Ketubot 62b כתובות

o všech [je to podstatné]. – Vždyť [u námořníků] říká šest měsíců! – Nelze srovnávat toho, kdo má chléb v košíku, s tím, kdo nemá chléb v košíku.

Řekl Raba bar Rav Chanan Abajemu: Oslař, který se stal velbloudářem – jak je to? Řekl mu: Žena chce raději jeden kav [obživy] s laskáním než deset kavů se zdrženlivostí.

„Námořníci jednou za šest měsíců – slova rabiho Eliezera“: Řekl Rav Beruna, řekl Rav: Halacha je podle rabiho Eliezera. Řekl Rav Ada bar Ahava, řekl Rav: To jsou slova rabiho Eliezera, ale mudrci říkají: Žáci odcházejí ke studiu Tóry bez svolení na dva a tři roky. Řekl Rava: Rabíni se spolehli na Rav Adu bar Ahavu a jednali tak sami na sobě [k vlastní škodě].

Jako onen [případ] Rav Rechumiho, který se zdržoval u Ravy v Mechoze. Míval ve zvyku přicházet domů každý předvečer Jom kipur. Jednoho dne ho strhlo učení. Jeho žena vyhlížela: Teď přijde, teď přijde. Nepřišel. Zarmoutila se a z oka jí ukápla slza. On seděl na střeše; střecha se pod ním propadla a zemřel.

Manželská povinnost učenců – kdy? Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Od předvečera šabatu do předvečera šabatu. „Který dává své ovoce ve svůj čas“ (Ž 1,3) – řekl Rav Jehuda, a někdo říká Rav Huna, a někdo říká Rav Nachman: To je ten, kdo plní manželskou povinnost od předvečera šabatu do předvečera šabatu.

Jehuda, syn rabiho Chiji, zeť rabiho Janaje, chodil sedávat do školy a každý předvečer šabatu přicházel domů. A když přicházel, [rabi Janaj] vídal před ním ohnivý sloup. Jednoho dne ho strhlo učení. Když [rabi Janaj] neviděl to znamení, řekl jim: Převraťte jeho lůžko [na znamení smutku], neboť kdyby byl Jehuda naživu, nezanedbal by svou povinnost. Stalo se to „jako omyl, který vychází od vládce“ (Kaz 10,5) – a zemřel.

Rabi [Jehuda ha-Nasi] jednal o sňatku svého syna s rodinou rabiho Chiji. Když došlo na psaní ketuby, dívka zemřela. Rabi řekl: Chraň Bůh, je tu snad nějaká vada [v rodu]? Sedli si a zkoumali rodokmeny: Rabi pocházel od Šefatji, syna Avitaly, a rabi Chija pocházel od Šimeje, bratra Davidova.

Šel a jednal o sňatku svého syna s rodinou rabiho Josiho ben Zimry. Dohodli se, že [syn] půjde na dvanáct let do školy. Provedli [nevěstu] před ním. Řekl jim: Ať je to šest let. Znovu ji provedli před ním. Řekl jim: Nejprve se ožením, a potom půjdu. Styděl se před svým otcem. [Otec] mu řekl: Synu, máš smýšlení svého Stvořitele.

Napřed je psáno: „Přivedeš je a zasadíš je“ (Ex 15,17), a nakonec je psáno: „Ať mi udělají svatyni, abych přebýval uprostřed nich“ (Ex 25,8).

Šel a sedával dvanáct let ve škole. Než se vrátil, jeho žena se stala neplodnou. Rabi řekl: Co uděláme? Necháme ji, aby se s ní rozvedl? Řeknou: Ta ubohá čekala nadarmo. Vezme si jinou ženu? Řeknou: Tohle je jeho žena a tohle jeho milenka. Modlil se za ni o milosrdenství a uzdravila se.

Rabi Chananja ben Chachinaj odcházel do školy na konci svatebních oslav rabiho Šimona ben Jochaje. [Ten] mu řekl: Počkej na mě, až půjdu s tebou. Nepočkal na něj. Šel a sedával dvanáct let ve škole. Než se vrátil, změnily se cesty ve městě a nevěděl, jak dojít domů.

Šel a posadil se na břeh řeky. Uslyšel, jak na jednu dívku volají: Dcero Chachinajova, dcero Chachinajova, naplň svůj džbán a pojď, půjdeme! Řekl: Z toho plyne, že ta dívka je naše. Šel za ní. Jeho žena seděla a prosívala mouku. Pozvedla oči, spatřila ho, srdce se jí rozbušilo a vypustila duši. Řekl před Ním: Pane světa, tato ubohá – toto je její odměna? Prosil za ni o milosrdenství a ožila.

Rabi Chama bar Bisa odešel a sedával dvanáct let v domě studia. Když se vrátil, řekl: Neudělám, jak udělal ben Chachinaj. Vešel, posadil se v domě studia a poslal [zprávu] domů. Přišel rabi Hošaja, jeho syn, posadil se před něj a kladl mu otázky z učení. [Rabi Chama] viděl, jak bystré jsou jeho výroky, a zesmutněl. Řekl: Kdybych býval zde, měl bych potomka, jako je tento.

Vešel do svého domu. Vešel jeho syn a on před ním vstal – myslel si, že se ho chce zeptat na nějaké učení. Řekla mu jeho žena: Copak existuje otec, který vstává před synem? Rami bar Chama o něm citoval: „Trojitá šňůra se jen tak nepřetrhne“ (Kaz 4,12) – to je rabi Hošaja, syn rabiho Chamy bar Bisy.

Rabi Akiva byl pastýřem Ben Kalby Savua. Jeho dcera viděla, že je skromný a ušlechtilý. Řekla mu: Když se s tebou zasnoubím, půjdeš do školy? Řekl jí: Ano. Zasnoubila se s ním potají a poslala ho [studovat]. Její otec se to dozvěděl, vyhnal ji ze svého domu a slibem jí zakázal mít užitek ze svého majetku. [Akiva] šel a sedával dvanáct let ve škole. Když se vracel, přivedl s sebou dvanáct tisíc žáků. Uslyšel, jak jí jeden stařec říká: Jak dlouho