Kdyby bylo řečeno „jeho ucho do dveří“, řekl bych: ať bodne proti jeho uchu do dveří – do dveří ano, do jeho ucha ne. A do ucha ne? Vždyť je psáno: „A jeho pán mu probodne ucho šídlem“ (Ex 21,6)!
אילו נאמר אזנו בדלת הייתי אומר ידקור כנגד אזנו בדלת דלת אין אזנו לא ואזן לא והכתיב (שמות כא, ו) ורצע אדוניו את אזנו במרצע
Spíše bych řekl: ať mu probodne ucho zvenku a pak je přiloží ke dveřím a bodne proti jeho uchu do dveří. Písmo praví: „do jeho ucha a do dveří“ – jak tedy? Bodá stále, až dosáhne dveří.
אלא הייתי אומר ירצענה לאזן מאבראי ויניחנה על הדלת וידקור כנגד אזנו בדלת תלמוד לומר באזנו ובדלת הא כיצד דוקר והולך עד שמגיע אצל דלת
Raban Jochanan ben Zakaj vykládal tento verš jako jakýsi symbol: Čím se ucho liší ode všech údů těla? Řekl Svatý, budiž požehnán: Ucho, které slyšelo můj hlas na hoře Sinaj, když jsem řekl: „Neboť synové Izraele jsou moji otroci“ (Lv 25,55) – a ne otroci otroků; a tento šel a získal si pána – ať je probodnuto.
רבן יוחנן בן זכאי היה דורש את המקרא הזה כמין חומר מה נשתנה אזן מכל אברים שבגוף אמר הקב"ה אזן ששמעה קולי על הר סיני בשעה שאמרתי (ויקרא כה, נה) כי לי בני ישראל עבדים ולא עבדים לעבדים והלך זה וקנה אדון לעצמו ירצע
A rabi Šimon, syn Rabiho, vykládal tento verš jako jakýsi symbol: Čím se liší dveře a veřej ode všech předmětů v domě? Řekl Svatý, budiž požehnán: Dveře a veřej, které byly svědky v Egyptě, když jsem přešel nad nadpražím a nad oběma veřejemi a řekl jsem: Neboť synové Izraele jsou moji otroci – a ne otroci otroků – a vyvedl jsem je z otroctví ke svobodě; a tento šel a získal si pána – ať je probodnut před nimi.
ור"ש ב"ר היה דורש את המקרא הזה כמין חומר מה נשתנה דלת ומזוזה מכל כלים שבבית אמר הקב"ה דלת ומזוזה שהיו עדים במצרים בשעה שפסחתי על המשקוף ועל שתי המזוזות ואמרתי כי לי בני ישראל עבדים ולא עבדים לעבדים והוצאתים מעבדות לחירות והלך זה וקנה אדון לעצמו ירצע בפניהם:
MIŠNA: Kenaanský otrok je získáván penězi, listinou a zabráním do držby. A vykupuje sám sebe penězi prostřednictvím jiných a listinou sám – slova rabi Meira. A mudrci říkají: Penězi sám a listinou prostřednictvím jiných, pokud jsou peníze cizí.
מתני׳ עבד כנעני נקנה בכסף ובשטר ובחזקה וקונה את עצמו בכסף על ידי אחרים ובשטר על ידי עצמו דברי רבי מאיר וחכמים אומרים בכסף ע"י עצמו ובשטר ע"י אחרים ובלבד שיהא הכסף משל אחרים:
GEMARA: Odkud to víme? Jak je psáno: „A budete je odkazovat svým synům po sobě, aby je zdědili jako vlastnictví“ (Lv 25,46) – Písmo je přirovnalo k dědičnému poli: jako dědičné pole je získáváno penězi, listinou a zabráním, tak i kenaanský otrok je získáván penězi, listinou a zabráním.
גמ׳ מנלן דכתיב (ויקרא כה, מו) והתנחלתם אותם לבניכם אחריכם לרשת אחוזה הקישן הכתוב לשדה אחוזה מה שדה אחוזה נקנה בכסף בשטר ובחזקה אף עבד כנעני נקנה בכסף בשטר ובחזקה
Jestliže tedy, jako se dědičné pole v jubilejním roce vrací majiteli, i kenaanský otrok se v jubilejním roce vrací majiteli? Písmo praví: „Navěky budete jimi vládnout jako otroky“ (Lv 25,46).
אי מה שדה אחוזה חוזרת לבעלים ביובל אף עבד כנעני חוזר לבעלים ביובל תלמוד לומר (ויקרא כה, מו) לעולם בהם תעבודו
Dobře podle našeho Tany: věc, která platí u movitostí, neuvádí; věc, která neplatí u movitostí, uvádí. Ale podle vnějšího Tany – ať uvede přitažení! – Uvádí věc, která platí jak u nemovitostí, tak u movitostí; přitažení, které platí u movitostí, ale neplatí u nemovitostí, neuvádí.
בשלמא לתנא דידן מילתא דאיתא במטלטלי לא קתני דליתא במטלטלי קתני אלא לתנא ברא ניתני משיכה כי קתני מילתא דאיתא בין במקרקעי בין במטלטלי משיכה דבמטלטלי איתא במקרקעי ליתא לא קתני
„Jak? Uchopil ho a přišel k němu – získal ho. Zavolal ho a přišel k němu – nezískal ho.“ A zavolat nestačí? Vždyť se učí: Jak [se zvíře získá] předáním? Uchopil ho za kopyto, za srst, za sedlo, které na něm je, za náklad, který na něm je, za uzdu v jeho tlamě nebo za zvonec na jeho krku – získal ho.
כיצד תקפו ובא אצלו קנאו קראו ובא אצלו לא קנאו וקראו לא והתניא כיצד במסירה אחזה בטלפה בשערה באוכף שעליה בשליף שעליה בפרומביא שבפיה ובזוג שבצוארה קנאה
Jak přitažením? Zavolá ho a ono přijde, nebo ho udeří holí a ono před ním poběží; jakmile zvedlo přední a zadní nohu, získal ho. Rabi Asi – a někteří říkají rabi Acha – říká: Až před ním ujde [vzdálenost] své celé délky.
כיצד במשיכה קורא לה והיא באה או שהכישה במקל ורצתה לפניו כיון שעקרה יד ורגל קנאה רבי אסי ואמרי לה ר' אחא אומר עד שתהלך לפניו מלא קומתה
Učili naši mistři: Jak zabráním? Rozvázal mu [otrok] sandál, nebo mu nesl jeho věci za ním do lázně, svlékl ho, umyl ho, pomazal ho, vydrhl ho, oblékl ho, obul ho, zvedl ho – získal ho. Řekl rabi Šimon: Ať zabrání není silnější než zvednutí, neboť zvednutí získává všude. Co tím míní?
תנו רבנן כיצד בחזקה התיר לו מנעלו או הוליך כליו אחריו לבית המרחץ הפשיטו הרחיצו סכו גרדו הלבישו הנעילו הגביהו קנאו אמר ר' שמעון לא תהא חזקה גדולה מהגבהה שהגבהה קונה בכל מקום מאי קאמר
Řekl Rav Aši: Zvedl-li on [otrok] svého pána, získal ho; zvedl-li ho jeho pán, nezískal ho. Řekl rabi Šimon: Ať zabrání není silnější než zvednutí, neboť zvednutí získává všude.
אמר רב אשי הגביהו הוא לרבו קנאו הגביהו רבו לו לא קנאו אמר רבי שמעון לא תהא חזקה גדולה מהגבהה שהגבהה קונה בכל מקום
Když teď říkáš, že zvedl-li on svého pána, získal ho, pak by kenaanská otrokyně měla být získána stykem! – Když to říkáme, [jde o případ, kdy] jeden má prospěch a druhý trpí; zde má prospěch jeden i druhý.
השתא דאמרת הגביהו הוא לרבו קנאו אלא מעתה שפחה כנענית תקנה בביאה כי קאמרינן זה נהנה וזה מצטער הכא זה נהנה וזה נהנה הוא
Co lze říci o nepřirozeném styku? Řekl Rav Achaj bar Ada z Achy: Kdo nám řekne, že z něj nemají prospěch oba? A navíc je psáno „ležení se ženou“ (Lv 18,22) – Písmo přirovnalo přirozený styk k nepřirozenému.
שלא כדרכה מאי איכא למימר אמר רב אחיי [בר אדא] דמן אחא מאן לימא לן דלאו הנאה אית להו לתרוייהו ועוד משכבי אשה כתיב הקישה הכתוב כדרכה לשלא כדרכה
Rabi Jehuda Indický byl proselyta, který neměl dědice. Onemocněl a Mar Zutra[ho] šel navštívit. Viděl, že se mu velmi přitížilo, a řekl jeho otrokovi: Zuj mi sandály a odnes je do [mého] domu. Někteří říkají, že [otrok] byl dospělý,
ר' יהודה הנדואה גר שאין לו יורשין הוה חלש על מר זוטרא לשיולי ביה חזייה דתקיף ליה עלמא טובא אמר ליה לעבדיה שלוף לי מסנאי ואמטינהו לביתא איכא דאמרי גדול הוה
Originál: Kiddushin 22b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.