Bechorot 7a בכורות

co se od velblouda liší, je v pořádku? Anebo v tom není rozdíl?

Pojď a slyš: Čisté zvíře, které porodilo [mládě] druhu nečistého zvířete, je zakázáno k jídlu; a je-li jeho hlava a většina podobna matce, je povinno prvorozenstvím. Z toho plyne, že i u jedení vyžaduje rabi Šimon hlavu a většinu.

Ne, [platí to] jen o prvorozenství. Je to i přesné [ze znění], neboť opustil [téma] jedení a přešel k prvorozenému. Z toho plyne, že rabi Šimon vyžaduje hlavu a většinu pro prvorozenství, ale pro jedení ne.

Ve skutečnosti ti říkám: Vyžaduje to i pro jedení, a prvorozenství bylo nutné [uvést]. Pomyslil bych si, že jelikož je psáno: „Avšak prvorozené z býka“ (Nu 18,17) – teprve když on je býk a jeho prvorozený je býk – nestačí mu hlava a většina, dokud není celý [takový]. Proto nás to učí.

Pojď a slyš: „Avšak tyto nebudete jíst z těch, které přežvykují, a z těch, které mají rozdělená kopyta“ (Lv 11,4) – toto nejíš, ale jíš to, co přichází s jedním znakem.

A které je to, co přichází s jedním znakem? To je nečisté [zvíře] narozené z čistého, jehož početí je od čistého.

Mohl bych [myslet], že i když jeho početí je od nečistého? Proto učí [verš]: „jehně z ovcí a jehně z koz“ (Dt 14,4) – teprve když jeho otec je beran a jeho matka ovce. To jsou slova rabiho Jehošuy.

Rabi Eliezer říká: Písmo nepřišlo dovolit dovolené, nýbrž přidat k dovolenému. A které je to? Nečisté [zvíře] narozené z čistého, jehož početí je od nečistého. Anebo je to jen [takové], jehož početí je od čistého? Proto učí [verš]: „býk, jehně z ovcí a jehně z koz“ – v každém případě.

Nazývá ho „nečistým“ podle rabiho Šimona, a [přesto] říká: „ale jíš to, co přichází s jedním znakem“.

Tento tanaita s ním souhlasí v jednom a v jednom s ním polemizuje.

A někteří to namítají takto: Může být jeho početí od nečistého?

Vždyť rabi Jehošua ben Levi řekl: Nikdy nezabřezne nečisté [zvíře] od čistého, ani čisté od nečistého, ani velké od malého, ani malé od velkého, ani domácí zvíře od divokého, ani divoké od domácího –

kromě rabiho Eliezera a jeho strany, kteří říkali, že divoké zvíře může zabřeznout od domácího.

A rabi Jirmeja řekl: [Jde o případ,] kdy zabřezla od [býka] s celistvými kopyty, potomka krávy. A [baraita] mluví podle rabiho Šimona, a říká: „ale jíš to, co přichází s jedním znakem“.

Tento tanaita s ním souhlasí v jednom a v jednom s ním polemizuje.

Znamená to, že rabi Eliezer soudí: [Je-li výsledek způsoben] tímto i oním, je to dovoleno; a rabi Jehošua soudí: [Je-li výsledek způsoben] tímto i oním, je to zakázáno?

Ale vždyť jsme o nich slyšeli obráceně: Mládě trefy – rabi Eliezer říká: Nesmí být obětováno na oltáři; a rabi Jehošua říká: Smí být obětováno na oltáři.

Obecně soudí rabi Eliezer: [Způsobeno] tímto i oním – zakázáno. Ale zde je to jiné, protože pokud tak, ať verš napíše „jehně z ovcí a koz“. Proč potřebuji „jehně… a jehně“? Z toho plyne: jehně v každém případě.

A rabi Jehošua ti řekne: Obecně [způsobeno] tímto i oním – dovoleno. A zde, pokud tak, ať verš napíše „býk, ovce a koza“. Proč potřebuji [množné] „ovcí a koz“? Z toho plyne: teprve když jeho otec je beran a jeho matka ovce.

Pojď a slyš: Rabi Šimon říká: „Velbloud… velbloud“ dvakrát: jednak velbloud narozený z velblouda, jednak velbloud narozený z krávy; a je-li jeho hlava a většina podobna matce, je dovolen k jídlu.

Z toho plyne, že rabi Šimon vyžaduje hlavu a většinu i pro jedení. Z toho to plyne.

„Neboť co vychází z nečistého atd.“ Ptali se Rava Šešeta: Jak je to s močí osla?

Ať se ptají [i] na [moč] koní a velbloudů! Na [moč] koní a velbloudů se neptali, protože není kalná a nepodobá se mléku – voda vchází, voda vychází. Ptali se na [moč] osla, která je kalná a podobá se mléku: Vysává se z jeho těla, a je tedy zakázaná? Anebo voda vchází, voda vychází, a to, že je kalná, je [jen] výpar masa?

Rav Šešet jim řekl: Učili jste se to: „Neboť co vychází z nečistého, je nečisté, a co vychází z čistého, je čisté.“ Neříká „z nečistého [zvířete]“, nýbrž „z