MIŠNA: Hebrejský otrok se získává penězi a listinou a získává sám sebe [na svobodu] uplynutím [šesti] let, jubilejním rokem a odečtením peněz. Hebrejská služka má nad ním navíc to, že získává sama sebe [na svobodu] znaky [dospívání]. Probodnutý [otrok] se získává probodnutím [ucha] a získává sám sebe jubilejním rokem a smrtí pána.
מתני׳ עבד עברי נקנה בכסף ובשטר וקונה עצמו בשנים וביובל ובגרעון כסף יתירה עליו אמה העבריה שקונה את עצמה בסימנין הנרצע נקנה ברציעה וקונה את עצמו ביובל ובמיתת האדון:
GEMARA: Hebrejský otrok se získává penězi – odkud to víme? Verš říká: „z peněz, za které byl koupen“ (Lv 25,51) – učí, že se získává penězi. Našli jsme to u hebrejského otroka prodaného modloslužebníkovi, protože veškeré jeho získání je penězi.
גמ׳ עבד עברי נקנה בכסף מנלן אמר קרא (ויקרא כה, נא) מכסף מקנתו מלמד שנקנה בכסף אשכחן עבד עברי הנמכר לעובד כוכבים הואיל וכל קנינו בכסף
Našli jsme to u hebrejské služky – protože se zasnubuje penězi, převádí se penězi. Hebrejský otrok – odkud to víme? Verš říká: „Když se ti prodá tvůj bratr, Hebrej nebo Hebrejka, bude ti sloužit šest let“ (Dt 15,12) – srovnává Hebreje s Hebrejkou.
אשכחן אמה העבריה הואיל ומיקדשה בכסף מיקניא בכסף עבד עברי מנלן אמר קרא (דברים טו, יב) כי ימכר לך אחיך העברי או העבריה ועבדך שש שנים מקיש עברי לעבריה
Odvozuje se „nádeník“ (Dt 15,18) z „nádeníka“ (Lv 25,40). – Dobře podle toho, kdo odvozuje „nádeník“–„nádeník“; ale podle toho, kdo neodvozuje „nádeník“–„nádeník“, co lze říci?
A který tanaita neodvozuje „nádeník“–„nádeník“? Je to tento tanaita, neboť se učí v baraitě: Ten, kdo prodá sám sebe, je prodán na šest [let] i na více než šest; prodal-li ho soud, je prodán jen na šest.
ומאן תנא דלא יליף שכיר שכיר האי תנא הוא דתניא המוכר עצמו נמכר לשש ויתר על שש מכרוהו ב"ד אינו נמכר אלא לשש
Ten, kdo prodá sám sebe, není probodnut; prodal-li ho soud, je probodnut. Tomu, kdo prodá sám sebe, se nedává výbava; prodal-li ho soud, dává se mu výbava. Tomu, kdo prodá sám sebe, jeho pán nepředává kenaanskou otrokyni; prodal-li ho soud, jeho pán mu předává kenaanskou otrokyni.
המוכר עצמו אינו נרצע מכרוהו ב"ד נרצע מוכר עצמו אין מעניקים לו מכרוהו ב"ד מעניקים לו המוכר עצמו אין רבו מוסר לו שפחה כנענית מכרוהו ב"ד רבו מוסר לו שפחה כנענית
Rabi Elazar říká: Jak ten, tak ten je prodán jen na šest; jak ten, tak ten je probodnut; jak tomu, tak tomu se dává výbava; jak tomu, tak tomu předává jeho pán kenaanskou otrokyni. Copak se nepřou právě v tom, že první tanaita neodvozuje „nádeník“–„nádeník“, kdežto rabi Elazar odvozuje „nádeník“–„nádeník“?
רבי אלעזר אומר זה וזה אינו נמכר אלא לשש זה וזה נרצע וזה וזה מעניקים לו וזה וזה רבו מוסר לו שפחה כנענית מאי לאו בהא קמיפלגי דתנא קמא לא יליף שכיר שכיר ור"א יליף שכיר שכיר
Řekl Rav Tavjomi jménem Abajeho: Všichni odvozují „nádeník“–„nádeník“, a zde se přou o tento verš. Jaký je důvod prvního tanaity, který říká, že ten, kdo prodá sám sebe, je prodán na šest i na více než šest? Milosrdný vyloučil u toho, koho prodal soud: „bude ti sloužit šest let“ (Dt 15,12) – tento, a ne ten, kdo prodá sám sebe.
אמר רב טביומי משמיה דאביי דכולי עלמא יליף שכיר שכיר והכא בהאי קרא קמיפלגי מאי טעמא דתנא קמא דאמר מוכר עצמו נמכר לשש ויתר על שש מיעט רחמנא גבי מכרוהו בית דין (דברים טו, יב) ועבדך שש שנים זה ולא מוכר עצמו
Jaký je důvod prvního tanaity, který říká, že ten, kdo prodá sám sebe, není probodnut? Z toho, že Milosrdný vyloučil u toho, koho prodal soud: „a jeho pán mu probodne ucho šídlem“ (Ex 21,6) – jeho ucho, a ne ucho toho, kdo prodá sám sebe.
מאי טעמא דתנא קמא דאמר מוכר עצמו אינו נרצע מדמיעט רחמנא גבי מכרוהו ב"ד (שמות כא, ו) ורצע אדניו את אזנו במרצע אזנו שלו ולא אזנו של מוכר עצמו
Originál: Kiddushin 14b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.