„Ani z ptáků, ani ze zvířat“ (Lv 7,26) – či snad: jako u ptáků, kde neplatí [zákaz] smíšenin, tak i u zvířat, kde neplatí [zákaz] smíšenin? Proto verš praví: „ani ze zvířat“.
(ויקרא ז, כו) לעוף ולבהמה אי מה עוף שאין בה כלאים אף בהמה שאין בה כלאים ת"ל ולבהמה
Či snad: jako u zvířat, kde neplatí [zákaz brát] matku s mláďaty, tak i u ptáků, kde neplatí [zákaz brát] matku s mláďaty? Proto verš praví: „ani z ptáků, ani ze zvířat“.
אי מה בהמה שאינה באם על הבנים אף עוף שאינו באם על הבנים תלמוד לומר לעוף ולבהמה
Ať však řeknu: „Žádnou krev“ je obecné pravidlo, „ptáci a zvířata“ jsou podrobnost; [při] obecném pravidle a podrobnosti obsahuje obecné pravidlo jen to, co je v podrobnosti – ptáci a zvířata ano, nic jiného ne.
ואימא כל דם כלל עוף ובהמה פרט כלל ופרט אין בכלל אלא מה שבפרט עוף ובהמה אין מידי אחרינא לא
„Kdokoli by jedl jakoukoli krev“ (Lv 7,27) – vrátil se a uvedl obecné pravidlo. [Při] obecném pravidle, podrobnosti a obecném pravidle soudíš jen podle podobnosti s podrobností.
(ויקרא ז, כז) נפש אשר תאכל כל דם חזר וכלל כלל ופרט וכלל אי אתה דן אלא כעין הפרט
Tento tana je ze školy rabiho Jišmaela, [podle níž] vykládáme obecná pravidla a podrobnosti i tohoto druhu, přestože se druhé obecné pravidlo nepodobá prvnímu.
האי תנא דבי ר' ישמעאל כללי ופרטי דרשינן מן הדין גוונא ואף על גב דלא דמי כללא בתרא לכללא קמא
Mistr řekl: [Při] obecném pravidle, podrobnosti a obecném pravidle soudíš jen podle podobnosti s podrobností. Jako se podrobnost vyznačuje tím, že jde o věc, u níž je lehká nečistota i těžká nečistota, je u ní zákaz i dovolení a je druhem masa, tak i každá věc, u níž je lehká nečistota i těžká nečistota atd.
אמר מר כלל ופרט וכלל אי אתה דן אלא כעין הפרט מה הפרט מפורש דבר שיש בו טומאה קלה וטומאה חמורה ויש בה איסור והיתר ויש בהן מין בשר אף כל דבר שיש בו טומאה קלה וטומאה חמורה וכו'
Rav Ada bar Avin řekl: Má zahrnout krev kvi. Co [tento tana] zastává? Zastává-li, že kvi je nejisté [stvoření], bylo by třeba verše k zákazu nejistoty? Zastává tedy, že kvi je samostatné stvoření.
אמר רב אדא בר אבין לאתויי דמו של כוי מאי קסבר אי קסבר כוי ספיקא הוא איצטריך קרא למיסר ספיקא אלא קסבר כוי בריה בפני עצמו הוא
Jeho nečistota a šechita – odkud to víme? Z úvahy: když jej Milosrdný ve všech věcech zahrnul jako zvíře, je i jeho nečistota a šechita jako u zvířete.
Mistr řekl: Vyloučím krev dvounohých, u nichž je těžká nečistota, ale není lehká nečistota. A postavme proti tomu: Kdo uřízne [kus masa] z člověka, je třeba úmyslu a uzpůsobení.
אמר מר אוציא דם מהלכי שתים שיש בהן טומאה חמורה ואין בהן טומאה קלה ורמינהי החותך מן האדם צריך מחשבה והכשר
A není? Učili jsme se přece: Obecné pravidlo řekli o nečistotě: vše, co je určeno k jídlu pro člověka, je nečisté, dokud se nestane nezpůsobilým k jídlu pro psa.
ולא והתנן כלל אמרו בטומאה כל המיוחד לאכול אדם טמא עד שיפסל מאכילת כלב
Tam jde o odstranění nečistoty z něj: jelikož byl původně vhodný pro člověka, k odstranění nečistoty je třeba, aby se stal nezpůsobilým k jídlu pro psa. Zde jde o to, nečistotu na něj uvést: je-li vhodný pro člověka, je vhodný i pro psa; není-li vhodný pro člověka, není vhodný ani pro psa.
ההוא לאסוקי טומאה מיניה דכיון דמעיקרא הוה חזי לאדם לאסוקי מטומאה עד שיפסל מאכילת כלב הכא לאחותי ליה טומאה אי חזי לאדם חזי לכלב אי לא חזי לאדם לא חזי לכלב
[Verš] je zapotřebí jen pro to, co jsme se učili: Zdechlina nečistého zvířete kdekoli a zdechlina čistého ptáka ve vesnicích vyžadují úmysl, ale nevyžadují uzpůsobení.
לא נצרכא אלא לכדתנן נבלת בהמה טמאה בכל מקום נבלת עוף הטהור בכפרים צריך מחשבה ואין צריך הכשר
A Rav řekl rabi Chijovi: Proč je třeba úmyslu pro lehkou nečistotu? Vždyť sama je nečistotou! Řekl mu: Například když je tu méně než olivová velikost zdechliny a připojil ji k méně než vaječné velikosti pokrmů, takže to i ono dohromady činí velikost vejce.
וא"ל רב לרבי חייא מחשבה למה לי לטומאה קלה היא גופה טומאה היא א"ל כגון דאיכא פחות מכזית נבילה וצרפה לפחות מכביצה אוכלין דהאי והאי הוי כביצה
Je-li tomu tak, ať je třeba i uzpůsobení, neboť ve škole rabiho Jišmaela učili: „na jakékoli semeno, jež se zasévá“ (Lv 11,37) – jako se semena vyznačují tím, že nakonec nečistí těžkou nečistotou, a vyžadují uzpůsobení, tak i vše, co nakonec nečistí těžkou nečistotou, vyžaduje uzpůsobení.
אי הכי ליבעי נמי הכשר דהא תנא דבי ר' ישמעאל (ויקרא יא, לז) על כל זרע אשר יזרע מה זרעים מיוחדין שאין סופן לטמא טומאה חמורה וצריך הכשר אף כל שאין סופן לטמא טומאה חמורה צריך הכשר
Řekl mu: To platí u běžných pokrmů, v nichž není [ani] méně než olivová velikost zdechliny; ale zde, kde je v nich méně než olivová velikost zdechliny – jelikož kdyby ji doplnil do olivové velikosti, nevyžadovala by uzpůsobení, [nevyžaduje jej ani nyní].
א"ל ה"מ באוכלין דעלמא דלית בו פחות מכזית נבלה אבל הכא דאיכא בגויה פחות מכזית נבילה כיון דאילו מצרף ליה כזית לא בעי הכשר
Originál: Keritot 21a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.