GEMARA: U všech diskvalifikovaných posvěcených zvířat připadá zisk Chrámu – kdy? Řekneš-li, že po jejich vykoupení – připadá zisk Chrámu? Zisk přece patří majitelům!
גמ׳ כל פסולי המוקדשין הנאתן להקדש אימת אילימא לאחר פדיונו הנאתן להקדש הנאתן דבעלים הוא
To je v pořádku podle toho, kdo říká, že zvířata posvěcená pro oltář nebyla zahrnuta do [pravidla o] postavení a odhadu; ale podle toho, kdo říká, že zahrnuta byla, co lze říci?
הניחא למאן דאמר קדשי מזבח לא היו בכלל העמדה והערכה אלא למאן דאמר היו בכלל העמדה והערכה מאי איכא למימר
Kromě prvorozeného a desátku, u nichž zisk připadá majitelům: Dobře u prvorozeného – na trhu se neprodává, ale doma se prodává. Ale prodává se snad desátek doma?
חוץ מן הבכור ומן המעשר שהנייתן לבעלים: בשלמא בכור באיטליז הוא דלא מיזדבן הא בביתיה מיזדבן אלא מעשר בביתיה מי מיזדבן
Vždyť se učí [v baraitě]: U prvorozeného je řečeno: „Nevykoupíš“ (Nu 18,17) – a prodává se živý. U desátku je řečeno: „Nesmí být vykoupen“ (Lv 27,33) – a neprodává se ani živý, ani poražený, ani bez vady, ani s vadou.
והתניא בבכור נאמר (במדבר יח, יז) לא תפדה ונמכר חי במעשר נאמר (ויקרא כז, כ) לא יגאל ואינו נמכר לא חי ולא שחוט לא תם ולא בעל מום
Tato věc dělala Rav Šešetovi potíže večer, a ráno ji vyřešil z baraity: Mluvíme o desátku dobytka sirotků, a kvůli [principu] navracení ztracené věci k nim byli shovívaví.
הא מילתא איקשיא ליה לרב ששת באורתא ושנייה בקדמותא מברייתא במעשר בהמה של יתומים עסקינן ומשום השבת אבידה נגעו בה
Rabi Idi, tlumočník Rav Šešeta, to od něj slyšel, šel a řekl to v domě studia, ale neřekl to jeho jménem. Rav Šešet to uslyšel a rozhněval se. Řekl: Kdo [mě] štípl, toho ať štípne štír. A co na tom Rav Šešetovi záleželo? [Vždyť]Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Co znamená, co je psáno: „Chci přebývat ve tvém stánku na věky [doslova: ve světech]“ (Ž 61,5)? Je snad možné, aby člověk přebýval ve dvou světech?
רבי אידי סרסיה דרב ששת הוה שמעה מיניה אזל אמרה בי מדרשא ולא אמרה משמיה שמע רב ששת איקפד אמר מאן דעקיץ ליעקציה עקרבא ורב ששת מאי נפקא ליה מינה דאמר רב יהודה אמר רב מאי דכתיב (תהלים סא, ה) אגורה באהלך עולמים וכי איפשר לאדם לגור בשני עולמים
David však řekl: Pane světa, ať se v tomto světě říká učení z mých úst. Neboť rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona bar Jochaje: Každý učenec, jehož učení se v tomto světě říká jeho jménem, jeho rty se v hrobě pohybují.
אלא אמר דוד רבונו של עולם יאמרו דבר שמועה מפי בעולם הזה דאמר ר' יוחנן משום ר' שמעון בן יוחי כל תלמיד חכם שאומרים דבר שמועה מפיו בעולם הזה שפתותיו דובבות בקבר
A rabi Jicchak bar Zeiri řekl: Který verš to dokládá? „Tvé patro je jako výtečné víno, jež plyne k mému milému hladce a rozhýbá rty spících“ (Pís 7,10) – jako hromada hroznů: jako hromada hroznů, jakmile se jí člověk dotkne, z ní [šťáva] vytéká, tak i učenci: jakmile člověk řekne učení z jejich úst, jejich rty se v hrobě pohybují.
ואמר רבי יצחק בר זעירי מאי קראה (שיר השירים ז י) וחכך כיין הטוב הולך לדודי למישרים דובב שפתי ישנים ככומר של ענבים מה כומר של ענבים כיון דאדם נוגע בו דובב אף תלמידי חכמים כיון שאדם אומר דבר שמועה מפיו דובבות שפתיו בקבר
Která baraita [to je]? Jak se učí: Desátek dobytka sirotků se prodává; a desátek dobytka, který porazili – [jeho cenu] zahrne do [ceny] jeho kůže, jeho loje, jeho šlach a jeho rohů.
מאי ברייתא דתניא מעשר בהמה של יתומים מוכרין אותו ומעשר בהמה ששחטו מבליעו בעורו בחלבו ובגידו ובקרניו
Z toho plyne, že [desátek] dospělého ani se zahrnutím ne? Čím se to liší od toho, co se učí: Kdo kupuje od druha lulav v sabatickém roce, ten mu dá etrog jako dar, protože ho nesmí v sabatickém roce koupit.
מכלל דגדול בהבלעה לא מאי שנא מהא דתניא הלוקח לולב מחבירו בשביעית נותן לו אתרוג במתנה לפי שאינו רשאי ללוקחו בשביעית
Rava řekl: Je-li tomu tak, proč [se zmiňuje] desátek dobytka dvakrát? Rava tedy řekl: Tak to říká: Desátek dobytka sirotků se prodává obvyklým způsobem; a desátek dobytka dospělého, který porazili – [jeho cenu] zahrne do [ceny] jeho kůže, jeho loje, jeho šlach a jeho rohů.
אמר רבא א"כ מעשר בהמה תרי זמני למה לי אלא אמר רבא הכי קאמר מעשר בהמה של יתומים מוכרין אותו כדרכו ומעשר בהמה דגדול ששחטו מבליעו בעורו בחלבו בגידו ובקרניו
Kdy působí náhradu? Zaživa. Kdy nemůže být vykoupen? Zaživa. Po porážce tedy vykoupen být může. A rabíni nařídili [zákaz] po porážce kvůli [stavu] před porážkou.
אימתי עושה תמורה מחיים אימתי אינו נגאל מחיים הא לאחר שחיטה נגאל ורבנן ההוא דגזרו לאחר שחיטה אטו לפני שחיטה
U věci, která se zaživa oceňuje, nařídili rabíni [zákaz] po porážce kvůli [stavu] před porážkou;
דבר הנישום מחיים גזור רבנן לאחר שחיטה אטו לפני שחיטה
Originál: Bekhorot 31b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.