Bechorot 12b בכורות

i podle rabiho Šimona je o nich psáno „gazela a jelen“.

Byla vznesena otázka: Smí se vykupovat zvířetem sedmého roku?

[Pokud jde o] jistého [prvorozeného osla], se nemusíš ptát: Milosrdný řekl „k jídlu“ (Lv 25,6), a ne k obchodu. Ptáš se [o osla] sporného.

A podle rabiho Šimona se nemusíš ptát, protože ten [u sporného osla] nemá [povinnost]. Ptáš se podle rabiho Jehudy.

Jak je to? Jelikož oddělí jehně a to je pro něho samého, nazýváme to „k jídlu“? Anebo, jelikož dokud nevyjme jeho zákaz, není [osel] dovolen, je to jako obchod?

Pojď a slyš, co řekl Rav Chisda: Zvířetem sedmého roku se nevykupuje jistý [prvorozený osel], ale vykupuje se jím sporný.

A Rav Chisda řekl: Zvíře sedmého roku je osvobozeno od prvorozenství a je povinno dary [kohenovi].

Je osvobozeno od prvorozenství – Milosrdný řekl „k jídlu“, a ne ke spálení; a je povinno dary, protože o něm platí „k jídlu“.

Namítali: Kdo jí z těsta sedmého roku dříve, než byla oddělena jeho chala, je povinen smrtí [z rukou Nebes].

A proč? Jelikož, kdyby se znečistila, byla by určena ke spálení, [a] Milosrdný řekl „k jídlu“, a ne ke spálení!

Zde je to jiné, neboť je psáno: „po vašich pokoleních“ (Nu 15,21).

Učí se také tak: Odkud [víme], že kdo jí z těsta sedmého roku dříve, než byla oddělena jeho chala, je povinen smrtí? Neboť je řečeno: „po vašich pokoleních“.

Ať se to tedy odtud vyvodí! Tam je [těsto] v podstatě k jídlu, zde je [prvorozené] v podstatě ke spálení.

„Dal-li ho kohenovi atd.“ Učili jsme se to, co učili rabanové: Izraelita, který měl ve svém domě prvorozeného osla, a kohen mu řekl: Dej mi ho, a já ho vykoupím – ten mu ho nedá, ledaže ho vykoupil před ním.

Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuha: To říká, že kohanim byli podezíráni ohledně prvorozených oslů. To je samozřejmé! Pomyslil bys, že to platí [jen] tam, kde je o nich známo, že jsou podezřelí, ale v neurčitém případě ne. Proto nás to učí, že si v tom vykládá povolení.

MIŠNA: Kdo oddělí výkupné prvorozeného osla, a [jehně] uhyne – rabi Eliezer říká: Ručí za něj, jako za pět šekelů za syna. A mudrci říkají: Neručí za něj, jako za výkupné druhého desátku.

Rabi Jehošua a rabi Cadok dosvědčili o výkupném prvorozeného osla, které uhynulo, že kohen tu nemá nic. Uhynul-li prvorozený osel – rabi Eliezer říká: Ať je pohřben, a z jehněte je dovoleno mít užitek. A mudrci říkají: Nemusí být pohřben, a jehně [patří] kohenovi.

GEMARA: Rav Josef řekl: Jaký je důvod rabiho Eliezera? Neboť je psáno: „Avšak prvorozeného z lidí jistě vykoupíš“ atd. (Nu 18,15) – jako u prvorozeného člověka se ručí, tak i u prvorozeného nečistého zvířete se ručí.

Abaje mu řekl: Jestliže [ano], pak jako prvorozený člověk je dovolen k užitku, tak ať je dovoleno i prvorozené nečisté zvíře? A řekneš-li, že je tomu opravdu tak – vždyť jsme se učili: „Uhynul-li prvorozený osel – rabi Eliezer říká: Ať je pohřben.“ Co znamená „ať je pohřben“? Není to, že je zakázán k užitku?

Ne, „ať je pohřben“ jako prvorozený člověk. Copak [jen] prvorozený člověk vyžaduje pohřeb, a obyčejný pohřeb nevyžaduje?

A dále se učí: Rabi Eliezer uznává u Izraelity, který má ve svém domě sporného prvorozeného osla, že za něho oddělí jehně, a to je jeho.

Nýbrž Rava řekl: Verš říká: „Avšak jistě vykoupíš“ – postavil jsem je na roveň co do vykoupení, a ne co do jiné věci.

Učili jsme se tam: Odhady [se platí] podle [hodnoty v] jejich čase; vykoupení syna po třiceti dnech; vykoupení prvorozeného osla ihned.

A vykoupení prvorozeného osla ihned? Postav proti tomu: U odhadů, u vykoupení syna, u nazirejství a u prvorozeného osla není [lhůta] kratší než třicet [dní].

A přidává se [čas] až navždy.

Rav Nachman řekl: [Učí to,] aby řekl, že vykoupil-li ho [dříve], je vykoupen. Z toho plyne, že jeho syn, vykoupil-li ho [dříve], není vykoupen? Ale vždyť bylo řečeno: Kdo vykoupí svého syna během třiceti dnů – Rav řekl: Jeho syn je vykoupen!

Nebylo k tomu snad řečeno: Rava řekl: Podle všech, [stanoví-li vykoupení] od nynějška, jeho syn není vykoupen?