh učinil Milosrdný povinným, protože je to velká ztráta; avšak u trní, kde je to malá ztráta, řekl bych, že ne.

Proč potřebuji stojící obilí? Jako stojící obilí je na očích, tak i všechno, co je na očích.

A podle rabi Jehudy, který činí povinným za škody na věcech skrytých v ohni, proč potřebuji stojící obilí? K zahrnutí všeho, co má výšku. A rabanan – odkud berou zahrnutí všeho, co má výšku? Vyvozují to z „nebo stojící obilí“.

A rabi Jehuda – „nebo“ potřebuje k rozlišení [, že je povinen za každé zvlášť]. A rabanan – odkud berou rozlišení? Vyvozují to z „nebo pole“.

A rabi Jehuda? Protože Milosrdný napsal „nebo stojící obilí“, napsal [také] „nebo pole“.

Proč potřebuji pole? K zahrnutí [případu], kdy [oheň] olízl jeho zoranou půdu a rozpukal jeho kameny. Ať tedy Milosrdný napíše [jen] pole, a nepotřebuje ty ostatní! Je to potřeba; kdyby Milosrdný napsal [jen] pole, řekl bych: To, co je na poli, ano; jinou věc ne. Proto nás to učí.

Řekl rabi Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jonatan: Pohroma přichází na svět jen v době, kdy jsou na světě ničemové, a začíná jen od spravedlivých nejprve, neboť je řečeno: „Když vyšlehne oheň a zachvátí trní“. Kdy oheň vyšlehne? V době, kdy se pro něj nachází trní. A začíná jen od spravedlivých nejprve, neboť je řečeno: „a je stráven stoh“. Není řečeno „a stráví stoh“, nýbrž „a je stráven stoh“ – že stoh byl stráven již [předtím].

Učil Rav Josef: Co znamená, co je psáno: „A vy nevyjdete nikdo ze dveří svého domu až do rána“ (Ex 12,22)? Jakmile bylo dáno svolení zhoubci, nerozlišuje mezi spravedlivými a ničemy. A nejen to, ale začíná od spravedlivých nejprve, neboť je řečeno: „a vyhladím z tebe spravedlivého i ničemu“ (Ez 21,8).

Rav Josef zaplakal: Tolik [jsou spravedliví počítáni] za nic? Řekl mu Abaje: Je to pro ně dobrodiní, neboť je psáno: „neboť před zlem je spravedlivý vzat“ (Iz 57,1).

Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: