Joma 2b יומא

Ale řekni [že se vyvozuje z výrazu] „přikázal“ u Jom kipuru, jak je psáno: „A učinil, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi“ (Lv 16,34)? – Vyvozuje se „přikázal“, které stojí před vykonáním, z „přikázal“, které stojí před vykonáním, a nevyvozuje se „přikázal“, které stojí po vykonání, z „přikázal“, které stojí před vykonáním.

Ale řekni „přikázal“ u obětí, jak je psáno: „v den, kdy přikázal synům Izraele“ (Lv 7,38)? – Vyvozuje se [tvar] „přikázal“ z [tvaru] „přikázal“, a nevyvozuje se „jeho přikázání“ z „přikázal“.

A jaký je v tom rozdíl? Vždyť škola rabiho Jišmaela učila: „A kohen se vrátí“ (Lv 14,39), „a kohen přijde“ (Lv 14,44) – návrat je totéž co příchod!

To platí tam, kde není nic, co by se podobalo [více]; ale kde je něco, co se podobá, vyvozujeme z toho, co se podobá.

„Vykonat smíření“ – to jsou úkony Jom kipuru. Ale řekni [že jde o] smíření obětí!

Copak víme, na kterého kohena to připadne, aby u něj bylo třeba oddělení? Říkají: Proč by tedy neměla vyžadovat oddělení celá služební skupina otcovského domu? [Spíše:] Vyvozuje se věc, která má stanovený čas, z věci, která má stanovený čas, s vyloučením obětí, které jsou každý den.

Ale řekni poutní svátky! – Vyvozuje se věc, která se koná jednou do roka, z věci, která se koná jednou do roka, s vyloučením poutních svátků, které nejsou jednou do roka.

Ale řekni jeden poutní svátek! A kdybys namítl, že nevíme, který z nich – zda svátek nekvašených chlebů, protože jím Písmo začalo nejprve, nebo svátek stánků, protože má mnoho přikázání –

spíše [odpověz]: Vyvozuje se oddělení na sedm [dní] kvůli jednomu dni z oddělení na sedm [dní] kvůli jednomu dni, a nevyvozuje se oddělení na sedm [dní] kvůli sedmi z oddělení na sedm [dní] kvůli jednomu dni.

Ale řekni osmý [den svátku], který je oddělením na sedm [dní] kvůli jednomu dni! – Vyvozuje se věc, které nepředchází svatost, z věci, které nepředchází svatost, a nevyvozuje se věc, které předchází svatost, z věci, které nepředchází svatost.

A není to snad úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže věc, které nepředchází svatost, vyžaduje oddělení, tím spíše věc, které svatost předchází! Řekl Rav Mešaršija: Není psáno „tento“, ale „jako tento“ [tj. jen to, co se mu podobá].

Rav Aši řekl: Copak existuje něco takového, že hlavní [část] svátku nevyžaduje oddělení a jeho vedlejší [část] oddělení vyžaduje? A i podle toho, kdo říká, že osmý [den] je svátek sám o sobě, to platí [jen] ohledně