Ketubot 105b כתובות

i dokonalý spravedlivý, který bere úplatek, neodejde ze světa bez pomatení mysli.

Když přišel Rav Dimi, řekl: Rav Nachman bar Kohen vyložil: Co znamená, co je psáno: „Král právem upevňuje zemi, ale muž [vymáhající] dávky ji boří“ (Př 29,4)? Podobá-li se soudce králi, který nic nepotřebuje, upevňuje zemi; podobá-li se kohenovi, který obchází humna, boří ji.

Raba bar Rav Šila řekl: Soudce, který si vypůjčuje věci, je nezpůsobilý soudit. A to jsme řekli jen tehdy, když nemá co půjčovat [na oplátku]; ale má-li co půjčovat, nemáme s tím problém.

Je tomu tak? Vždyť Rava si vypůjčoval věci od domu Bar Merjona, ačkoli si od něj [ti] nevypůjčovali! – Tam je chtěl [jen] poctít.

Rava řekl: Jaký je důvod [zákazu] úplatku? Jakmile od někoho přijme úplatek, jeho mysl se k němu přiblíží a [ten] je jako on sám, a člověk nevidí vinu sám na sobě. Co je „šochad“ (úplatek)? Že „hu chad“ – je jedno. Rav Papa řekl: Ať člověk nesoudí toho, koho miluje, ani toho, koho nenávidí; neboť na tom, koho miluje, nevidí vinu, a na tom, koho nenávidí, nevidí nevinu.

Abaje řekl: Učenec, kterého lidé jeho města milují, [je milován] ne proto, že je lepší, nýbrž proto, že je nekárá ve věcech nebeských.

Rava řekl: Zpočátku jsem si říkal, že lidé z Mechozy mě všichni milují. Když jsem se stal soudcem, říkal jsem si: Někteří mě nenávidí a někteří mě milují. Když jsem viděl, že ten, koho dnes odsoudím, zítra vyhraje, řekl jsem si: Milují-li, milují mě všichni; nenávidí-li, nenávidí mě všichni.

Naši mistři učili: „Úplatek nepřijímej“ (Ex 23,8) – netřeba říkat [o] úplatku penězi, ale i úplatek slovy je zakázán, neboť není psáno: „Zisk nepřijímej.“ Jak vypadá úplatek slovy?

Jako [případ] Šmuela, který přecházel po lávce [přes řeku]. Přišel jeden muž a podal mu ruku. Řekl mu: Co tu děláš? Odpověděl mu: Mám spor [u soudu]. Řekl mu: Jsem pro tebe nezpůsobilý soudit.

Amemar seděl a soudil; na hlavu mu přilétlo pírko. Přišel jeden muž a sebral mu je. Řekl mu: Co tu děláš? Odpověděl mu: Mám spor. Řekl mu: Jsem pro tebe nezpůsobilý soudit. Mar Ukva plivl před sebe; přišel jeden muž a přikryl [plivanec]. Řekl mu: Co tu děláš? Odpověděl mu: Mám spor. Řekl mu: Jsem pro tebe nezpůsobilý soudit.

Rabi Jišmael, syn rabi Josiho, měl nájemce, který mu měl ve zvyku přinášet každý páteční předvečer košík ovoce. Jednoho dne mu ho přinesl ve čtvrtek. Řekl mu: Čím se liší dnešek? Odpověděl mu: Mám spor, a řekl jsem si, že ho mistrovi cestou přinesu. Nepřijal od něj [ovoce] a řekl mu: Jsem pro tebe nezpůsobilý soudit.

Usadil dvojici učenců a soudili ho. Zatímco chodil sem a tam, říkal si: Chce-li, může tvrdit tohle, a chce-li, může tvrdit tamto. Řekl: Ať zhyne duše těch, kdo přijímají úplatky! Jestliže já, který jsem nic nevzal, a i kdybych vzal, vzal bych, co je mé, [jsem takto ovlivněn], tím spíše ti, kdo přijímají úplatky.

Rabi Jišmaelovi ben Elišovi přinesl jeden muž první střiž [vlny]. Řekl mu: Odkud jsi? Odpověděl mu: Z toho a toho místa. – A odtamtud sem nebyl kohen, abys mu ji dal? Odpověděl mu: Mám spor, a řekl jsem si, že ji mistrovi cestou přinesu. Řekl mu: Jsem pro tebe nezpůsobilý soudit. Nepřijal od něj [vlnu].

Usadil mu dvojici učenců a soudili ho. Zatímco chodil sem a tam, říkal si: Chce-li, může tvrdit tohle, a chce-li, může tvrdit tamto. Řekl: Ať zhyne duše těch, kdo přijímají úplatky! Jestliže já, který jsem nic nevzal, a i kdybych vzal, vzal bych, co je mé, [jsem takto ovlivněn], tím spíše ti, kdo přijímají úplatky.

Rav Ananovi přinesl jeden muž košík malých ryb z Bej Gili. Řekl mu: Co tu děláš? Odpověděl mu: Mám spor. Nepřijal od něj [ryby] a řekl mu: Jsem pro tebe nezpůsobilý soudit.

Řekl mu: Nežádám, aby mistr soudil můj spor; ať však mistr [dar] přijme, aby se mistr nepřipravil o přinášení prvotin. Neboť je učeno: „Přišel muž z Baal Šališy a přinesl muži Božímu chléb z prvotin, dvacet ječných chlebů a čerstvé zrní ve svém vaku“ (2Kr 4,42). Jedl snad Elíša prvotiny? Nýbrž má tě to učit: Kdo přináší dar učenci, je to, jako by přinášel prvotiny.

Řekl mu: Nechtěl jsem přijmout; nyní, když jsi mi řekl důvod, přijímám. Poslal ho k Rav Nachmanovi a vzkázal mu: Ať mistr soudí tohoto muže, neboť já, Anan, jsem pro něj nezpůsobilý soudit. [Rav Nachman] si řekl: Když mi poslal takový vzkaz, vyvoď z toho, že je to jeho příbuzný. Právě před ním probíhal spor sirotků; řekl: