Na výtěžek její práce: Odkud to víme? Jak řekl Rav Huna jménem Rava: Odkud víme, že výtěžek práce dcery patří otci? Neboť je řečeno: „Když někdo prodá svou dceru za otrokyni“ (Ex 21,7) – jako u otrokyně patří výtěžek její práce jejímu pánovi, tak i u dcery patří výtěžek její práce jejímu otci. A proč neříci: To platí jen o nezletilé, kterou může prodat; avšak u dospívající, kterou prodat nemůže, patří výtěžek její práce jí?
במעשה ידיה: מנלן דאמר רב הונא אמר רב מנין שמעשה הבת לאב שנאמר (שמות כא, ז) וכי ימכור איש את בתו לאמה מה אמה מעשה ידיה לרבה אף בת מעשה ידיה לאביה ואימא הני מילי קטנה דמצי מזבן לה אבל נערה דלא מצי מזבן לה מעשה ידיה דידה הוו
Je logické, že patří jejímu otci. Kdyby tě napadlo, že výtěžek její práce otci nepatří, pak ohledně toho, že Milosrdný dal otci právo předat ji pod svatební baldachýn – jak by ji mohl předat, vždyť by ji tím připravil o výtěžek její práce?
מסתברא דאביה הוו דאי ס"ד מעשה ידיה לאו דאביה אלא הא דזכי ליה רחמנא לאב למימסרה לחופה היכי מצי מסר לה הא קמבטל לה ממעשה ידיה
Přijímá její rozvodový list: Odkud to víme? Neboť je psáno: „Odejde… a stane se [ženou jiného]“ (Dt 24,2) – odchod je postaven na roveň uzavření [svazku].
Avšak nepožívá výnosy za jejího života: Učili naši mistři: Otec nepožívá výnosy [majetku] své dcery za jejího života. Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Otec požívá výnosy za života své dcery. V čem se liší? První tanaita soudí: U manžela je pochopitelné, že mu mudrci ustanovili výnosy, neboť jinak by se zdráhal a nevykoupil by ji [ze zajetí].
ואינו אוכל פירות בחייה: ת"ר האב אינו אוכל פירות בחיי בתו רבי יוסי ברבי יהודה אומר האב אוכל פירות בחיי בתו במאי קמיפלגי ת"ק סבר בשלמא בעל תקינו ליה רבנן פירי דא"כ מימנע ולא פריק
Avšak co lze říci o otci, že by se zdráhal a nevykoupil ji? I bez toho ji vykoupí. A rabi Josi, syn rabiho Jehudy, soudí: I otec by se zdráhal a nevykoupil ji, neboť by si myslel: Má u sebe měšec [peněz], ať jde a vykoupí se sama.
אלא אב מאי איכא למימר דמימנע ולא פריק בלאו הכי פריק לה ור' יוסי בר' יהודה סבר אב נמי מימנע ולא פריק סבר כיסא נקיטא עילוה תיזיל ותפרוק נפשה:
Když se provdá, má manžel navíc oproti němu, že požívá atd.: Učili naši mistři: Upsal-li jí [manžel] výnosy, šaty a předměty, které s ní měly přijít z domu jejího otce do domu jejího manžela, a ona zemřela [před sňatkem], nezíská manžel tyto věci. Jménem rabiho Natana řekli: Manžel tyto věci získá.
ניסת יתר עליו הבעל שהוא אוכל כו': ת"ר כתב לה פירות כסות וכלים שיבואו עמה מבית אביה לבית בעלה מתה לא זכה הבעל בדברים הללו משום רבי נתן אמרו זכה הבעל בדברים הללו
Máme říci, že se přou ve sporu rabiho Elazara ben Azarji a mudrců? Neboť učí [Mišna]: Ovdověla-li nebo byla-li rozvedena, ať už po sňatku, nebo po zasnoubení, vybere celou [ketubu]. Rabi Elazar ben Azarja říká: Po sňatku vybere všechno, ale po zasnoubení vybere panna dvě stě [zuzů] a vdova sto [zuzů],
לימא בפלוגתא דרבי אלעזר בן עזריה ורבנן קמיפלגי דתנן נתארמלה או נתגרשה בין מן הנשואין בין מן האירוסין גובה את הכל ר"א ב"ע אומר מן הנשואין גובה את הכל ומן האירוסין בתולה גובה מאתים ואלמנה מנה
Originál: Ketubot 47a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.