Talmud česky

Joma 53a יומא

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 53a · 25 segmentů

1
abys nezačal před sebou, jinak se popálíš.
שלא תתחיל מפניך שמא תכוה
2
Rabíni učili: „A dá kadidlo na oheň před Hospodinem“ (Lv 16,13) – aby je nepřipravoval venku a nevnášel [hořící], aby se vyvrátil názor saducejů, kteří říkají: ať je připraví venku a vnese.
ת"ר (ויקרא טז, יג) ונתן את הקטורת על האש לפני ה' שלא יתקן מבחוץ ויכניס להוציא מלבן של צדוקין שאומרים יתקן מבחוץ ויכניס
3
Co vykládali? „Neboť v oblaku se zjevím nad příkrovem“ (Lv 16,2) – to učí, že je má připravit venku a vnést.
מאי דרוש (ויקרא טז, ב) כי בענן אראה על הכפורת מלמד שיתקן מבחוץ ויכניס
4
Mudrci jim řekli: Což již není řečeno: „A dá kadidlo na oheň před Hospodinem“? Pokud tak, co učí verš „neboť v oblaku se zjevím nad příkrovem“?
אמרו להם חכמים והלא כבר נאמר ונתן את הקטורת על האש לפני ה' אם כן מה ת"ל כי בענן אראה על הכפורת
5
Učí, že do něj přidává [bylinu] vynášející kouř. A odkud [víme], že do něj přidává [bylinu] vynášející kouř? Jak je řečeno: „A oblak kadidla zahalí příkrov“ (Lv 16,13). Pokud do něj nepřidal [bylinu] vynášející kouř nebo vynechal jednu ze všech jeho přísad, propadá smrti.
מלמד שנותן בה מעלה עשן ומניין שנותן בה מעלה עשן שנאמר (ויקרא טז, יג) וכסה ענן הקטורת את הכפורת הא לא נתן בה מעלה עשן או שחיסר אחת מכל סמניה חייב מיתה
6
Ať to [vyvodí] z toho, že vchází zbytečným vstupem!
ותיפוק ליה דקא מעייל ביאה ריקנית
7
Rav Šešet řekl: Zde mluvíme o případu, kdy vstoupil omylem a spálil [kadidlo] úmyslně.
אמר רב ששת הכא במאי עסקינן כגון ששגג בביאה והזיד בהקטרה
8
Rav Aši řekl: Můžeš říci i úmyslně při obojím – například když vnesl dvoje kadidlo, jedno úplné a jedno neúplné. Za vstup vinen není, neboť vnesl úplné; za spálení vinen je, neboť pálí neúplné kadidlo.
רב אשי אמר אפילו תימא הזיד בזו ובזו כגון דעייל שתי הקטרות אחת שלימה ואחת חסירה אביאה לא מיחייב דהא עייל ליה שלימה אהקטרה מיחייב דקא מקטר קטורת חסירה
9
Mistr řekl: „A odkud [víme], že do něj přidává [bylinu] vynášející kouř? Proto verš učí: ‚A zahalí‘.“ [To je přece] verš pro verš [už zmíněný]!
אמר מר ומניין שנותן בה מעלה עשן ת"ל וכסה קרא לקרא
10
Rav Josef řekl: Takto to říká: Mám jen list [byliny] vynášející kouř; odkud [víme o] kořenu [byliny] vynášející kouř? Proto verš učí: „a zahalí“.
אמר רב יוסף הכי קאמר אין לי אלא עלה מעלה עשן עיקר מעלה עשן מניין ת"ל וכסה
11
Abaje mu řekl: Vždyť se učí opak! Neboť se učí v baraitě: Přidal do něj kořen [byliny] vynášející kouř; [kouř] stoupal jako hůl, až dosáhl ke stropním trámům. Když dosáhl ke stropním trámům, plazil se a sestupoval po stěnách, až se dům naplnil kouřem, jak je řečeno: „A dům se naplnil kouřem“ (Iz 6,4).
א"ל אביי והא איפכא תניא דתניא נתן בה עיקר מעלה עשן היה מתמר ועולה כמקל עד שמגיע לשמי קורה כיון שהגיע לשמי קורה ממשמש ויורד בכותלים עד שנתמלא הבית עשן. שנאמר (ישעיהו ו, ד) והבית ימלא עשן
12
Spíše Abaje řekl, že takto to říká: Mám jen kořen [byliny] vynášející kouř; odkud [víme o] listu [byliny] vynášející kouř? Proto verš učí: „a zahalí“.
אלא אמר אביי הכי קאמר אין לי אלא עיקר מעלה עשן עלה מעלה עשן מניין ת"ל וכסה
13
Rav Šešet řekl: Mám jen Stan setkávání na poušti; odkud [víme o] Šilu a věčném Domě [Chrámu]? Proto verš učí: „a zahalí“.
רב ששת אמר אין לי אלא אהל מועד שבמדבר שילה ובית עולמים מניין ת"ל וכסה
14
To se přece vyvozuje z [verše] „a tak učiní se Stanem setkávání, který přebývá s nimi“ (Lv 16,16)!
האי (ויקרא טז, טז) מוכן יעשה לאהל מועד השוכן אתם נפקא
15
Spíše takto to říká: Mám jen Jom kipur; odkud [víme o] ostatních dnech roku? Proto verš učí: „a zahalí“.
אלא הכי קאמר אין לי אלא ביום הכפורים בשאר ימות השנה מניין ת"ל וכסה
16
Rav Aši řekl: Jeden [verš] je pro přikázání a jeden pro nepostradatelnost. Rava řekl: Jeden je pro trest a jeden pro varování.
רב אשי אמר חד למצוה וחד לעכב רבא אמר חד לעונש וחד לאזהרה
17
Učí se v baraitě: Rabi Eliezer říká: „Aby nezemřel“ (Lv 16,13) – to je trest; „neboť v oblaku se zjevím“ (Lv 16,2) – to je varování.
תניא ר"א אומר ולא ימות עונש כי בענן אראה אזהרה
18
Mohl bych myslet, že obojí bylo řečeno před smrtí synů Aharonových. Proto verš učí: „Po smrti dvou synů Aharonových“ (Lv 16,1). Mohl bych myslet, že obojí bylo řečeno po smrti dvou synů Aharonových. Proto verš učí: „neboť v oblaku se zjevím nad příkrovem“. Jak tedy? Varování před [jejich] smrtí a trest po [jejich] smrti.
יכול יהיו שניהם אמורין קודם מיתת בני אהרן ת"ל (ויקרא טז, א) אחרי מות שני בני אהרן יכול יהיו שניהם אמורים אחר מיתת שני בני אהרן ת"ל כי בענן אראה על הכפורת הא כיצד אזהרה קודם מיתה ועונש אחר מיתה
19
Jaké je poučení [z toho]? Rava řekl: Verš praví: „neboť v oblaku se zjevím“ – a ještě se nezjevil. Ale proč tedy byli potrestáni?
מאי תלמודא אמר רבא אמר קרא כי בענן אראה ועדיין לא נראה ואלא מ"ט איענוש
20
Jak se učí v baraitě: Rabi Eliezer říká: Synové Aharonovi zemřeli jen proto, že vynesli halachické rozhodnutí v přítomnosti svého učitele Mošeho. Co vyložili? „A synové kněze Aharona dají oheň na oltář“ (Lv 1,7) – přestože oheň sestupuje z nebe, je přikázáním přinést [i oheň] obyčejný.
כדתניא ר"א אומר לא מתו בני אהרן אלא על שהורו הלכה בפני משה רבן מאי דרוש ( ויקרא א, ז) ונתנו בני אהרן הכהן אש על המזבח אע"פ שהאש יורדת מן השמים מצוה להביא מן ההדיוט
21
„Vyšel a odešel cestou, kterou vešel.“ Odkud to víme? Rabi Šmuel bar Nachmani řekl jménem rabiho Jonatana: Verš praví: „A přišel Šlomo k výšině, která byla v Givonu, do Jeruzaléma“ (2Pa 1,13). Jakou souvislost má Givon s Jeruzalémem?
יצא ובא לו דרך כניסתו מנא הני מילי א"ר שמואל בר נחמני א"ר יונתן אמר קרא (דברי הימים ב א, יג) ויבא שלמה לבמה אשר בגבעון ירושלם וכי מה ענין גבעון אצל ירושלים
22
Spíše [verš] srovnává jeho odchod z Givonu do Jeruzaléma s jeho příchodem z Jeruzaléma do Givonu: jako při příchodu z Jeruzaléma do Givonu měl tvář k výšině, jak je cesta příchodu, tak i při odchodu z Givonu do Jeruzaléma [měl] tvář k výšině, jak je cesta příchodu.
אלא מקיש יציאתו מגבעון לירושלים לביאתו מירושלים לגבעון מה ביאתו מירושלים לגבעון פניו כלפי במה כדרך ביאתו אף יציאתו מגבעון לירושלים פניו כלפי במה כדרך ביאתו
23
A tak i kněží při své službě, levité na svém pódiu a Izraelité na svém stanovišti – když odcházeli, neotáčeli se zády a neodcházeli, nýbrž natočili tvář stranou a odcházeli.
וכן כהנים בעבודתן ולוים בדוכנן וישראל במעמדן כשהן נפטרין לא היו מחזירין פניהן והולכין אלא מצדדין פניהן והולכין
24
A tak i žák, který se loučí se svým učitelem, ať se neotočí zády a neodejde, nýbrž natočí tvář stranou a odchází. Jako [dělal] rabi Elazar: když se loučil s rabim Jochananem a rabi Jochanan chtěl odejít, sklonil se rabi Elazar a stál na svém místě, dokud mu rabi Jochanan nezmizel z očí.
וכן תלמיד הנפטר מרבו לא יחזיר פניו וילך אלא מצדד פניו והולך כי הא דר' אלעזר כד הוה מיפטר מיניה דר' יוחנן כד הוה בעי ר' יוחנן לסגויי הוה גחין קאי ר' אלעזר אדוכתיה עד דהוה מיכסי ר' יוחנן מיניה
25
A když chtěl odejít rabi Elazar, kráčel pozpátku, dokud mu rabi Jochanan nezmizel z očí. Rava, když se loučil s Rav Josefem, kráčel pozpátku, až si poranil nohy a práh domu Rav Josefa se zbarvil krví.
וכד הוה בעי ר' אלעזר לסגויי הוה קא אזיל לאחוריה עד דמכסי מיניה דרבי יוחנן רבא כד הוה מיפטר מיניה דרב יוסף הוה אזיל לאחוריה עד דמנגפן כרעיה ומתווסן אסקופתא דבי רב יוסף דמא

Originál: Yoma 53a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu