Jevamot 6b יבמות

se nebojíš Šabatu, nýbrž Toho, který přikázal ohledně Šabatu, tak i u bázně, o které se mluví u Chrámu, se nebojíš Chrámu, nýbrž Toho, který přikázal ohledně Chrámu.

A co je bázeň před Chrámem? Člověk nevstoupí na Chrámovou horu s holí, v obuvi, s měšcem ani s prachem na nohou, nepoužije ji jako zkratku, a plivání [je zakázáno] tím spíše.

Mám to však jen pro dobu, kdy Chrám stojí; odkud víme [o době], kdy Chrám nestojí? Písmo praví: „Mé šabaty zachovávejte a mé svatyně se bojte“ (Lv 19,30) – jako zachovávání, o kterém se mluví u Šabatu, [platí] navždy, tak i bázeň, o které se mluví u Chrámu, [platí] navždy.

Nýbrž myslel bych, že se to odvodí ze zapalování, neboť ve škole rabiho Jišmaela se učilo: „Nezapalujte oheň ve všech svých sídlech [v šabatový den]“ (Ex 35,3) – co nás to učí?

„Co nás to učí?“ Podle rabiho Josiho [to učí] o [prostém] zákazu, podle rabiho Natana o rozdělení.

Neboť se učí [v baraitě]: Zapalování bylo vyčleněno kvůli [prostému] zákazu – to jsou slova rabiho Josiho. Rabi Natan říká: kvůli rozdělení.

A řekl Rava: Tanaitovi dělalo potíž [slovo] „sídla“; co nás učí „sídla“?

Vždyť Šabat je povinností těla, a povinnost těla platí jak v zemi [Izraele], tak mimo ni; k čemu je mi „sídla“, která Milosrdný napsal u Šabatu?

Jménem rabiho Jišmaela řekl jeden žák: Protože je řečeno: „Když se na někom najde hřích hodný trestu smrti a bude usmrcen“ (Dt 21,22), slyšel bych, že jak ve všední den, tak o Šabatu. Jak tedy naplním: „Kdo jej znesvětí, musí zemřít“ (Ex 31,14)? [Týká se] ostatních prací, kromě poprav soudem. Či snad [platí] i pro popravu soudem, a jak naplním „a bude usmrcen“? Ve všední den, ne o Šabatu.

Či snad i o Šabatu? Písmo praví: „Nezapalujte oheň ve všech svých sídlech“, a jinde se praví: „To vám bude ustanovením práva po všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlech“ (Nu 35,29).

Jako sídla zmíněná tam [se týkají] soudu, tak i sídla zmíněná zde [se týkají] soudu; a Milosrdný řekl: „Nezapalujte.“

Není to snad [podle] rabiho Natana, který říká, že [zapalování] bylo vyčleněno kvůli rozdělení? A důvodem je, že Milosrdný napsal „nezapalujte“; jinak by [poprava, která je přikázáním, Šabat] odsunula.

Ne, je to [podle] rabiho Josiho. – Ať je to i [podle] rabiho Josiho; připusťme, že rabi Josi říká, že zapalování bylo vyčleněno kvůli [prostému] zákazu – [ale to platí o] prostém zapalování;

zapalování [při popravě] soudem je [jako] vaření knotu [tedy tvořivá práce].

A řekl Rav Šešet: Co je mi vaření knotu, co je mi vaření barviv? [Obojí je práce.]

Řekl Rav Šimi bar Aši: Tento tanaita [neodvozuje] z toho, že přikázání přichází a odsouvá zákaz, nýbrž proto, že to odvozuje úsudkem a fortiori [kal va-chomer]. Říká toto: Jak naplním „Kdo jej znesvětí, musí zemřít“? [Týká se] ostatních prací, kromě poprav soudem; ale poprava soudem odsouvá Šabat úsudkem a fortiori: