neboť je psáno: „Synové Izraele jedli man čtyřicet let, dokud nepřišli do obydlené země; man jedli, dokud nepřišli k hranici kenaanské země“ (Ex 16,35). Nelze říci: dokud nepřišli do obydlené země, když je již řečeno: k hranici kenaanské země; a nelze říci: k hranici kenaanské země, když je již řečeno: dokud nepřišli do obydlené země. Jak tedy? Sedmého adaru zemřel Mojžíš a man přestal padat, a vystačili si s manou, která byla v jejich nádobách, až do šestnáctého nisanu.
דכתיב (שמות טז, לה) ובני ישראל אכלו את המן ארבעים שנה עד בואם אל ארץ נושבת את המן אכלו עד בואם אל קצה ארץ כנען אי אפשר לומר עד בואם אל ארץ נושבת שכבר נאמר אל קצה ארץ כנען וא"א לומר אל קצה ארץ כנען שהרי כבר נאמר עד בואם אל ארץ נושבת הא כיצד בשבעה באדר מת משה ופסק מן מלירד והיו מסתפקין ממן שבכליהם עד ששה עשר בניסן
Bylo učeno v jiné [baraitě]: „Synové Izraele jedli man čtyřicet let.“ Copak jedli čtyřicet let? Vždyť jedli čtyřicet let bez třiceti dnů! Nýbrž ti to má říci, že v bochnících, které vynesli z Egypta, okoušeli chuť many.
תניא אידך ובני ישראל אכלו את המן ארבעים שנה וכי ארבעים שנה אכלו והלא ארבעים שנה חסר שלשים יום אכלו אלא לומר לך עוגות שהוציאו ממצרים טעמו בהם טעם מן
Bylo učeno v jiné [baraitě]: Sedmého adaru zemřel Mojžíš a sedmého adaru se narodil. Odkud [víme], že zemřel sedmého adaru? Neboť je řečeno: „Tam zemřel Mojžíš, služebník Hospodinův“ (Dt 34,5), a je psáno: „Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moabských pustinách třicet dní“ (Dt 34,8), a je psáno: „Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova“ (Joz 1,1), a je psáno: „Můj služebník Mojžíš zemřel; nyní vstaň, přejdi“ (Joz 1,2),
תניא אידך בשבעה באדר מת משה ובשבעה באדר נולד מנין שבשבעה באדר מת שנאמר (דברים לד, ה) וימת שם משה עבד ה' וכתיב (דברים לד, ח) ויבכו בני ישראל את משה בערבות מואב שלשים יום וכתיב (יהושע א, א) ויהי אחרי מות משה עבד ה' וכתיב (יהושע א, ב) משה עבדי מת ועתה קום עבור
a je psáno: „Projděte táborem a přikažte lidu: Připravte si zásoby, neboť za tři dny přejdete Jordán“ (Joz 1,11), a je psáno: „Lid vystoupil z Jordánu desátého dne prvního měsíce“ (Joz 4,19). Odečti od toho zpětně třicet tři dny, a tak ses naučil, že Mojžíš zemřel sedmého adaru.
וכתיב (יהושע א, יא) עברו בקרב המחנה וצוו את העם לאמר הכינו לכם צידה כי בעוד שלשת ימים תעברו את הירדן וכתיב (יהושע ד, יט) והעם עלו מן הירדן בעשור לחדש הראשון צא מהן שלשים ושלשה ימים למפרע הא למדת שבשבעה באדר מת משה
A odkud [víme], že se Mojžíš narodil sedmého adaru? Neboť je řečeno: „Řekl jim: Je mi dnes sto dvacet let, nemohu již vycházet a vcházet“ (Dt 31,2). Verš nemusí říkat „dnes“; proč verš říká „dnes“? Učí, že Svatý, budiž požehnán, sedí a naplňuje léta spravedlivých ode dne ke dni a od měsíce k měsíci, neboť je řečeno: „Počet tvých dnů naplním“ (Ex 23,26).
ומנין שבשבעה באדר נולד משה שנאמר (דברים לא, ב) ויאמר אליהם בן מאה ועשרים שנה אנכי היום לא אוכל עוד לצאת ולבא שאין ת"ל היום מה ת"ל היום מלמד שהקב"ה יושב וממלא שנותיהם של צדיקים מיום ליום ומחדש לחדש שנאמר (שמות כג, כו) את מספר ימיך אמלא
A je to logické, že se konají: Jestliže [zákaz] nové [úrody], jehož zákaz není trvalým zákazem, jehož zákaz není zákazem užitku a jehož zákaz má povolení, se koná jak v zemi, tak mimo zemi,
והוא הדין שינהגו ומה חדש שאין איסורו איסור עולם ואין איסורו איסור הנאה ויש היתר לאיסורו נוהג בין בארץ בין בח"ל
kilajim, jejichž zákaz je trvalým zákazem, jejichž zákaz je zákazem užitku a jejichž zákaz nemá povolení – není snad logické, že se konají jak v zemi, tak mimo zemi? A totéž platí u orla ve dvou [ohledech].
כלאים שאיסורן איסור עולם ואיסורן איסור הנאה ואין היתר לאיסורן אינו דין שינהגו בין בארץ בין בח"ל והוא הדין לערלה בשתים
Originál: Kiddushin 38a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.