Aby se lovilo v Tiberiadském jezeře, jen ať [nikdo] nerozprostírá síť [tak, že by] zastavil lodě, ale smí lovit sítěmi a vršemi. Rabíni učili: Na počátku se kmeny mezi sebou dohodly, že [nikdo] nebude rozprostírat síť [tak, že by] zastavil lodě, ale [každý] smí lovit sítěmi a vršemi.
ומחכין בימה של טבריא ובלבד שלא יפרוס קלע ויעמיד את הספינה אבל צד הוא ברשתות ובמכמרות ת"ר בראשונה התנו שבטים זה עם זה שלא יפרוס קליעה ויעמיד את הספינה אבל צד הוא ברשתות ובמכמרות
Rabíni učili: Tiberiadské jezero bylo v podílu Neftalího, a nejen to, ale [Neftalí] dostal i pruh na šíři sítě na jeho jižním [břehu], aby se splnilo, co je řečeno: „Moře a jih ať obdrží“ (Dt 33,23).
תנו רבנן ימה של טבריא בחלקו של נפתלי היתה ולא עוד אלא שנטל מלא חבל חרם בדרומה לקיים מה שנאמר (דברים לג, כג) ים ודרום ירשה
A není jediného kmene z Izraele, který by neměl [podíl] v horách, v nížině, v Negevu a v údolí, jak je řečeno: „Obraťte se, vydejte se na cestu a jděte do hor Emorejců a ke všem jejich sousedům, do pustiny, do hor, do nížiny, do Negevu a na mořské pobřeží“ atd. (Dt 1,7). A tak to nalézáš u Kenaanců, Perizejců a Emorejců, kteří byli před nimi, jak je řečeno: „a ke všem jejich sousedům“ – tedy jejich sousedé byli takoví.
ואין לך כל שבט ושבט מישראל שאין לו בהר ובשפלה ובנגב ובעמק שנאמר (דברים א, ז) פנו וסעו לכם ובאו הר האמורי ואל כל שכניו בערבה בהר בשפלה ובנגב ובחוף הים וגו' וכן אתה מוצא בכנענים ובפריזים ובאמוריים שלפניהם שנאמר ואל כל שכניו אלמא שכניו הכי הוו:
Aby se [smělo] ulevit si za plotem, i na poli, které je plné šafránu. Rav Acha bar Jaakov řekl: Je to zapotřebí jen k tomu, aby se z něj [smělo] vzít kamínek. Rav Chisda řekl: A to i o Šabatu. Mar Zutra Zbožný [kamínek] bral a vracel a říkal svému sluhovi: Jdi a urovnej ho [na místo].
ונפנין לאחורי הגדר ואפילו בשדה שהיא מלאה כרכום אמר רב אחא בר יעקב לא נצרכה אלא ליטול הימנו צרור אמר רב חסדא ואפילו בשבת מר זוטרא חסידא שקיל ומהדר וא"ל לשמעיה (למחר) זיל שירקיה:
Aby se uhýbalo na okraje cest kvůli kolíkům na cestách. Šmuel a Rav Jehuda šli po cestě. Šmuel uhýbal na okraje cest. Rav Jehuda mu řekl: [Platí] podmínky, které stanovil Jehošua, i v Babylónii? Odpověděl mu: Já říkám, [že] i mimo zemi [Izraele].
ומסלקין לצידי הדרכים מפני יתידות הדרכים שמואל ורב יהודה הוו שקלי ואזלי באורחא הוה מסתלק שמואל לצידי הדרכים א"ל רב יהודה תנאין שהתנה יהושע אפילו בבבל א"ל שאני אומר אפילו בחוצה לארץ
Rabi a rabi Chija šli po cestě. Uhnuli na okraje cest. Rabi Jehuda ben Kenusa šel před nimi dlouhými kroky [po poli]. Rabi řekl rabimu Chijovi: Kdo je ten, kdo se před námi vytahuje?
רבי ורבי חייא הוו שקלי ואזלי באורחא אסתלקו לצידי הדרכים הוה קא מפסיע ואזיל ר' יהודה בן קנוסא קמייהו א"ל רבי לרבי חייא מי הוא זה שמראה גדולה בפנינו
Rabi Chija mu řekl: Snad [je to] rabi Jehuda ben Kenusa, můj žák, a všechny jeho skutky jsou pro Nebesa. Když k němu došli, uviděl ho [a] řekl mu: Kdybys nebyl Jehuda ben Kenusa, přeřezal bych ti nohy železnou pilou!
א"ל ר' חייא שמא ר' יהודה בן קנוסא תלמידי הוא וכל מעשיו לשם שמים כי מטו לגביה חזייה א"ל אי לאו יהודה בן קנוסא את גזרתינהו לשקך בגיזרא דפרזלא:
Kdo bloudí mezi vinicemi, smí prosekávat [cestu] dolů a prosekávat nahoru. Rabíni učili: Kdo vidí svého druha bloudit mezi vinicemi, smí prosekávat [cestu] nahoru a prosekávat dolů, dokud ho nevyvede do města nebo na cestu. A rovněž ten, kdo [sám] bloudí mezi vinicemi, smí prosekávat nahoru a prosekávat dolů, dokud nevyjde do města nebo na cestu.
התועה בין הכרמים מפסיג ויורד מפסיג ועולה: ת"ר הרואה חבירו תועה בין הכרמים מפסיג ועולה מפסיג ויורד עד שמעלהו לעיר או לדרך וכן הוא שתועה בין הכרמים מפסיג ועולה מפסיג ויורד עד שיעלה לעיר או לדרך
Co [znamená] „a rovněž“? Mohl bys říci: [Jen] jeho druh, který ví, kudy [ho] vyvede, smí prosekávat; ale on [sám], který neví, kudy vyjde, nesmí prosekávat, nýbrž ať chodí kolem mezi mezemi – proto nás to učí.
מאי וכן מהו דתימא חבירו הוא דידע להיכא מסלק דניפסוג אבל הוא דלא ידע להיכא קא סליק לא ניפסוג נהדריה נהדר בי מיצרי קמ"ל
Ale to je přece [nařízení] z Tóry, neboť bylo učeno: [Povinnost] navrátit jeho [samotné] tělo – odkud [ji máme]? Proto verš praví: „a navrátíš mu ji“ (Dt 22,2)!
הא דאורייתא הוא דתניא השבת גופו מניין ת"ל (דברים כב, ב) והשבותו
A mrtvý, jehož pohřbení je přikázáním, nabývá své místo. Ale proti tomu se namítá: Kdo najde mrtvého ležet na silnici, přenese ho napravo od silnice nebo nalevo od silnice. [Je-li tam] ladem ležící pole a zorané pole, přenese ho na ladem ležící pole.
ומת מצוה קנה מקומו: ורמינהי המוצא מת מוטל באיסרטיא מפנהו לימין איסרטיא או לשמאל איסרטיא שדה בור ושדה ניר מפנהו לשדה בור
Jak bylo učeno: Hle, [někdo], jehož plody na poli došly, a nenechává lidi vcházet na své pole – co o něm lidé říkají? Jaký užitek z toho ten a ten má a jakou škodu mu lidé působí? O něm Písmo říká: Když můžeš být dobrý, nenazývej se zlým. A copak je psáno: Když můžeš být dobrý, nenazývej se zlým? [Ano], je psáno něco takového: „Neodpírej dobro těm, jimž náleží, když je v moci tvé ruky to učinit“ (Př 3,27).
כדתניא הרי שכלו פירותיו מן השדה ואינו מניח בני אדם ליכנס בתוך שדהו מה הבריות אומרות עליו מה הנאה יש לפלוני ומה הבריות מזיקות לו עליו הכתוב אומר מהיות טוב אל תקרי רע ומי כתיב מהיות טוב אל תקרי רע אין כתיב כי האי גוונא (משלי ג, כז) אל תמנע טוב מבעליו בהיות לאל ידך לעשות
A víc [podmínek] není? Vždyť je tu [podmínka]rabiho Jehudy, neboť bylo učeno: Rabi Jehuda říká: V době vyvážení hnoje smí člověk vynést svůj hnůj do veřejného prostoru a hromadit ho celých třicet [dní], aby byl rozšlapán nohama lidí a nohama zvířat, neboť za tím účelem dal Jehošua Izraeli zemi do dědictví.
ותו ליכא והא איכא דרבי יהודה דתניא רבי יהודה אומר בשעת הוצאת זבלים אדם מוציא זבלו לרה"ר וצוברו כל שלשים כדי שיהא נישוף ברגלי אדם וברגלי בהמה שעל מנת כן הנחיל יהושע לישראל את הארץ
והא איכא דר' ישמעאל בנו של ר' יוחנן בן ברוקה דתניא רבי ישמעאל בנו של ר' יוחנן בן ברוקה אומר תנאי ב"ד הוא שיהא זה יורד לתוך שדה חבירו וקוצץ שוכו של חבירו להציל נחיל שלו ונותן לו דמי שוכו של חבירו
A je to podmínka soudu, že smí vylít své víno a zachránit med svého druha, a vezme cenu svého vína z medu svého druha. A je to podmínka soudu, že smí složit své dříví a naložit len svého druha, a vezme cenu svého dříví z lnu svého druha, neboť za tím účelem dal Jehošua Izraeli zemi do dědictví.
ותנאי ב"ד הוא שיהא זה שופך יינו ומציל דובשנו של חבירו ונוטל דמי יינו מתוך דובשנו של חבירו ותנאי ב"ד הוא שיהא זה מפרק את עציו וטוען פשתנו של חבירו ונוטל דמי עציו מתוך פשתנו של חבירו שעל מנת כן הנחיל יהושע לישראל את הארץ
Originál: Bava Kamma 81b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.