Jevamot 76a יבמות

z Mulaje, mluvíte křehké věci! [Semeno] na svém místě zraje, mimo své místo nezraje.

Rav Jehuda řekl, [že] Šmuel řekl: Byl-li proděravěn a [otvor] se uzavřel – každý, u něhož by se při výronu [otvor] roztrhl, je nezpůsobilý, a pokud ne, je způsobilý. Rava se tím zabýval: Kde [byl otvor]? Řekneš-li pod korunkou – [je způsobilý], i kdyby byl uťat! Nýbrž na samotné korunce. Bylo také řečeno: Rav Mari bar Mar řekl, [že] Mar Ukva řekl, [že] Šmuel řekl: Byl-li proděravěn na samotné korunce a [otvor] se uzavřel – každý, u něhož by se při výronu [otvor] roztrhl, je nezpůsobilý, a pokud ne, je způsobilý.

Rava, syn Raby, poslal Ravu Josefovi: Ať nás náš učitel poučí, jak to máme dělat? Řekl mu: Přineseme teplý ječný chléb, položíme mu ho na řitní otvor, dojde k výronu a podíváme se na něj.

Abaje řekl: Je snad každý jako Jákob, náš otec, o němž je psáno: „Má síla a prvotina mé mužnosti“ (Gn 49,3) – že za svůj život neměl výron?

Nýbrž Abaje řekl: Necháme kolem něj procházet barevná [ženská] roucha. Rava řekl: Je snad každý jako Barzilaj Gileádský? Nýbrž je to jasné, jak jsme odpověděli zpočátku.

Mudrci učili: Byl-li proděravěn, je nezpůsobilý, protože [semeno] vytéká; uzavřel-li se [otvor], je způsobilý, protože plodí. A to je ten nezpůsobilý, který se vrací ke způsobilosti. „To je“ – co se tím vylučuje? Vylučuje se blána, která narostla vlivem rány; [pokud je] zdravá, není to blána.

Rav Idi bar Avin poslal Abajemu: Jak to máme dělat? [Odpověděl]: Přineseme ječné zrno, škrábneme ho, přineseme lůj a namažeme ho, přineseme velkého mravence, necháme ho kousnout a utneme mu hlavu. A to jen ječné zrno; ale železo zanítí. A to platí u malého [dítěte], ale u dospělého se [kůže] zkrabatí.

Raba bar Rav Huna řekl: Kdo močí ze dvou míst, je nezpůsobilý. Rava řekl: Halacha není ani podle syna, ani podle otce. Syn – to, co jsme řekli. Otec – neboť Rav Huna řekl: Ženy, které se spolu třou, jsou nezpůsobilé ke kněžství [tj. k sňatku s kohenem].

A dokonce podle rabiho Elazara, který říká, že svobodný muž, který měl styk se svobodnou ženou ne za účelem manželství, z ní učinil nevěstku – tato slova [platí] u muže, ale u ženy je to pouhá nemravnost.

MIŠNA: Muž s rozdrcenými varlaty a muž s uťatým údem smějí [pojmout] proselytku a propuštěnou otrokyni; zakázáno jim je pouze vstoupit do shromáždění [Hospodinova], jak je řečeno: „Nevstoupí muž s rozdrcenými varlaty ani s uťatým údem do shromáždění Hospodinova“ (Dt 23,2).

GEMARA: Ptali se Rava Šešeta: Kohen s rozdrcenými varlaty – jak je to s ním u proselytky a propuštěné otrokyně? Zůstává ve své svatosti a je mu to zakázáno, nebo nezůstává ve své svatosti a je mu to dovoleno?

Rav Šešet mu řekl: Učili jste se to: Izraelita s rozdrcenými varlaty smí [pojmout] netinu. A kdyby ti přišlo na mysl, [že] zůstává ve své svatosti, vztahovalo by se na to: „Nebudeš se s nimi spřízňovat“ (Dt 7,3)!

Rava řekl: Je to snad tam kvůli svatosti, a ne-svatosti? [Je to proto], že by snad mohl zplodit syna, který by šel sloužit modlám. A tato slova [platí], dokud jsou pohany; když se obrátí, jsou Izraeli dovoleni, a [jen] rabíni je [gibeóňany] nařízením zakázali. A když je rabíni zakázali, [bylo to] u těch, kteří mohou plodit, ale tomu, kdo plodit nemůže, rabíni nic nezakázali.

Ale potom mamzer, který plodit může – i jemu by to bylo zakázáno? Vždyť jsme se učili: Mamzerim a netinim smějí vstoupit [do sňatku] jeden s druhým! Nýbrž když rabíni [něco] nařídili, nařídili to u způsobilých, u nezpůsobilých rabíni nic nenařídili.

Rava pak řekl: To nic není. Dokud jsou pohany, nemají [zákaz] spřízňování; když se obrátí, mají [zákaz] spřízňování.

Rav Josef namítl: „A Šalomoun se spříznil s faraonem, králem Egypta, [a vzal si jeho] dceru“ (1Kr 3,1) – obrátil ji [na víru]? Vždyť nepřijímali proselyty ani za dnů Davida, ani za dnů Šalomouna! Jaký je důvod? [Že by se obraceli] kvůli královskému stolu.