Jevamot 87a יבמות

Kohenova dcera, která se provdala za Izraelitu, nesmí jíst terumu. [Jestliže] zemřel a má od něj syna, nesmí jíst terumu. [Jestliže] se [pak] provdala za levitu, smí jíst desátek. [Jestliže] zemřel a má od něj syna, smí jíst desátek. [Jestliže] se [pak] provdala za kohena, smí jíst terumu. [Jestliže] zemřel a má od něj syna, smí jíst terumu.

[Jestliže] zemřel její syn od kohena, nesmí jíst terumu. [Jestliže] zemřel její syn od levity, nesmí jíst desátek. [Jestliže] zemřel její syn od Izraelity, vrací se do domu svého otce; a o ní se říká: „A vrátí se do domu svého otce jako ve svém mládí, smí jíst z chleba svého otce“ (Lv 22,13).

GEMARA: „[Jestliže] zemřel její syn od levity, smí jíst terumu.“ Že znovu jí kvůli svému synovi [od kohena], odkud to víme? Rabi Aba řekl, že Rav řekl: „Dcera“ a „a dcera“.

Podle koho? Podle rabi Akivy, který vykládá [písmeno] vav! – Můžeš říci, že i podle mudrců: Celé [slovo] „a dcera“ je nadbytečný verš.

Naši rabíni učili: Když se vrací, vrací se k terumě, ale nevrací se k hrudi a kýtě. Rav Chisda řekl, že Ravina bar Šila řekl: Jaký je verš? „Ona nesmí jíst z terumy svatých věcí“ (Lv 22,12) – nesmí jíst z toho, co je vyzdviženo ze svatých věcí. Rav Nachman řekl, že Raba bar Avuha řekl: „Z chleba“, a ne všechen chléb – vyjma hrudi a kýty.

Rami bar Chama to napadl: Řekni [spíše]: vyjma rušení slibů! Řekl Rava: To už rozhodla škola rabi Jišmaela, neboť ve škole rabi Jišmaela se učilo: „A slib vdovy nebo rozvedené… zůstane na ní platný“ (Nu 30,10) – proč to verš říká? Vždyť vyšla z pravomoci otce i z pravomoci manžela!

Jde však o [případ], kdy ji otec předal zástupcům manžela nebo kdy ji zástupci otce předali zástupcům manžela, a ona cestou ovdověla nebo byla rozvedena. Jak o ní mám mluvit: [je to] dům jejího otce, nebo dům jejího manžela? Má ti to tedy říci: Jakmile jednou na chvíli vyšla z pravomoci otce, nemůže [jí už sliby] rušit.

Rav Safra řekl: „Smí jíst z chleba svého otce“ – chléb, ale ne maso. Rav Papa řekl: „Smí jíst z chleba svého otce“ – chléb, který patří jejímu otci; vyjma hrudi a kýty, které získávají ze stolu Nejvyššího.

A Rava řekl: „Hruď podávání a kýtu vyzdvižení budete jíst, ty, tvoji synové a tvé dcery s tebou“ (Lv 10,14) – [jen] v době, kdy jsou s tebou.

Rav Ada bar Ahava řekl: Učilo se: Když se vrací do domu svého otce, vrací se k terumě, ale nevrací se k hrudi a kýtě. Kvůli svému synovi se vrací i k hrudi a kýtě.

Šel rav Mordechaj a přednesl tento výrok před ravem Aši. Řekl: Odkud se to zahrnuje? Z [výrazu] „a dcera“. Je pro ni [výraz] lepší než ona [sama]? Tam jsou psána vylučující slova, zde nejsou psána vylučující slova.

„Kohenova dcera, která se provdala za Izraelitu…“ atd. Naši rabíni učili: „A vrátí se do domu svého otce“ – vyjma [ženy] čekající na švagra; „jako ve svém mládí“ – vyjma těhotné.

Není to snad [odvoditelné] úsudkem? Jestliže tam, kde [Tóra] neučinila dítě z prvního [manžela] jako dítě z druhého, [pokud jde o to,] aby ji osvobodilo od levirátu, učinila plod jako narozené [dítě],

tam, kde učinila dítě z prvního jako dítě z druhého, [pokud jde o to,] aby ji vyloučilo z [jedení] terumy, není [snad] logické, aby byl plod učiněn jako narozené [dítě]?

Nikoli. Jak je to s levirátem, kde učinila plod jako narozené [dítě], neboť tam učinila mrtvé jako živé – [lze z toho odvodit, že] bude plod učiněn jako narozené [dítě] i ohledně terumy, kde neučinila mrtvé jako živé? Proto Písmo říká: „jako ve svém mládí“ – vyjma těhotné.

A bylo třeba napsat „těhotnou“ a bylo třeba napsat „a nemá potomka“. Kdyby Milosrdný napsal [jen] „a nemá potomka“, [řekl bych, že je to proto, že] na počátku [to bylo] jedno tělo a nyní dvě těla; ale těhotná, která byla na počátku jedno tělo a nyní je jedno tělo, řekl bych, že smí jíst. Proto to bylo třeba. A kdyby Milosrdný napsal [jen] „těhotnou“, [řekl bych, že je to proto, že] na počátku [bylo] tělo