Joma 66b יומא

aby byl připraven [předem]. „Připravený“ – i o Šabatu. „Připravený“ – i v nečistotě.

„Muž“ – aby se ne-kohen stal způsobilým. To je samozřejmé! Řekl bys, že je u něj psáno smíření [a vyžaduje tedy kohena] – proto nás to učí.

„Připravený“ – i o Šabatu. K jaké halaše? Rav Šešet řekl: Aby se řeklo, že je-li [kozel] nemocný, nese ho na ramenou.

Podle koho? Ne podle rabiho Natana, neboť kdyby podle rabiho Natana – vždyť ten říká: Živý nese sám sebe. I kdybys řekl, že podle rabiho Natana – nemocný je jiný případ.

Rafram řekl: To znamená, že eruv a vynášení [platí] pro Šabat, ale eruv a vynášení [neplatí] pro Den smíření.

„Připravený“ – i v nečistotě. K jaké halaše? Rav Šešet řekl: Aby se řeklo, že jestliže se ten, kdo ho vyhání, stal nečistým, vstoupí nečistý na nádvoří a vyžene ho.

Zeptali se rabiho Eliezera: Onemocněl-li [kozel], smí ho nést na ramenou? Řekl jim: Dokáže unést mne i vás. Onemocněl-li ten, kdo ho vyhání, smí ho poslat rukou jiného? Řekl jim: Kéž je pokoj mně i vám.

Strčil-li ho [ze skály] a on nezemřel, smí za ním sestoupit a usmrtit ho? Řekl jim: „Tak ať zahynou všichni tvoji nepřátelé, Hospodine“ (Sd 5,31). A mudrci říkají: Onemocněl-li, nese ho na ramenou; onemocněl-li ten, kdo ho vyhání, ať ho pošle rukou jiného; strčil-li ho a on nezemřel, ať za ním sestoupí a usmrtí ho.

Zeptali se rabiho Eliezera: Jak je to s tím a tím ohledně budoucího světa? Řekl jim: Ptáte se mě jen na toho a toho.

Smí pastýř zachránit ovci před lvem? Řekl jim: Ptáte se mě jen na ovci. Smí se zachránit pastýř před lvem? Řekl jim: Ptáte se mě jen na pastýře. Mamzer – smí dědit? Smí uzavřít levirátní sňatek? Smí obílit svůj dům? Smí obílit svůj hrob?

Nikoli proto, že by je odbýval slovy, ale proto, že nikdy neřekl nic, co neslyšel z úst svého učitele.

Jedna moudrá žena se zeptala rabiho Eliezera: Když byli při činu s teletem všichni rovni, proč nebyla jejich smrt stejná? Řekl jí: Žena nemá jinou moudrost než u přeslice, a tak [Písmo] říká: „A každá žena moudrého srdce předla svýma rukama“ (Ex 35,25).

Bylo řečeno: Rav a Levi – jeden řekl: Kdo obětoval a pálil kadidlo, [zemřel] mečem; kdo objímal a líbal, [zemřel] smrtí [z rukou Nebes]; kdo se radoval ve svém srdci, [zemřel] vodnatelností.

A druhý řekl: [Byli-li] svědci a varování – mečem; svědci bez varování – smrtí; ani svědci, ani varování – vodnatelností.

Rav Jehuda řekl: Kmen Levi nesloužil modlám, neboť je řečeno: „A Mojžíš se postavil v bráně tábora atd.“ (Ex 32,26).

Ravina seděl a pronášel toto učení. Synové rabiho Papy bar Abby proti Ravinovi namítli: „Ten, který řekl o svém otci a o své matce: Neviděl jsem ho“ (Dt 33,9) –

„svého otce“ – [to je] otce své matky, [který byl] Izraelita; „své bratry“ – své bratry z matčiny strany, [kteří byli] Izraelité; „své syny“ – syny své dcery, [kteří byli] Izraelité.

A udělali pro něj rampu atd. Raba bar bar Chana řekl: Nebyli to Babyloňané, nýbrž Alexandrijci, ale protože [v Jeruzalémě] nenáviděli Babyloňany, nazývali je jejich jménem. Bylo učeno: Rabi Jehuda říká: Nebyli to Babyloňané, nýbrž Alexandrijci. Rabi Josi mu řekl: Kéž je tvá mysl upokojena, neboť jsi upokojil mou mysl.

Vezmi a jdi. Bylo učeno: [Říkali:] Proč ten kozel otálí, když hříchů pokolení je mnoho?

MIŠNA: Někteří z vážených mužů Jeruzaléma ho doprovázeli až k první chýši. Od Jeruzaléma až k útesu bylo deset chýší,