Kidušin 56b קידושין

Když [prodávající] uprchl. Důvod je tedy, že uprchl; kdyby neuprchl, pokutovali bychom prodávajícího. Ale ať pokutujeme kupujícího! – Nekrade myš, ale krade díra.

Ale kdyby nebylo myši, co by díra dělala? Rozumné je: kdekoli je zakázaná věc, tam pokutujeme.

MIŠNA: Kdo zasnoubí [ženu] ovocem ze stromu v prvních třech letech, smíšeninou vinice, býkem odsouzeným k ukamenování, jalovicí, které se láme šíje, ptáky malomocného, vlasy nazíra, prvorozeným oslem, masem s mlékem nebo nesvatými [zvířaty], která byla poražena na chrámovém nádvoří – není zasnoubena. Prodal-li je a zasnoubil jejich cenou, je zasnoubena.

GEMARA: Ovoce prvních tří let – odkud to máme? Neboť se učí: „bude vám neobřezané, nebude se jíst“ (Lv 19,23) – mám tu jen zákaz jedení; odkud [víme] zákaz užitku, že z něj nemá mít užitek, nemá jím barvit a nemá jím rozsvěcovat lampu? Verš učí: „budete považovat jeho ovoce za neobřezané“ (Lv 19,23) – aby zahrnul všechno.

Smíšenina vinice – odkud to máme? Chizkija řekl: Verš říká: „aby nepropadla svatyni“ (Dt 22,9) – [čti:] aby nebyla spálena ohněm.

Rav Aši řekl: ‚aby se nestala svatou‘. – Jestliže tak: jako svatý majetek zachycuje svou cenu a sám vychází do světského stavu, tak i smíšenina vinice zachycuje svou cenu a vychází do světského stavu? Nýbrž jasné je [vysvětlení] podle Chizkiji.

Býk odsouzený k ukamenování – odkud? Neboť se učí: Z toho, co je řečeno: „býk bude ukamenován“ (Ex 21,28), copak nevím, že je to mršina a mršina je zakázána k jídlu? Proč verš učí: „jeho maso se nebude jíst“? Říká ti, že jestliže ho porazil poté, co byl vynesen jeho rozsudek, je zakázán k jídlu.

Užitek – odkud? Verš učí: „a majitel býka bude bez viny“ (Ex 21,28). Jak to z toho plyne? Šimon ben Zoma říká: Jako když člověk říká svému druhovi: Ten a ten vyšel čistý ze svého majetku a nemá z něj vůbec žádný užitek.

Odkud [víme], že toto ‚jeho maso se nebude jíst‘ přichází pro případ, kdy [ho] porazil po vynesení rozsudku? Možná je po vynesení rozsudku poražený dovolen, a toto ‚nebude se jíst‘ přichází pro případ, kdy byl ukamenován – [a to] podle [výroku] rabi Abahua, který řekl rabi Elazar.

Neboť rabi Abahu řekl, že rabi Elazar řekl: Kdekoli je řečeno ‚nebude se jíst‘, ‚nebudeš jíst‘ či ‚nebudete jíst‘, [jde] jak o zákaz jedení, tak o zákaz užitku, pokud ti Písmo [výslovně] neupřesní, jako ti upřesnilo u mršiny.

To platí tam, kde zákaz jedení vyvozujeme z ‚nebude se jíst‘; zde se zákaz jedení vyvozuje z ‚bude ukamenován‘. Neboť kdyby tě napadlo, že je to psáno kvůli zákazu užitku, ať verš napíše ‚nebude z něj mít užitek‘.

Anebo: proč potřebuji ‚jeho maso se nebude jíst‘? [Aby učilo, že] i když ho porazil jako [obvyklé] maso, je zakázáno.

Mar Zutra to napadl: Ale řekněme, že to platí, když prohlédl pazourek a porazil jím, takže to vypadá jako kamenování; ale porazil-li ho nožem, ne. – Copak je v Tóře psán nůž? A navíc se učí: Porážet se smí čímkoli – pazourkem, sklem i ostrou rákosovou slupkou.

A nyní, když vyvozujeme zákaz jedení i zákaz užitku obojí z ‚nebude se jíst‘, k čemu přichází toto ‚majitel býka bude bez viny‘? K užitku z jeho kůže. Napadlo by tě říct: je psáno ‚jeho maso se nebude jíst‘ – jeho maso je zakázáno, ale jeho kůže dovolena. [Proto je to třeba.]

A ti tanaité, kteří vykládají toto ‚majitel býka bude bez viny‘ [ve smyslu osvobození] od poloviny výkupného a od náhrady za plod [ženy], odkud mají [zákaz] užitku z jeho kůže?

Z ‚et besaro‘ – ‚et‘ [zahrnuje] to, co k jeho masu přiléhá. A ten druhý [tanaita]?