Keritot 21a כריתות

Vyloučím krev plazů, u nichž není těžká nečistota; vyloučím krev vajec, jež nejsou druhem masa; krev ryb a krev kobylek, jež jsou zcela dovoleny.

„Ani z ptáků, ani ze zvířat“ (Lv 7,26) – či snad: jako u ptáků, kde neplatí [zákaz] smíšenin, tak i u zvířat, kde neplatí [zákaz] smíšenin? Proto verš praví: „ani ze zvířat“.

Či snad: jako u zvířat, kde neplatí [zákaz brát] matku s mláďaty, tak i u ptáků, kde neplatí [zákaz brát] matku s mláďaty? Proto verš praví: „ani z ptáků, ani ze zvířat“.

Ať však řeknu: „Žádnou krev“ je obecné pravidlo, „ptáci a zvířata“ jsou podrobnost; [při] obecném pravidle a podrobnosti obsahuje obecné pravidlo jen to, co je v podrobnosti – ptáci a zvířata ano, nic jiného ne.

„Kdokoli by jedl jakoukoli krev“ (Lv 7,27) – vrátil se a uvedl obecné pravidlo. [Při] obecném pravidle, podrobnosti a obecném pravidle soudíš jen podle podobnosti s podrobností.

Ale druhé obecné pravidlo se nepodobá prvnímu: první obecné pravidlo je zákaz, druhé obecné pravidlo je karet!

Tento tana je ze školy rabiho Jišmaela, [podle níž] vykládáme obecná pravidla a podrobnosti i tohoto druhu, přestože se druhé obecné pravidlo nepodobá prvnímu.

Mistr řekl: [Při] obecném pravidle, podrobnosti a obecném pravidle soudíš jen podle podobnosti s podrobností. Jako se podrobnost vyznačuje tím, že jde o věc, u níž je lehká nečistota i těžká nečistota, je u ní zákaz i dovolení a je druhem masa, tak i každá věc, u níž je lehká nečistota i těžká nečistota atd.

„Tak i vše“, co se učí – co tím má zahrnout?

Rav Ada bar Avin řekl: Má zahrnout krev kvi. Co [tento tana] zastává? Zastává-li, že kvi je nejisté [stvoření], bylo by třeba verše k zákazu nejistoty? Zastává tedy, že kvi je samostatné stvoření.

Našli jsme [pramen pro] jeho krev; jeho tuk – odkud to víme? „Žádný tuk“ (Lv 7,23). Jeho zdechlina – odkud to víme? „Žádnou zdechlinu“ (Dt 14,21).

Šlacha kyčelní – odkud to víme? Milosrdný [Bůh] ji vázal na „kloub kyčelní“ (Gn 32,33), a ono má kloub kyčelní.

Jeho nečistota a šechita – odkud to víme? Z úvahy: když jej Milosrdný ve všech věcech zahrnul jako zvíře, je i jeho nečistota a šechita jako u zvířete.

Mistr řekl: Vyloučím krev dvounohých, u nichž je těžká nečistota, ale není lehká nečistota. A postavme proti tomu: Kdo uřízne [kus masa] z člověka, je třeba úmyslu a uzpůsobení.

A bylo nám obtížné: Proč je třeba úmyslu? Ať je samo jeho uříznutí úmyslem! A Reš Lakiš řekl: Když jej uřízne pro psa, a úmysl pro psa není úmyslem.

A není? Učili jsme se přece: Obecné pravidlo řekli o nečistotě: vše, co je určeno k jídlu pro člověka, je nečisté, dokud se nestane nezpůsobilým k jídlu pro psa.

Tam jde o odstranění nečistoty z něj: jelikož byl původně vhodný pro člověka, k odstranění nečistoty je třeba, aby se stal nezpůsobilým k jídlu pro psa. Zde jde o to, nečistotu na něj uvést: je-li vhodný pro člověka, je vhodný i pro psa; není-li vhodný pro člověka, není vhodný ani pro psa.

Každopádně učí [o potřebě] úmyslu, a úmysl se týká lehké nečistoty! – To platí za života, ale po smrti je nečistý těžkou nečistotou.

Obdobně u zvířete: po smrti, je-li [to] maso, nečistí těžkou nečistotou, a je-li [to] krev, nečistí těžkou nečistotou,

neboť jsme se učili: Krev zdechlin – Bejt Šamaj ji prohlašují za čistou a Bejt Hilel za nečistou.

[Verš] je zapotřebí jen pro to, co jsme se učili: Zdechlina nečistého zvířete kdekoli a zdechlina čistého ptáka ve vesnicích vyžadují úmysl, ale nevyžadují uzpůsobení.

Zdechlina čistého zvířete kdekoli a zdechlina čistého ptáka a tuk na trzích nevyžadují ani úmysl, ani uzpůsobení.

A Rav řekl rabi Chijovi: Proč je třeba úmyslu pro lehkou nečistotu? Vždyť sama je nečistotou! Řekl mu: Například když je tu méně než olivová velikost zdechliny a připojil ji k méně než vaječné velikosti pokrmů, takže to i ono dohromady činí velikost vejce.

Je-li tomu tak, ať je třeba i uzpůsobení, neboť ve škole rabiho Jišmaela učili: „na jakékoli semeno, jež se zasévá“ (Lv 11,37) – jako se semena vyznačují tím, že nakonec nečistí těžkou nečistotou, a vyžadují uzpůsobení, tak i vše, co nakonec nečistí těžkou nečistotou, vyžaduje uzpůsobení.

Řekl mu: To platí u běžných pokrmů, v nichž není [ani] méně než olivová velikost zdechliny; ale zde, kde je v nich méně než olivová velikost zdechliny – jelikož kdyby ji doplnil do olivové velikosti, nevyžadovala by uzpůsobení, [nevyžaduje jej ani nyní].