Rabi Elazar řekl: [Jestliže] ho viděli, jak [zvíře] ukrývá v houštinách, a porazil a prodal, platí čtyřnásobnou a pětinásobnou náhradu. Proč? Vždyť netáhl! Rav Chisda řekl: [Jde o případ], kdy ho popohnal holí.
אמר ר' אלעזר ראוהו שהטמין בחורשין וטבח ומכר משלם תשלומי ארבעה וחמשה אמאי הא לא משך א"ר חסדא שהכישה במקל
Jak tedy vypadá lupič? Rabi Abahu řekl: Jako Benajahu, syn Jehojadův, jak je řečeno: „A vyrval Egypťanovi kopí z ruky a zabil ho jeho vlastním kopím“ (2S 23,21).
ואלא גזלן היכי דמי אמר ר' אבהו כגון בניהו בן יהוידע שנאמר (שמואל ב כג, כא) ויגזל את החנית מיד המצרי ויהרגהו בחניתו
Rabi Jochanan řekl: Jako občané Šechemu, jak je řečeno: „A občané Šechemu mu nastražili na vrcholcích hor zálohy a oloupili každého, kdo kolem nich šel po cestě“ (Sd 9,25).
ר' יוחנן אמר כגון בעלי שכם שנאמר (שופטים ט, כה) וישימו לו בעלי שכם מארבים על ראשי ההרים ויגזלו [את] כל אשר יעבר עליהם בדרך
A rabi Abahu – jaký je důvod, že nemluvil podle tohoto [verše]? Řekne ti: Jelikož se skrývali, nejsou lupiči. A rabi Jochanan[řekne]: To, že se skrývali, bylo proto, aby je lidé neviděli a neutekli před nimi.
ור' אבהו מאי טעמא לא אמר מהאי אמר לך כיון דמטמרי איטמורי לא גזלני נינהו ור' יוחנן הא דקא מטמרי דלא ניחזינהו אינשי וניערקו מנייהו
Žáci se tázali Rabana Jochanana ben Zakaje: Proč je Tóra přísnější ke zloději než k lupiči? Řekl jim: Tento [lupič] postavil čest otroka na roveň cti jeho Pána, a tento [zloděj] nepostavil čest otroka na roveň cti jeho Pána.
שאלו תלמידיו את רבן יוחנן בן זכאי מפני מה החמירה תורה בגנב יותר מגזלן אמר להן זה השוה כבוד עבד לכבוד קונו וזה לא השוה כבוד עבד לכבוד קונו
Je-li to možné říci, učinil oko shůry, jako by nevidělo, a ucho shůry, jako by neslyšelo, jak je řečeno: „Běda těm, kdo se hluboko skrývají před Hospodinem, aby utajili úmysl, a jejich skutky jsou ve tmě“ atd. (Iz 29,15). A je psáno: „A říkají: Hospodin to nevidí a Bůh Jákobův tomu nerozumí“ (Ž 94,7). A je psáno: „Neboť řekli: Hospodin opustil zemi a Hospodin nevidí“ (Ez 9,9).
כביכול עשה עין של מטה כאילו אינה רואה ואוזן של מטה כאילו אינה שומעת שנאמר (ישעיהו כט, טו) הוי המעמיקים מה' לסתיר עצה והיה במחשך מעשיהם וגו' וכתיב (תהלים צד, ז) ויאמרו לא יראה יה ולא יבין אלהי יעקב וכתיב (יחזקאל ט, ט) כי [אמרו] עזב ה' את הארץ ואין ה' רואה
(Bylo učeno:) Rabi Meir řekl: Pověděli podobenství jménem Rabana Gamliela: Čemu se ta věc podobá? Dvěma lidem, kteří byli ve městě a vystrojili hostinu. Jeden pozval obyvatele města a nepozval královy syny, a druhý nepozval obyvatele města ani nepozval královy syny. Který z nich má větší trest? Musíš říci: ten, který pozval obyvatele města a nepozval královy syny.
(תניא) אמר ר' מאיר משלו משל משום רבן גמליאל למה הדבר דומה לשני בני אדם שהיו בעיר ועשו משתה אחד זימן את בני העיר ולא זימן את בני המלך ואחד לא זימן את בני העיר ולא זימן את בני המלך איזה מהן עונשו מרובה הוי אומר זה שזימן את בני העיר ולא זימן את בני המלך
Rabi Meir řekl: Pojď a pohleď, jak veliká je síla práce: býk, kterého odtrhl od jeho práce – pětinásobek; ovce, kterou neodtrhl od její práce – čtyřnásobek.
אמר רבי מאיר בא וראה כמה גדול כח של מלאכה שור שביטלו ממלאכתו חמשה שה שלא ביטלו ממלאכתו ארבעה
Raban Jochanan ben Zakaj řekl: Pojď a pohleď, jak veliká je čest lidí: býk, který šel po svých nohou – pětinásobek; ovce, kterou nesl na rameni – čtyřnásobek.
אמר רבן יוחנן בן זכאי בא וראה כמה גדול כבוד הבריות שור שהלך ברגליו חמשה שה שהרכיבו על כתיפו ארבעה:
Nechovají se vepři nikde. Ať nikdo nechová psa, ledaže by byl uvázán na řetězu. Nenastražují se sítě na holuby, ledaže by to bylo třicet ris od osídlení.
אין מגדלין חזירין בכל מקום לא יגדל אדם את הכלב אלא אם כן היה קשור בשלשלת אין פורסין נישובים ליונים אלא אם כן היה רחוק מן הישוב ל' ריס:
GEMARA: Rabíni učili: Nechová se drobný dobytek v zemi Izraele, ale chová se v lesích země Izraele; v Sýrii i v osídlení, a netřeba říkat, že mimo zemi [Izraele].
גמ׳ ת"ר אין מגדלין בהמה דקה בא"י אבל מגדלין בחורשין שבארץ ישראל בסוריא אפילו בישוב ואין צריך לומר בחוצה לארץ
Bylo učeno jinde: Nechová se drobný dobytek v zemi Izraele, ale chová se v judské poušti a v poušti na hranici Akka. A ačkoli řekli, [že] se nechová drobný dobytek, chová se však velký dobytek, neboť se neukládá nařízení obci, ledaže by ho většina obce mohla dodržet.
תניא אידך אין מגדלין בהמה דקה בארץ ישראל אבל מגדלין במדבר שביהודה ובמדבר שבספר עכו ואף על פי שאמרו אין מגדלין בהמה דקה אבל מגדלין בהמה גסה לפי שאין גוזרין גזרה על הצבור אלא אם כן רוב צבור יכולין לעמוד בה
A ačkoli řekli, [že] se nechová drobný dobytek, smí ho však ponechat třicet dní před svátkem a třicet dní před hostinou svého syna, jen ať neponechá poslední [kus] třicet dní.
ואף על פי שאמרו אין מגדלין בהמה דקה אבל משהה הוא קודם לרגל שלשים יום וקודם משתה בנו ל' יום ובלבד שלא ישהה את האחרונה שלשים יום
Neboť bys mohl myslet: jestliže svátek uplynul, a ode dne, kdy ji koupil, až dosud ještě neuplynulo třicet dní, neřekneme snad: třicet [dní] mu bylo dovoleno ji ponechat? Nýbrž jelikož svátek uplynul, nesmí ji ponechat.
דסד"א דאי נפק ליה רגל ומכי זבנה עד השתא אכתי לא מלו ליה תלתין יומין לא נימא תלתין משרא שרי ליה לשהויי אלא כיון דנפק ליה רגל לא מבעי ליה לשהויי
Originál: Bava Kamma 79b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.