Talmud česky

Keritot 21a כריתות

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 21a · 25 segmentů

Struktura debaty:Otázka 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Vyloučím krev plazů, u nichž není těžká nečistota; vyloučím krev vajec, jež nejsou druhem masa; krev ryb a krev kobylek, jež jsou zcela dovoleny.
אוציא דם שרצים שאין בהם טומאה חמורה אוציא דם ביצים שאין מין בשר דם דגים דם חגבים שכולו היתר
2
„Ani z ptáků, ani ze zvířat“ (Lv 7,26) – či snad: jako u ptáků, kde neplatí [zákaz] smíšenin, tak i u zvířat, kde neplatí [zákaz] smíšenin? Proto verš praví: „ani ze zvířat“.
(ויקרא ז, כו) לעוף ולבהמה אי מה עוף שאין בה כלאים אף בהמה שאין בה כלאים ת"ל ולבהמה
3
Či snad: jako u zvířat, kde neplatí [zákaz brát] matku s mláďaty, tak i u ptáků, kde neplatí [zákaz brát] matku s mláďaty? Proto verš praví: „ani z ptáků, ani ze zvířat“.
אי מה בהמה שאינה באם על הבנים אף עוף שאינו באם על הבנים תלמוד לומר לעוף ולבהמה
4
Ať však řeknu: „Žádnou krev“ je obecné pravidlo, „ptáci a zvířata“ jsou podrobnost; [při] obecném pravidle a podrobnosti obsahuje obecné pravidlo jen to, co je v podrobnosti – ptáci a zvířata ano, nic jiného ne.
ואימא כל דם כלל עוף ובהמה פרט כלל ופרט אין בכלל אלא מה שבפרט עוף ובהמה אין מידי אחרינא לא
5
„Kdokoli by jedl jakoukoli krev“ (Lv 7,27) – vrátil se a uvedl obecné pravidlo. [Při] obecném pravidle, podrobnosti a obecném pravidle soudíš jen podle podobnosti s podrobností.
(ויקרא ז, כז) נפש אשר תאכל כל דם חזר וכלל כלל ופרט וכלל אי אתה דן אלא כעין הפרט
6
Ale druhé obecné pravidlo se nepodobá prvnímu: první obecné pravidlo je zákaz, druhé obecné pravidlo je karet!
והא לא דמי כללא בתרא לכללא קמא כללא קמא לאו כללא בתרא כרת
7
Tento tana je ze školy rabiho Jišmaela, [podle níž] vykládáme obecná pravidla a podrobnosti i tohoto druhu, přestože se druhé obecné pravidlo nepodobá prvnímu.
האי תנא דבי ר' ישמעאל כללי ופרטי דרשינן מן הדין גוונא ואף על גב דלא דמי כללא בתרא לכללא קמא
8
Mistr řekl: [Při] obecném pravidle, podrobnosti a obecném pravidle soudíš jen podle podobnosti s podrobností. Jako se podrobnost vyznačuje tím, že jde o věc, u níž je lehká nečistota i těžká nečistota, je u ní zákaz i dovolení a je druhem masa, tak i každá věc, u níž je lehká nečistota i těžká nečistota atd.
אמר מר כלל ופרט וכלל אי אתה דן אלא כעין הפרט מה הפרט מפורש דבר שיש בו טומאה קלה וטומאה חמורה ויש בה איסור והיתר ויש בהן מין בשר אף כל דבר שיש בו טומאה קלה וטומאה חמורה וכו'
9
„Tak i vše“, co se učí – co tím má zahrnout?
אף כל דקתני לאיתויי מאי
10
Rav Ada bar Avin řekl: Má zahrnout krev kvi. Co [tento tana] zastává? Zastává-li, že kvi je nejisté [stvoření], bylo by třeba verše k zákazu nejistoty? Zastává tedy, že kvi je samostatné stvoření.
אמר רב אדא בר אבין לאתויי דמו של כוי מאי קסבר אי קסבר כוי ספיקא הוא איצטריך קרא למיסר ספיקא אלא קסבר כוי בריה בפני עצמו הוא
11
Našli jsme [pramen pro] jeho krev; jeho tuk – odkud to víme? „Žádný tuk“ (Lv 7,23). Jeho zdechlina – odkud to víme? „Žádnou zdechlinu“ (Dt 14,21).
אשכחן דמו חלבו מנלן (ויקרא ז, כג) מכל חלב נבלתו מנלן (דברים יד, כא) מכל נבלה
12
Šlacha kyčelní – odkud to víme? Milosrdný [Bůh] ji vázal na „kloub kyčelní“ (Gn 32,33), a ono má kloub kyčelní.
גיד הנשה מנלן (בראשית לב, לג) בכף הירך תליה רחמנא והא אית ליה כף הירך
13
Jeho nečistota a šechita – odkud to víme? Z úvahy: když jej Milosrdný ve všech věcech zahrnul jako zvíře, je i jeho nečistota a šechita jako u zvířete.
טומאתו ושחיטה מנלן סברא מדלכל מילי רבייה רחמנא כבהמה טומאתו ושחיטתו נמי כבהמה
14
Mistr řekl: Vyloučím krev dvounohých, u nichž je těžká nečistota, ale není lehká nečistota. A postavme proti tomu: Kdo uřízne [kus masa] z člověka, je třeba úmyslu a uzpůsobení.
אמר מר אוציא דם מהלכי שתים שיש בהן טומאה חמורה ואין בהן טומאה קלה ורמינהי החותך מן האדם צריך מחשבה והכשר
15
A bylo nám obtížné: Proč je třeba úmyslu? Ať je samo jeho uříznutí úmyslem! A Reš Lakiš řekl: Když jej uřízne pro psa, a úmysl pro psa není úmyslem.
וקשיא לן מחשבה למה לי תעשה חתיכה שלו מחשבה ואר"ל בחותכו לכלב ומחשבה לכלב לאו מחשבה היא
16
A není? Učili jsme se přece: Obecné pravidlo řekli o nečistotě: vše, co je určeno k jídlu pro člověka, je nečisté, dokud se nestane nezpůsobilým k jídlu pro psa.
ולא והתנן כלל אמרו בטומאה כל המיוחד לאכול אדם טמא עד שיפסל מאכילת כלב
17
Tam jde o odstranění nečistoty z něj: jelikož byl původně vhodný pro člověka, k odstranění nečistoty je třeba, aby se stal nezpůsobilým k jídlu pro psa. Zde jde o to, nečistotu na něj uvést: je-li vhodný pro člověka, je vhodný i pro psa; není-li vhodný pro člověka, není vhodný ani pro psa.
ההוא לאסוקי טומאה מיניה דכיון דמעיקרא הוה חזי לאדם לאסוקי מטומאה עד שיפסל מאכילת כלב הכא לאחותי ליה טומאה אי חזי לאדם חזי לכלב אי לא חזי לאדם לא חזי לכלב
18
Každopádně učí [o potřebě] úmyslu, a úmysl se týká lehké nečistoty! – To platí za života, ale po smrti je nečistý těžkou nečistotou.
מ"מ קתני מחשבה ומחשבה לטומאה קלה היא ה"מ מחיים אבל לאחר מיתה טמא הוא טומאה חמורה
19
Obdobně u zvířete: po smrti, je-li [to] maso, nečistí těžkou nečistotou, a je-li [to] krev, nečistí těžkou nečistotou,
דכוותה גבי בהמה לאחר מיתה אי בשר מטמא טומאה חמורה ואם דם מטמא טומאה חמורה
20
neboť jsme se učili: Krev zdechlin – Bejt Šamaj ji prohlašují za čistou a Bejt Hilel za nečistou.
דתנן דם נבילות בית שמאי מטהרין ובית הלל מטמאין
21
[Verš] je zapotřebí jen pro to, co jsme se učili: Zdechlina nečistého zvířete kdekoli a zdechlina čistého ptáka ve vesnicích vyžadují úmysl, ale nevyžadují uzpůsobení.
לא נצרכא אלא לכדתנן נבלת בהמה טמאה בכל מקום נבלת עוף הטהור בכפרים צריך מחשבה ואין צריך הכשר
22
Zdechlina čistého zvířete kdekoli a zdechlina čistého ptáka a tuk na trzích nevyžadují ani úmysl, ani uzpůsobení.
נבלת בהמה טהורה בכל מקום ונבלת עוף טהור וחלב בשוקים אין צריכין לא מחשבה ולא הכשר
23
A Rav řekl rabi Chijovi: Proč je třeba úmyslu pro lehkou nečistotu? Vždyť sama je nečistotou! Řekl mu: Například když je tu méně než olivová velikost zdechliny a připojil ji k méně než vaječné velikosti pokrmů, takže to i ono dohromady činí velikost vejce.
וא"ל רב לרבי חייא מחשבה למה לי לטומאה קלה היא גופה טומאה היא א"ל כגון דאיכא פחות מכזית נבילה וצרפה לפחות מכביצה אוכלין דהאי והאי הוי כביצה
24
Je-li tomu tak, ať je třeba i uzpůsobení, neboť ve škole rabiho Jišmaela učili: „na jakékoli semeno, jež se zasévá“ (Lv 11,37) – jako se semena vyznačují tím, že nakonec nečistí těžkou nečistotou, a vyžadují uzpůsobení, tak i vše, co nakonec nečistí těžkou nečistotou, vyžaduje uzpůsobení.
אי הכי ליבעי נמי הכשר דהא תנא דבי ר' ישמעאל (ויקרא יא, לז) על כל זרע אשר יזרע מה זרעים מיוחדין שאין סופן לטמא טומאה חמורה וצריך הכשר אף כל שאין סופן לטמא טומאה חמורה צריך הכשר
25
Řekl mu: To platí u běžných pokrmů, v nichž není [ani] méně než olivová velikost zdechliny; ale zde, kde je v nich méně než olivová velikost zdechliny – jelikož kdyby ji doplnil do olivové velikosti, nevyžadovala by uzpůsobení, [nevyžaduje jej ani nyní].
א"ל ה"מ באוכלין דעלמא דלית בו פחות מכזית נבלה אבל הכא דאיכא בגויה פחות מכזית נבילה כיון דאילו מצרף ליה כזית לא בעי הכשר

Originál: Keritot 21a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu