A ten druhý? To přichází ke gzera šava, neboť se učí v baraitě: Rabi Eliezer říká: Odkud [víme], že probodnutí je na pravém uchu? Je řečeno zde „ucho“ a je řečeno tam „ucho“ (Lv 14,14): jako tam pravé, tak i zde pravé.
ואידך ההיא לגזירה שוה הוא דאתא דתניא רבי אליעזר אומר מנין לרציעה שהיא באזן ימנית נאמר כאן אזן ונאמר להלן (ויקרא יד, יד) אזן מה להלן ימין אף כאן ימין
Jaký je důvod prvního tanaity, který říká, že tomu, kdo prodá sám sebe, se nedává výbava? Milosrdný vyloučil u toho, koho prodal soud: „bohatě ho vybavíš“ (Dt 15,14) – jeho, a ne toho, kdo prodá sám sebe.
מ"ט דתנא קמא דאמר מוכר עצמו אין מעניקין לו מיעט רחמנא גבי מכרוהו ב"ד (דברים טו, יד) הענק תעניק לו לו ולא למוכר עצמו
A ten druhý? To potřebuje [k učení]: jemu, a ne jeho dědicům. – Proč ne jeho dědicům? Milosrdný ho nazval nádeníkem: jako mzda nádeníka [připadá] jeho dědicům, tak i tato [výbava připadá] jeho dědicům. Spíše: jemu, a ne jeho věřiteli.
ואידך ההוא מיבעי ליה לו ולא ליורשיו יורשיו אמאי לא שכיר קרייה רחמנא מה שכיר פעולתו ליורשיו אף האי פעולתו ליורשיו אלא לו ולא לבעל חובו
Protože obecně zastáváme názor rabiho Natana, neboť se učí v baraitě: Řekl rabi Natan: Odkud [víme], že dluží-li někdo svému bližnímu mane a ten bližní [dluží] svému bližnímu, vybírá se od tohoto a dává se tomuto? Verš učí: „a dá tomu, komu se provinil“ (Nu 5,7).
מדסבירא לן בעלמא כרבי נתן דתניא א"ר נתן מנין לנושה בחברו מנה וחברו בחברו מנין שמוציאין מזה ונותנין לזה ת"ל (במדבר ה, ז) ונתן לאשר אשם לו
Jaký je důvod prvního tanaity, který říká, že tomu, kdo prodá sám sebe, jeho pán nepředává kenaanskou otrokyni? Milosrdný vyloučil u toho, koho prodal soud: „dá-li mu jeho pán ženu“ (Ex 21,4) – jemu, a ne tomu, kdo prodá sám sebe. A ten druhý? „Jemu“ – [i] proti jeho vůli.
מ"ט דת"ק דאמר מוכר עצמו אין רבו מוסר לו שפחה כנענית מיעט רחמנא גבי מכרוהו ב"ד (שמות כא, ד) אם אדוניו יתן לו אשה לו ולא למוכר עצמו ואידך לו בעל כרחו
A ten druhý? To vyplývá z „dvojnásobku mzdy nádeníka“, neboť se učí v baraitě: „dvojnásobek mzdy nádeníka ti sloužil“ (Dt 15,18) – nádeník pracuje jen ve dne, hebrejský otrok pracuje ve dne i v noci.
ואידך מכי משנה שכר שכיר נפקא דתניא (דברים טו, יח) כי משנה שכר שכיר עבדך שכיר אינו עובד אלא ביום עבד עברי עובד בין ביום ובין בלילה
A copak tě napadne, že hebrejský otrok pracuje ve dne i v noci? Vždyť je již řečeno: „neboť je mu u tebe dobře“ (Dt 15,16) – s tebou v jídle, s tebou v pití! A řekl rabi Jicchak: Odsud [víme], že mu jeho pán předává kenaanskou otrokyni.
וכי תעלה על דעתך שעבד עברי עובד בין ביום ובין בלילה והלא כבר נאמר (דברים טו, טז) כי טוב לו עמך עמך במאכל עמך במשתה וא"ר יצחק מכאן שרבו מוסר לו שפחה כנענית
Spíše, který tanaita neodvozuje „nádeník“–„nádeník“? Je to tento tanaita, neboť se učí v baraitě: „a vrátí se ke své rodině atd.“ (Lv 25,41). Řekl rabi Eliezer ben Jaakov: O čem mluví Písmo? Jestliže o tom, kdo prodá sám sebe – to je již řečeno.
אלא מאן תנא דלא יליף שכיר שכיר האי תנא הוא דתניא (ויקרא כה, מא) ושב אל משפחתו וגו' אמר ר"א בן יעקב במה הכתוב מדבר אי במוכר עצמו הרי כבר אמור
Jestliže o probodnutém – to je již řečeno. Písmo tedy mluví jen o tom, koho prodal soud dva nebo tři roky před jubilejním rokem: že jubilejní rok ho vyvádí. A kdyby tě napadlo, že odvozuje „nádeník“–„nádeník“ – k čemu je mi to? Ať se to odvodí z „nádeník“–„nádeník“!
אי בנרצע הרי כבר אמור הא אין הכתוב מדבר אלא במכרוהו ב"ד שתים ושלש שנים לפני היובל שהיובל מוציאו ואי ס"ד יליף שכיר שכיר למה לי נילף שכיר שכיר
Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Vskutku odvozuje „nádeník“–„nádeník“, a bylo to potřeba. Mohlo by tě napadnout: ten, kdo prodá sám sebe, se nedopustil přestupku; ale ten, koho prodal soud, který se přestupku [krádeže] dopustil, toho bych řekl, ať potrestáme. Proto nás učí [jinak].
אמר רב נחמן בר יצחק לעולם יליף שכיר שכיר ואיצטריך ס"ד אמינא מוכר עצמו הוא דלא עבד איסורא אבל מכרוהו ב"ד דעבד איסורא אימא ניקנסיה קמ"ל
Řekl mistr: „Jestliže o probodnutém – to je již řečeno.“ Kde to je? Neboť se učí v baraitě: „a vrátíte se každý ke svému vlastnictví a každý ke své rodině atd.“ (Lv 25,10). O čem mluví Písmo? Jestliže o tom, kdo prodá sám sebe – to je již řečeno.
אמר מר אי בנרצע הרי כבר אמור מאי היא דתניא (ויקרא כה, י) ושבתם איש אל אחוזתו ואיש אל משפחתו וגו' במה הכתוב מדבר אי במוכר עצמו הרי כבר אמור
Jestliže o tom, koho prodal soud – to je již řečeno. Písmo tedy mluví jen o probodnutém dva nebo tři roky před jubilejním rokem: že jubilejní rok ho vyvádí. Jak to z toho plyne? Řekl Rava bar Šila: Verš říká „každý (iš, muž)“ – která věc platí u muže a neplatí u ženy? Řekni: to je probodnutí.
אי במכרוהו ב"ד הרי כבר אמור הא אין הכתוב מדבר אלא בנרצע שתים ושלש שנים לפני היובל שהיובל מוציאו מאי משמע אמר רבא בר שילא אמר קרא איש איזהו דבר שנוהג באיש ואין נוהג באשה הוי אומר זו רציעה
A bylo potřeba napsat o tom, koho prodal soud, a bylo potřeba napsat o probodnutém. Neboť kdyby nás učil [jen] o tom, koho prodal soud – [je to tak], protože jeho lhůta ještě nenastala; ale o probodnutém, jehož lhůta již nastala, bych řekl, ať ho potrestáme.
ואיצטריך למיכתב מכרוהו בית דין ואיצטריך למיכתב נרצע דאי אשמעינן מכרוהו ב"ד משום דלא מטאי זמניה אבל נרצע דמטאי זמניה אימא ניקנסיה
A kdyby nás učil [jen] o probodnutém – [je to tak], protože mu odsloužil šest [let]; ale o tom, koho prodal soud a kdo mu šest neodsloužil, bych řekl, že ne. Je to potřeba.
ואי אשמעינן נרצע משום דעבד ליה שש אבל מכרוהו ב"ד דלא עבד ליה שש אימא לא צריכא
A bylo potřeba napsat „a vrátíte se“ a bylo potřeba napsat „navěky“ (Ex 21,6). Neboť kdyby Milosrdný napsal [jen] „navěky“, mohl bych si myslet: skutečně navěky. Proto Milosrdný napsal „a vrátíte se“.
ואיצטריך למיכתב ושבתם ואיצטריך למיכתב לעולם דאי כתב רחמנא לעולם הוה אמינא לעולם ממש כתב רחמנא ושבתם
A kdyby Milosrdný napsal [jen] „a vrátíte se“, mohl bych si myslet: to platí tam, kde šest [let] neodsloužil; ale tam, kde šest odsloužil – ať není jeho konec přísnější než jeho začátek: jako jeho začátek byl šest, tak i jeho konec šest. Proto nás učí: „navěky“ – do „věku“ jubilejního roku.
ואי כתב רחמנא ושבתם הוה אמינא ה"מ היכא דלא עבד שש אבל היכא דעבד שש לא יהא סופו חמור מתחלתו מה תחלתו שש אף סופו נמי שש קמשמע לן לעולם לעולמו של יובל
Spíše, který tanaita neodvozuje „nádeník“–„nádeník“? Je to Rabi, neboť se učí v baraitě:
אלא מאן תנא דלא יליף שכיר שכיר רבי היא דתניא
Originál: Kiddushin 15a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.