A Rav Huna řekl: Zapomněl a vešel s tefilin do záchodu – položí na ně ruku, dokud neskončí. ‚Dokud neskončí‘ – to tě napadlo? Spíše, jak řekl Rav Nachman bar Jicchak: dokud neskončí první proud. Ať tedy ihned přestane a vstane! – Kvůli [výroku]rabana Šimona ben Gamliela, neboť bylo učeno: Raban Šimon ben Gamliel říká: Zadržená stolice přivádí člověka k vodnatelnosti, zadržený proud [moči] přivádí člověka k žloutence.
וא"ר הונא שכח ונכנס בתפילין לבית הכסא מניח ידו עליהן עד שיגמור עד שיגמור ס"ד אלא כדאמר ר"נ בר יצחק עד שיגמור עמוד ראשון ולפסוק לאלתר וליקום משום דרשב"ג דתניא רשב"ג אומר עמוד החוזר מביא את האדם לידי הדרוקן סילון החוזר מביא את האדם לידי ירקון:
Bylo řečeno: Má-li výkaly na těle nebo má-li ruku v záchodě – Rav Huna řekl: smí recitovat Šema; Rav Chisda řekl: nesmí recitovat Šema. Rava řekl: Jaký je důvod Rava Huny? Jak je psáno: „Vše, co dýchá, ať chválí Hospodina“ (Ž 150,6).
אתמר צואה על בשרו או ידו מונחת בבית הכסא רב הונא אמר מותר לקרות ק"ש רב חסדא אמר אסור לקרות ק"ש אמר רבא מ"ט דרב הונא דכתיב (תהלים קנ, ו) כל הנשמה תהלל יה
Bylo řečeno: Zápach, který má zdroj – Rav Huna řekl: Vzdálí se čtyři lokty a recituje Šema. Rav Chisda řekl: Vzdálí se čtyři lokty od místa, kde zápach končí, a recituje Šema.
אתמר ריח רע שיש לו עיקר רב הונא אמר מרחיק ד' אמות וקורא ק"ש ורב חסדא אמר מרחיק ד' אמות ממקום שפסק הריח וקורא ק"ש
Učí se [baraita] podle Rava Chisdy: Člověk ať nerecituje Šema naproti lidským výkalům, ani naproti psím výkalům, ani naproti prasečím výkalům, ani naproti slepičímu trusu, ani naproti zapáchajícímu smetišti. Je-li [to] na místě o deset dlaní vyšším nebo o deset dlaní nižším, smí sedět vedle toho a recitovat Šema; a ne-li, vzdálí se, kam až dohlédne. A tak i pro modlitbu. Zápach, který má zdroj – vzdálí se čtyři lokty od místa zápachu a recituje Šema.
תניא כותיה דרב חסדא לא יקרא אדם ק"ש לא כנגד צואת אדם ולא כנגד צואת כלבים ולא כנגד צואת חזירים ולא כנגד צואת תרנגולים ולא כנגד צואת אשפה שריחה רע ואם היה מקום גבוה עשרה טפחים או נמוך עשרה טפחים יושב בצדו וקורא ק"ש ואם לאו מרחיק מלא עיניו וכן לתפלה ריח רע שיש לו עיקר מרחיק ד' אמות ממקום הריח וקורא ק"ש
Rava řekl: Halacha není podle této baraity, ale podle té, kterou se učí: Člověk ať nerecituje Šema naproti lidským výkalům, ani naproti prasečím výkalům, ani naproti psím výkalům, když do nich vložili kůže [k vydělávání].
אמר רבא לית הלכתא כי הא מתניתא (בכל הני שמעתתא) אלא כי הא דתניא לא יקרא אדם ק"ש לא כנגד צואת אדם ולא כנגד צואת חזירים ולא כנגד צואת כלבים בזמן שנתן עורות לתוכן
Zeptali se Rava Šešeta: Zápach, který nemá zdroj – jak je to? Řekl jim: Pojďte a podívejte se na rohože v domě studia – na jedněch spí a na druhých studují. To však platí o slovech Tóry, ale ne o Šema. A ani o slovech Tóry jsme to neřekli, leda [jde-li o zápach] druhého, ale ne o jeho vlastní.
בעו מיניה מרב ששת ריח רע שאין לו עיקר מהו אמר להו אתו חזו הני ציפי דבי רב דהני גנו והני גרסי וה"מ בדברי תורה אבל בק"ש לא ודברי תורה נמי לא אמרן אלא דחבריה אבל דידיה לא:
Abaje řekl: Odkud to vyvozuji? Neboť jsme se učili: Nečistý stojí pod stromem a čistý jde kolem – [čistý] je nečistý. Čistý stojí pod stromem a nečistý jde kolem – [čistý] je čistý; ale zastavil-li se nečistý, je nečistý. A tak i u kamene zasaženého malomocenstvím.
אמר אביי מנא אמינא לה דתנן הטמא עומד תחת האילן והטהור עובר טמא טהור עומד תחת האילן וטמא עובר טהור ואם עמד טמא וכן באבן המנוגעת
A Rava ti odpoví: Tam věc závisí na usazení, jak je psáno: „Bude bydlet o samotě, jeho bydliště bude vně tábora“ (Lv 13,46). Zde však Milosrdný řekl: „Tvůj tábor bude svatý“ (Dt 23,15), a to tu není.
ורבא אמר לך התם בקביעותא תליא מילתא דכתיב (ויקרא יג, מו) בדד ישב מחוץ למחנה מושבו הכא (דברים כג, טו) והיה מחניך קדוש אמר רחמנא והא ליכא:
Rav Jehuda řekl: Pochybné výkaly jsou zakázány, pochybná moč je dovolena. Někteří říkají, že Rav Jehuda řekl: Pochybné výkaly v domě jsou dovoleny, na smetišti zakázány; pochybná moč je dovolena i na smetišti.
א"ר יהודה ספק צואה אסורה ספק מי רגלים מותרים א"ד אמר רב יהודה ספק צואה בבית מותרת באשפה אסורה ספק מי רגלים אפילו באשפה נמי מותרין
A [názor]rabiho Jonatana, neboť rabi Jonatan poukázal na rozpor: Je psáno: „Budeš mít místo vně tábora a tam budeš vycházet ven“ (Dt 23,13), a je psáno: „Budeš mít kolík atd. a přikryješ, co z tebe vyšlo“ (Dt 23,14).
וכדרבי יונתן דר' יונתן רמי כתיב (דברים כג, יג) ויד תהיה לך מחוץ למחנה ויצאת שמה חוץ וכתיב (דברים כג, יד) ויתד תהיה לך וגו' וכסית את צאתך
Jak to [jde dohromady]? Tento [verš mluví] o velké [potřebě], onen o malé. Vidíš tedy, že u malé Tóra zakázala jen naproti samotnému proudu; spadne-li [moč] na zem, je to dovoleno, a [zakázali to] rabíni. A když to rabíni zakázali, [zakázali] jistou [moč], ale pochybnou nezakázali.
הא כיצד כאן בגדולים כאן בקטנים אלמא קטנים לא אסרה תורה אלא כנגד עמוד בלבד הא נפול לארעא שרי ורבנן הוא דגזרו בהו וכי גזרו בהו רבנן בודאן אבל בספקן לא גזור
A jistou – jak dlouho? Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Dokud je [tak mokrá, že] smáčí. Tak řekl i Raba bar bar Chana jménem rabiho Jochanana: dokud smáčí. A tak řekl i Ula: dokud smáčí. Geniva řekl jménem Rava: dokud je znát její stopa.
ובודאן עד כמה אמר רב יהודה אמר שמואל כל זמן שמטפיחין וכן אמר רבה בב"ח א"ר יוחנן כל זמן שמטפיחין וכן אמר עולא כל זמן שמטפיחין גניבא משמיה דרב אמר כל זמן שרשומן ניכר
Rav Josef řekl: Ať Genivovi jeho Pán odpustí! Když u výkalů řekl Rav Jehuda jménem Rava: jakmile se jejich povrch zatvrdí, je to dovoleno – je třeba se ptát na moč?
א"ר יוסף שרא ליה מריה לגניבא השתא צואה אמר רב יהודה אמר רב כיון שקרמו פניה מותר מי רגלים מיבעיא
Abaje mu řekl: Proč ses rozhodl spoléhat na tento [výrok]? Spoléhej na tento, který řekl Raba bar Rav Huna jménem Rava: Výkaly, i [tvrdé] jako střep, jsou zakázány.
א"ל אביי מאי חזית דסמכת אהא סמוך אהא דאמר רבה בר רב הונא אמר רב צואה אפילו כחרס אסורה
A jak vypadají výkaly [tvrdé] jako střep? Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Když je hodí a nerozpadnou se. A někteří říkají: když je kutálí a nerozpadnou se.
והיכי דמי צואה כחרס אמר רבה בב"ח א"ר יוחנן כל זמן שזורקה ואינה נפרכת וא"ד כל זמן שגוללה ואינה נפרכת
Ravina řekl: Stál jsem před Ravem Jehudou z Difti; uviděl výkaly a řekl mi: Podívej se, zda se jejich povrch zatvrdil, či ne. Někteří říkají, že mi řekl: Podívej se, zda popraskaly.
אמר רבינא הוה קאימנא קמיה דרב יהודה מדפתי חזא צואה אמר לי עיין אי קרמו פניה אי לא א"ד הכי א"ל עיין אי מפלאי אפלויי
Jaký je závěr? Bylo řečeno: Výkaly [tvrdé] jako střep – Amemar řekl: jsou zakázány; Mar Zutra řekl: jsou dovoleny. Rava řekl: Halacha je: výkaly [tvrdé] jako střep jsou zakázány, a moč, dokud smáčí.
מאי הוי עלה אתמר צואה כחרס אמימר אמר אסורה ומר זוטרא אמר מותרת אמר רבא הלכתא צואה כחרס אסורה ומי רגלים כל זמן שמטפיחין
Namítá se: Moč je zakázána, dokud smáčí; vsákla-li se nebo vyschla, je dovolena. Není snad ‚vsákla se‘ obdobou ‚vyschla‘? Jako ‚vyschla‘ [znamená], že není znát stopa, tak i ‚vsákla se‘ [znamená], že není znát stopa; je-li však znát stopa, je to zakázáno, i když nesmáčí.
מיתיבי מי רגלים כל זמן שמטפיחין אסורין נבלעו או יבשו מותרים מאי לאו נבלעו דומיא דיבשו מה יבשו דאין רשומן ניכר אף נבלעו דאין רשומן ניכר הא רשומן ניכר אסור אע"ג דאין מטפיחין
Řekněme, že je to jako spor tanaitů: Nádoba, z níž byla vylita moč – je zakázáno naproti ní recitovat Šema. A moč sama, která byla vylita – vsákla-li se, je to dovoleno, nevsákla-li se, je to zakázáno. Rabi Josi říká: dokud smáčí.
לימא כתנאי כלי שנשפכו ממנו מי רגלים אסור לקרות ק"ש כנגדו ומי רגלים עצמן שנשפכו נבלעו מותר לא נבלעו אסור ר' יוסי אומר כל זמן שמטפיחין
Co [znamená] ‚vsákla se‘ a co ‚nevsákla se‘, o nichž mluví první tanaita? Řekneš-li: ‚vsákla se‘ – že nesmáčí, ‚nevsákla se‘ – že smáčí, a rabi Josi přichází říci, že zakázáno je to jen, dokud smáčí, ale je-li znát stopa, je to dovoleno – to je [totéž co] první tanaita! Spíše: ‚vsákla se‘ – že není znát stopa, ‚nevsákla se‘ – že je znát stopa; a rabi Josi přichází říci, že zakázáno je to jen, dokud smáčí, ale je-li znát stopa, je to dovoleno.
מאי נבלעו ומאי לא נבלעו דקאמר ת"ק אילימא נבלעו דאין מטפיחין לא נבלעו דמטפיחין ואתא ר' יוסי למימר כ"ז שמטפיחין הוא דאסור הא רשומן ניכר שרי היינו ת"ק אלא נבלעו דאין רשומן ניכר לא נבלעו דרשומן ניכר ואתא ר' יוסי למימר כ"ז שמטפיחין הוא דאסור הא רשומן ניכר שרי
Ne. Všichni [souhlasí], že zakázáno je to jen, dokud smáčí, ale je-li znát stopa, je to dovoleno;
לא דכ"ע כ"ז שמטפיחין הוא דאסור הא רשומן ניכר שרי
Originál: Berakhot 25a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.