Gitin 47a גיטין

… vykup mě!“ [Rabi Ami] mu řekl: Učili jsme [v Mišně]: Kdo prodá sebe a své syny modloslužebníkům, toho nevykupují, avšak syny vykupují kvůli [jejich] zkáze. Tím spíše zde, kde jde o zabití.

Rabanan řekli rabi Amimu: Tento Izraelita je odpadlík, neboť ho viděli jíst zdechliny a roztrhané [zvíře]. Řekl jim: Řekněme, že jí z chtíče.

Řekli mu: Vždyť někdy má před sebou dovolené i zakázané, a on nechá dovolené a jí zakázané! [Rabi Ami] mu řekl: Jdi, nedovolují mi, abych tě vykoupil.

Reš Lakiš se prodal Ludajcům [jako gladiátor]. Vzal si s sebou váček a [v něm] kulatý kámen. Řekl: Je známo, že posledního dne [před zápasem] jim udělají cokoli si žádají, aby jim byla jejich krev odpuštěna.

Posledního dne mu řekli: Co si přeješ? Řekl jim: Chci vás svázat a posadit a každého z vás udeřit váčkem jednou a půl ranou. Svázal je a posadil, a každému z nich, když ho udeřil jednou ranou váčkem, vyšla duše. [Jeden z nich] na něj cenil zuby. Řekl mu: Ty se mi směješ? Ještě ti u mne zbývá půl rány váčkem! Zabil je všechny.

Odešel, přišel, posadil se, jedl a pil. Jeho dcera mu řekla: Nechceš něco, na co by ses opřel? Řekl jí: Dcero má, mé břicho je mi poduškou. Když zemřel, zanechal [jen] kav šafránu. Vztáhl na sebe verš: „a zanechají své jmění jiným“ (Ž 49,11).

MIŠNA: Kdo prodá své pole modloslužebníkovi – ten, kdo [je od něj] koupí, přináší z něho prvotiny, kvůli nápravě světa.

GEMARA: Raba řekl: Ačkoli modloslužebník nemá v zemi Izraele vlastnictví, [jež by ji] vyvázalo z povinnosti desátků, neboť je řečeno: „neboť má je země“ (Lv 25,23) – má je svatost země; má však modloslužebník v zemi Izraele vlastnictví [opravňující ho] kopat v ní studny, jámy a jeskyně, neboť je řečeno: „Nebesa jsou nebesa Hospodinova, ale zemi dal synům lidským“ (Ž 115,16).

A rabi Elazar říká: Ačkoli modloslužebník má v zemi Izraele vlastnictví, [jež ji] vyvazuje z povinnosti desátků, neboť je řečeno: „tvé obilí“ (Dt 14,23) – a ne obilí modloslužebníka, nemá však modloslužebník v zemi Izraele vlastnictví [opravňující ho] kopat v ní studny, jámy a jeskyně, neboť je řečeno: „Hospodinova je země“ (Ž 24,1).

V čem se rozcházejí? Jeden se domnívá: „tvé obilí“ – a ne obilí modloslužebníka; a druhý se domnívá: „tvé uhlazení [hromady obilí]“ – a ne uhlazení modloslužebníkovo.

Raba řekl: Odkud to vyvozuji? Neboť jsme učili: Paběrky, zapomenuté [snopy] a roh pole modloslužebníka podléhají desátkům, ledaže je učinil bezprizorními.

Jak to vypadá? Řekneš-li, že [patřily] Izraelitovi a sesbíral je modloslužebník – [proč] „ledaže je učinil bezprizorními“? Vždyť jsou [tak jako tak] bezprizorní! Nýbrž zda ne [jde o ty] modloslužebníkovy a sesbíral je Izraelita?

Důvodem je, že je učinil bezprizorními; neučinil-li je bezprizorními, podléhají [desátkům].

Ne, vskutku [jde o ty] Izraelitovy a sesbíral je modloslužebník. A co jsi řekl: Vždyť jsou bezprizorní – budiž, jsou bezprizorní vzhledem k Izraelitovi; jsou snad bezprizorní vzhledem k modloslužebníkovi?

Pojď a slyš: Izraelita, který koupil pole od modloslužebníka dříve, než [úroda] dosáhla třetiny [zralosti], a opět mu je prodal, když už dosáhla třetiny, [úroda] podléhá desátkům, neboť již povinnosti podlehla. Podlehla-li, ano; nepodlehla-li, ne!

Čím se zde zabýváme? Sýrií; a [tanaita] se domnívá, že dobytí jednotlivcem se nenazývá dobytím.

Pojď a slyš: Izraelita a modloslužebník, kteří koupili pole společně –