Kidušin 82a קידושין

Vše [je dovoleno, děje-li se] ve jménu Nebes.

MIŠNA: Svobodný muž ať není učitelem dětí, a žena ať není učitelkou dětí. Rabi Elazar říká: Ani ten, kdo nemá ženu, ať není učitelem dětí. Rabi Jehuda říká: Svobodný muž ať nepase dobytek a dva svobodní muži ať nespí pod jedním pláštěm. A mudrci [to] dovolují.

GEMARA: Jaký je důvod? Řekneš-li, že kvůli dětem – vždyť bylo učeno: Řekli rabi Jehudovi: Izrael nebyl podezírán ze soužití mužů ani ze styku se zvířetem! Spíše: svobodný muž kvůli matkám dětí, žena kvůli otcům dětí.

Rabi Elazar říká: Ani ten, kdo nemá atd. Byla položena otázka: [Míní] toho, kdo vůbec nemá ženu, nebo snad toho, u něhož [žena] nepobývá? Pojď a slyš: Ani ten, kdo [ženu] má, ale ona u něho nepobývá, ať není učitelem dětí.

Rabi Jehuda říká: Ať nepase atd. Bylo učeno: Řekli rabi Jehudovi: Izrael nebyl podezírán ze soužití mužů ani ze styku se zvířetem.

MIŠNA: Kdo se zaměstnáním stýká se ženami, ať nezůstává o samotě se ženami. A ať člověk neučí svého syna ženskému řemeslu. Rabi Meir říká: Ať člověk vždy učí svého syna řemeslu čistému a snadnému a ať se modlí k Tomu, jemuž patří bohatství a majetek; neboť není řemesla, v němž by nebyla chudoba i bohatství – chudoba nepochází z řemesla a bohatství nepochází z řemesla, ale vše [je] podle zásluhy [člověka].

Rabi Šimon ben Elazar říká: Viděl jsi za svého života zvíře nebo ptáka, kteří by měli řemeslo? A přece se živí bez trápení. A vždyť byli stvořeni jen proto, aby mi sloužili, a já jsem byl stvořen, abych sloužil svému Stvořiteli – není snad správné, abych se živil bez trápení? Avšak zkazil jsem své skutky a připravil se o svou obživu.

Aba Gurjan z Cadjanu říká jménem Aby Gurji: Ať člověk neučí svého syna [být] oslařem, velbloudářem, hrnčířem, lodníkem, pastýřem ani kramářem, neboť jejich řemeslo je řemeslem lupičů. Rabi Jehuda říká jeho jménem: Oslaři jsou většinou ničemové, velbloudáři jsou většinou počestní, lodníci jsou většinou zbožní. Nejlepší z lékařů [jde] do gehinomu a nejpočestnější z řezníků je společníkem Amaleka.

Rabi Nehoraj říká: Ponechávám stranou všechna řemesla na světě a neučím svého syna nic než Tóru, neboť z její odměny člověk jí na tomto světě a jistina mu zůstává pro svět budoucí. Všechna ostatní řemesla takováto nejsou: když člověk upadne do nemoci, do stáří nebo do utrpení a nemůže se věnovat své práci, hle, umírá hladem. Ale Tóra taková není: chrání ho přede vším zlým v jeho mládí a dává mu budoucnost a naději v jeho stáří.

O jeho mládí co říká [Písmo]? „Ale ti, kdo doufají v Hospodina, nabývají nové síly“ (Iz 40,31). O jeho stáří co říká? „Ještě v šedinách ponesou ovoce“ (Ž 92,15). A tak říká o Abrahamovi, našem otci: „Abraham byl starý… a Hospodin Abrahamovi požehnal ve všem“ (Gn 24,1). Shledáváme, že Abraham, náš otec, dodržoval celou Tóru dříve, než byla dána, neboť je řečeno: „Protože Abraham poslouchal můj hlas a zachovával, co jsem mu svěřil: má přikázání, má ustanovení a mé zákony“ (Gn 26,5).

GEMARA: Učili naši mistři: Kdo se zaměstnáním stýká se ženami, má špatnou povahu – jako zlatníci, česači vlny, kameníci [klepající mlýnky], podomní obchodníci, tkalci, holiči, pradláci, pouštěči krve, lazebníci a koželuzi. Z nich se neustanovuje ani král, ani velekněz. Jaký je důvod? Ne proto, že by byli nezpůsobilí, ale protože jejich řemeslo je opovrhované.

Učili naši mistři: Deset věcí bylo řečeno o pouštěči krve: chodí bokem, je zpupného ducha, opírá se a sedí, má skoupé oko a zlé oko, jí hodně a vyměšuje málo a je podezírán ze smilstva, z loupeže a z prolévání krve.

Vykládal bar Kapara: Ať člověk vždy učí svého syna řemeslu čistému a snadnému. Které to je? Řekl Rav Jehuda: