Horajot 3a הוריות

„Toto je zákon o zápalné oběti, ona [je]“ (Lv 6,2) – to jsou tři omezení.

A chceš-li, řekni: [Ze slov] „Stále ještě bych řekl“ – to nemůžeš vyložit podle rabiho Jehudy, neboť učí: „Většina obce, která zhřešila – soud za ni přináší býka.“ A je-li to rabi Jehuda, ten přece říká, že [oběť] přináší obec, a ne soud, jak jsme se učili v mišně: Rabi Jehuda říká: Sedm kmenů, které zhřešily, přinášejí sedm býků.

A Rav Nachman řekl jménem Šmuela: Toto jsou slova rabiho Meira, ale mudrci říkají: Jednotlivec, který jednal na základě rozhodnutí soudu, je povinen. Co je [názor] rabiho Meira a co rabínů? Jak se učí v baraitě: Rozhodli a jednali – rabi Meir osvobozuje a mudrci zavazují.

Kdo jednal? Řekneš-li, že soud – jaký je důvod rabínů, kteří zavazují? Vždyť se učí v baraitě: Mohl bych myslet, [že když] soud rozhodl a soud jednal, budou povinni. Proto Písmo učí: „[a skryta bude věc] před očima shromáždění, a učiní“ (Lv 4,13) – čin závisí na shromáždění a rozhodnutí závisí na soudu.

Nýbrž [jde o případ, kdy] soud rozhodl a jednala většina obce? Jaký je pak důvod rabiho Meira, který osvobozuje? Nejde tedy snad o [případ, kdy] soud rozhodl a jednala menšina obce, a v tom se rozcházejí: jeden se domnívá, že jednotlivec, který jednal na základě rozhodnutí soudu, je osvobozen, a druhý se domnívá, že jednotlivec, který jednal na základě rozhodnutí soudu, je povinen?

Rav Papa řekl: Všichni [souhlasí, že] jednotlivec, který jednal na základě rozhodnutí soudu, je osvobozen; rozcházejí se však v tom, zda se soud započítává do většiny obce.

Jeden se domnívá, že soud se započítává do většiny obce, a druhý se domnívá, že soud se nezapočítává do většiny obce.

A chceš-li, řekni: Soud rozhodl a jednala většina obce, a kdo jsou ti mudrci? Je to rabi Šimon, který říká, že [oběť] přináší obec a přináší [ji i] soud.

A chceš-li, řekni: Kmen, který jednal na základě rozhodnutí svého soudu, a kdo jsou ti mudrci? Je to rabi Jehuda, jak se učí v baraitě: Kmen, který jednal na základě rozhodnutí svého soudu – tento kmen je povinen.

A chceš-li, řekni: Například když zhřešilo šest [kmenů] a ty tvoří většinu obce, nebo sedm, i když netvoří většinu obce; a čí je naše mišna? Je to rabi Šimon ben Elazar.

Jak se učí v baraitě: Rabi Šimon ben Elazar říká jeho jménem: Zhřešilo-li šest [kmenů] a ty tvoří většinu obce, nebo sedm, i když netvoří většinu obce, jsou povinni.

Rav Asi řekl: A při rozhodnutí se řiď většinou obyvatel země Izraele, neboť je řečeno: „A Šalomoun slavil v onen čas svátek a celý Izrael s ním, veliké shromáždění od vstupu do Chamatu až k potoku egyptskému, před Hospodinem, naším Bohem, sedm dní a [dalších] sedm dní, čtrnáct dní“ (1Kr 8,65). Vždyť je psáno „a celý Izrael s ním“ – proč potřebuji „veliké shromáždění od vstupu do Chamatu až k potoku egyptskému“? Plyne z toho, že [jen] tito se nazývají „shromážděním“, ale ti [mimo zemi] se „shromážděním“ nenazývají.

To je samozřejmé! [Jestliže] byli většinou a zmenšili se [na menšinu], to je spor rabiho Šimona a rabínů.

[Jestliže však] byli menšinou a rozmnožili se [na většinu], jak tomu je? Rozcházejí se [i zde] rabi Šimon a rabíni – rabi Šimon, který se řídí [okamžikem], kdy se o hříchu dozvěděli, zavazuje, a rabíni, kteří se řídí [okamžikem] hříchu, osvobozují – [nebo ne]? Jak tomu je?

A to si myslíš? Připusťme, že jsi slyšel, že rabi Šimon se řídí i [okamžikem], kdy se to dozvěděli, [tam, kde dozvědění i hřích nastaly ve stavu povinnosti]; ale slyšel jsi od něho [povinnost při] dozvědění bez hříchu?

Neboť pokud by tomu tak bylo, ať [člověk] přinese [oběť] i nyní! Rabi Šimon tedy vyžaduje [obojí]: hřích i dozvědění.

Tázali se jich: [Jestliže] soud rozhodl, že lój je dovolen, a jednala [podle toho] menšina obce, a soud své rozhodnutí odvolal, a [znovu] rozhodl a jednala jiná menšina, jak tomu je? Protože jde o dvě [různá] dozvědění, nespojují se? Nebo snad, protože jde v obou případech o lój, se spojují?

A dojdeš-li k závěru, že protože jde v obou případech o lój, se spojují – [jestliže] menšina [jednala] v lóji, který je na žaludku, a menšina v lóji, který je na tenkých střevech, jak tomu je? Zde zajisté, protože to pochází ze dvou [různých] veršů, se nespojují? Nebo snad, protože jde v obou případech o lój, se spojují?

A řekneš-li, že jde o [tentýž] název „lój“, a proto se spojují – menšina [jednala] v lóji a menšina v krvi, jak tomu je? Zde zajisté, protože jde o dva [různé] zákazy [a jejich zákazy nejsou stejné], se nespojují? Nebo snad, protože jejich oběť je stejná, se spojují?

A řekneš-li, že protože jejich oběť je stejná, se spojují – menšina [jednala] v lóji a menšina v modloslužbě, jak tomu je? Zde zajisté jejich zákaz není stejný a jejich oběť není stejná? Nebo snad, protože v obou případech jde o [trest] vyhlazení, se spojují? Zůstává to nerozhodnuto.

Tázali se jich: [Jestliže] soud rozhodl, že lój je dovolen, a jednala [podle toho] menšina obce, a onen soud zemřel a nastoupil jiný soud a znovu rozhodl [stejně] a jednala jiná menšina, [jak tomu je]?

Podle toho, kdo říká, že [oběť] přináší soud, se netaž, neboť [první soud] už není. Taž se však podle toho, kdo říká, že [oběť] přináší obec: Co [na tom]? Obec přece trvá!