Talmud česky

Joma 23a יומא

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 23a · 16 segmentů

Struktura debaty:Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
který se nemstí a nechová zášť jako had, není učenec. – Vždyť je psáno: „Nebudeš se mstít a nebudeš chovat zášť“ (Lv 19,18)? – To je psáno o penězích, neboť bylo učeno: Co je pomsta a co je zášť? Pomsta: [Jeden] mu řekl: Půjč mi svůj srp. Řekl mu: Ne. Nazítří mu [ten druhý] řekl: Půjč mi svou sekeru. Řekl mu: Nepůjčím ti, tak jako jsi ty nepůjčil mně. To je pomsta.
שאינו נוקם ונוטר כנחש אינו תלמיד חכם והכתיב (ויקרא יט, יח) לא תקום ולא תטור ההוא בממון הוא דכתיב דתניא איזו היא נקימה ואיזו היא נטירה נקימה אמר לו השאילני מגלך אמר לו לאו למחר אמר לו הוא השאילני קרדומך אמר לו איני משאילך כדרך שלא השאלתני זו היא נקימה
2
A co je zášť? Řekl mu: Půjč mi svou sekeru. Řekl mu: Ne. Nazítří mu řekl: Půjč mi svůj šat. Řekl mu: Tu máš, nejsem jako ty, který jsi mi nepůjčil. To je zášť.
ואיזו היא נטירה א"ל השאילני קרדומך אמר ליה לא למחר א"ל השאילני חלוקך אמר לו הילך איני כמותך שלא השאלתני זו היא נטירה
3
A o tělesném trápení [to] neplatí? Vždyť bylo učeno: O těch, kdo jsou uráženi a neurážejí, slyší své potupení a neodpovídají, jednají z lásky a radují se v utrpení, Písmo říká: „A ti, kdo ho milují, ať jsou jako slunce, když vychází ve své síle“ (Sd 5,31).
וצערא דגופא לא והא תניא הנעלבין ואינן עולבין שומעין חרפתן ואינן משיבין עושין מאהבה ושמחין ביסורין עליהן הכתוב אומר (שופטים ה, לא) ואוהביו כצאת השמש בגבורתו
4
Vskutku [smí] si to podržet v srdci. – Ale vždyť řekl Rava: Každému, kdo přechází [křivdy] se svými povahovými rysy, jsou prominuta všechna jeho provinění? – [To platí,] když ho usmiřují, a on se dá usmířit.
לעולם דנקיט ליה בליביה והאמר רבא כל המעביר על מדותיו מעבירין לו על כל פשעיו דמפייסו ליה ומפייס
5
„A co vystrkují? Jeden nebo dva atd.“ Teď, když vystrkují [i] dva, je třeba [zmiňovat] jeden?
ומה הן מוציאין אחת או שתים וכו' השתא שתים מוציאין אחת מבעיא
6
Řekl Rav Chisda: Není to obtížné: zde [jde o] zdravého, tam o nemocného. A [tak] bylo učeno: Vystrkují jeden, dva nevystrkují. O čem to bylo řečeno? O zdravém, ale nemocný vystrkuje i dva. A jednotlivci vystrkují dva, ale počítá se jim jen jeden.
אמר רב חסדא לא קשיא כאן בבריא כאן בחולה והתניא אחת מוציאין שתים אין מוציאין במה דברים אמורים בבריא אבל בחולה אפילו שתים מוציאין והיחידין מוציאין שתים ואין מונין להן אלא אחת
7
„A počítá se mu jen jeden“? Vždyť bylo učeno: Nevystrkuje se ani třetí [prst], ani palec, kvůli podvodníkům; a vystrčil-li třetí, počítá se mu; palec se mu nepočítá, a nejen to, ale dostane od správce ránu pakiem.
ואין מונין לו אלא אחת והתניא אין מוציאין לא שליש ולא גודל מפני הרמאים ואם הוציא שליש מונין לו גודל אין מונין לו ולא עוד [אלא] שלוקה מן הממונה בפקיע
8
Co [znamená] „počítá se mu“? Také [jen] jeden.
מאי מונין לו נמי אחת
9
Co je pakia? Řekl Rav: Madra. Co je madra? Řekl Rav Papa: Bič arabských [honců], jehož konec je rozštěpený.
מאי פקיע אמר רב מדרא מאי מדרא אמר רב פפא מטרקא דטייעי דפסיק רישיה
10
Řekl Abaje: Zprvu jsem si myslel o tom, co jsme se učili: Ben Bevaj byl správcem nad pakiem – říkal jsem [si]: [nad] knoty, jak jsme se učili: Z obnošených spodků kohanim a z jejich opasků trhali [knoty] a jimi zapalovali. Když jsem uslyšel to, co bylo učeno: a nejen to, ale dostane od správce ránu pakiem, řekl jsem [si]: Co je pakia? Bič.
אמר אביי מריש הוה אמינא הא דתנן בן ביבאי ממונה על הפקיע אמינא פתילתא כדתנן מבלאי מכנסי הכהנים ומהמייניהן מהן היו מפקיעין ובהן היו מדליקין כיון דשמענא להא דתניא ולא עוד אלא שלוקה מן הממונה בפקיע אמינא מאי פקיע נגדא
11
„Stalo se, že oba byli stejně a běželi a vystupovali po rampě.“ Učili naši mistři: Stalo se se dvěma kohanim, kteří byli oba stejně a běželi a vystupovali po rampě; jeden z nich [jej] předběhl [a vnikl] do čtyř loket svého druha, [ten] vzal nůž a vrazil mu ho do srdce.
מעשה שהיו שניהן שוין ורצין ועולין בכבש ת"ר מעשה בשני כהנים שהיו שניהן שוין ורצין ועולין בכבש קדם אחד מהן לתוך ארבע אמות של חבירו נטל סכין ותקע לו בלבו
12
Rabi Cadok se postavil na schody předsíně a řekl: Bratři naši, dome Izraele, slyšte! Hle, [Písmo] říká: „Bude-li nalezen zabitý v zemi … vyjdou tvoji starší a tvoji soudci“ (Dt 21,1). Za koho máme přinést jalovici se zlomeným vazem my – za město, nebo za nádvoří? Všechen lid propukl v pláč.
עמד רבי צדוק על מעלות האולם ואמר אחינו בית ישראל שמעו הרי הוא אומר (דברים כא, א) כי ימצא חלל באדמה ויצאו זקניך ושופטיך אנו על מי להביא עגלה ערופה על העיר או על העזרות געו כל העם בבכיה
13
Přišel otec mladíka a našel ho, jak se ještě zmítá. Řekl: Ať je [on] vaším usmířením; můj syn se ještě zmítá, a nůž se [tedy] nestal nečistým. To tě učí, že čistota nádob pro ně byla závažnější než prolévání krve. A tak říká [Písmo]: „Také nevinné krve prolil Menaše velmi mnoho, až naplnil Jeruzalém od kraje do kraje“ (2Kr 21,16).
בא אביו של תינוק ומצאו כשהוא מפרפר אמר הרי הוא כפרתכם ועדיין בני מפרפר ולא נטמאה סכין ללמדך שקשה עליהם טהרת כלים יותר משפיכות דמים וכן הוא אומר (מלכים ב כא, טז) וגם דם נקי שפך מנשה [הרבה מאד] עד אשר מלא ירושלים פה לפה
14
Která událost byla dřív? Řekneš-li, že ta s prolitím krve – což kvůli prolití krve losování neustanovili, a kvůli zlomené noze ho ustanovili? Spíše ta se zlomenou nohou byla dřív.
הי מעשה קדים אילימא דשפיכות דמים השתא אשפיכות דמים לא תקינו פייסא אנשברה רגלו תקינו אלא דנשברה רגלו קדים
15
Ale když [již] ustanovili losování, k čemu [byly] čtyři lokte? Spíše vskutku ta s prolitím krve byla dřív; zpočátku se domnívali, že je to pouhá náhoda; když viděli, že i samo od sebe dochází k nebezpečí, ustanovili mudrci losování.
וכיון דתקינו פייסא ארבע אמות מאי עבידתייהו אלא לעולם דשפיכות דמים קדים ומעיקרא סבור אקראי בעלמא הוא כיון דחזי אפילו ממילא אתו לידי סכנה תקינו רבנן פייסא
16
„Rabi Cadok se postavil na schody předsíně a řekl: Bratři naši, dome Izraele, slyšte! Hle, říká: Bude-li nalezen zabitý v zemi – za koho máme přinést, za město, nebo za nádvoří?“ Je snad Jeruzalém [povinen] přinést jalovici se zlomeným vazem? Vždyť bylo učeno: Deset věcí bylo řečeno o Jeruzalému, a toto je jedna z nich:
עמד רבי צדוק על מעלות האולם ואמר אחינו בית ישראל שמעו הרי הוא אומר כי ימצא חלל באדמה אנן על מי להביא על העיר או על העזרות וירושלים בת אתויי עגלה ערופה היא והתניא עשרה דברים נאמרו בירושלים וזו אחת מהן

Originál: Yoma 23a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu