Poslal-li jej po svéprávném, je ten svéprávný povinen atd.: Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Kdo učí „livah“ (rozdmýchal), nemýlí se, a kdo učí „nivah“, nemýlí se.
שלח ביד פקח הפקח חייב וכו': אמר ר"נ בר יצחק מאן דתני ליבה לא משתבש ומאן דתני ניבה לא משתבש
Kdo učí „livah“, nemýlí se, neboť je psáno: „v plameni (levat) ohně“ (Ex 3,2). A kdo učí „nivah“, nemýlí se, neboť je psáno: „tvořím plod (niv) rtů“ (Iz 57,19).
מאן דתני ליבה לא משתבש דכתיב (שמות ג, ב) בלבת אש ומאן דתני ניבה לא משתבש דכתיב (ישעיהו נז, יט) בורא ניב שפתים:
Rozdmýchal-li jej vítr, jsou všichni osvobozeni: Učili naši mistři: Rozdmýchal-li jej [člověk] a rozdmýchal jej [i] vítr – je-li v jeho rozdmýchání dost na to, aby jej rozdmýchal, je povinen; a ne-li, je osvobozen.
לבתה הרוח כולן פטורין: ת"ר ליבה ולבתה הרוח אם יש בלבויו כדי ללבותה חייב ואם לאו פטור
Řekl Abaje: Zde se zabýváme případem, kdy jej rozdmýchal z jedné strany a vítr jej rozdmýchal z druhé strany. Rava řekl: Například když jej rozdmýchal při běžném větru a vítr jej rozdmýchal neobvyklým větrem. Rabi Zera řekl: Například když jen jemně foukal.
אמר אביי הכא במאי עסקינן כגון שליבה מצד אחד ולבתו הרוח מצד אחר רבא אמר כגון שליבה ברוח מצויה ולבתו הרוח ברוח שאינה מצויה ר' זירא אמר כגון דצמרה צמורי
Rav Aši řekl: Když říkáme „převívá a vítr mu pomáhá“, platí to jen ohledně Šabatu, neboť Tóra zakázala promyšlenou práci; avšak zde je to pouhé nepřímé způsobení, a za nepřímé způsobení škody je [člověk] osvobozen.
רב אשי אמר כי אמרינן זורה ורוח מסייעתו ה"מ לענין שבת דמלאכת מחשבת אסרה תורה אבל הכא גרמא בעלמא הוא וגרמא בנזקין פטור:
MIŠNA: Kdo pošle oheň a ten stráví dřevo, kameny či hlínu, je povinen, neboť je řečeno: „Když vyšlehne oheň a zachvátí trní, a je stráven stoh nebo stojící obilí nebo pole, ten, kdo zapálil oheň, musí jistě nahradit“ (Ex 22,5).
מתני׳ השולח את הבערה ואכלה עצים או אבנים או עפר חייב שנאמר (שמות כב, ה) כי תצא אש ומצאה קוצים ונאכל גדיש או הקמה או השדה שלם ישלם המבעיר את הבערה:
Jsou [všechny] potřeba. Kdyby Milosrdný napsal [jen] trní, řekl bych: Za trní učinil Milosrdný povinným, protože oheň je u něj častý a je časté, že [člověk] je nedbalý; avšak u stohu, kde oheň častý není a není časté, že je [člověk] nedbalý, řekl bych, že ne. A kdyby Milosrdný napsal [jen] stoh, řekl bych: Za stoh učinil Milosrdný povinným, protože je to velká ztráta; avšak u trní, kde je to malá ztráta, řekl bych, že ne.
צריכי דאי כתב רחמנא קוצים ה"א קוצים הוא דחייב רחמנא משום דשכיח אש גבייהו ושכיח דפשע אבל גדיש דלא שכיח אש גבייהו ולא שכיח דפשע אימא לא ואי כתב רחמנא גדיש הוה אמינא גדיש חייב רחמנא משום דהפסד מרובה הוא אבל קוצים דהפסד מועט אימא לא
A podle rabi Jehudy, který činí povinným za škody na věcech skrytých v ohni, proč potřebuji stojící obilí? K zahrnutí všeho, co má výšku. A rabanan – odkud berou zahrnutí všeho, co má výšku? Vyvozují to z „nebo stojící obilí“.
ולר' יהודה דמחייב אנזקי טמון באש קמה למה לי לרבות כל בעלי קומה ורבנן לרבות כל בעלי קומה מנא להו נפקא להו מאו הקמה
Proč potřebuji pole? K zahrnutí [případu], kdy [oheň] olízl jeho zoranou půdu a rozpukal jeho kameny. Ať tedy Milosrdný napíše [jen] pole, a nepotřebuje ty ostatní! Je to potřeba; kdyby Milosrdný napsal [jen] pole, řekl bych: To, co je na poli, ano; jinou věc ne. Proto nás to učí.
שדה למה לי לאתויי לחכה נירו וסכסכה אבניו ולכתוב רחמנא שדה ולא בעי הנך צריכא דאי כתב רחמנא שדה הוה אמינא מה שבשדה אין מידי אחרינא לא קמ"ל
Řekl rabi Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jonatan: Pohroma přichází na svět jen v době, kdy jsou na světě ničemové, a začíná jen od spravedlivých nejprve, neboť je řečeno: „Když vyšlehne oheň a zachvátí trní“. Kdy oheň vyšlehne? V době, kdy se pro něj nachází trní. A začíná jen od spravedlivých nejprve, neboť je řečeno: „a je stráven stoh“. Není řečeno „a stráví stoh“, nýbrž „a je stráven stoh“ – že stoh byl stráven již [předtím].
אר"ש בר נחמני א"ר יונתן אין פורענות באה לעולם אלא בזמן שהרשעים בעולם ואינה מתחלת אלא מן הצדיקים תחלה שנאמר כי תצא אש ומצאה קוצים אימתי אש יוצאה בזמן שקוצים מצוין לה ואינה מתחלת אלא מן הצדיקים תחלה שנאמר ונאכל גדיש ואכל גדיש לא נאמר אלא ונאכל גדיש שנאכל גדיש כבר:
Učil Rav Josef: Co znamená, co je psáno: „A vy nevyjdete nikdo ze dveří svého domu až do rána“ (Ex 12,22)? Jakmile bylo dáno svolení zhoubci, nerozlišuje mezi spravedlivými a ničemy. A nejen to, ale začíná od spravedlivých nejprve, neboť je řečeno: „a vyhladím z tebe spravedlivého i ničemu“ (Ez 21,8).
תאני רב יוסף מאי דכתיב (שמות יב, כב) ואתם לא תצאו איש מפתח ביתו עד בקר כיון שניתן רשות למשחית אינו מבחין בין צדיקים לרשעים ולא עוד אלא שמתחיל מן הצדיקים תחלה שנאמר (יחזקאל כא, ח) והכרתי ממך צדיק ורשע
Rav Josef zaplakal: Tolik [jsou spravedliví počítáni] za nic? Řekl mu Abaje: Je to pro ně dobrodiní, neboť je psáno: „neboť před zlem je spravedlivý vzat“ (Iz 57,1).
בכי רב יוסף כולי האי נמי לאין דומין א"ל אביי טיבותא הוא לגבייהו דכתיב (ישעיהו נז, א) כי מפני הרעה נאסף הצדיק
Originál: Bava Kamma 60a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.