u odchodu požadujeme [psaní] jejím jménem, tak i u stávání se požadujeme [psaní] jejím jménem; nebo snad srovnáváme [způsoby] stávání se navzájem: jako u stávání se penězi nepožadujeme [určení] jejím jménem, tak i u stávání se listinou nepožadujeme [psaní] jejím jménem?
יציאה בעינן לשמה אף הוייה בעינן לשמה או דלמא הויות להדדי מקשינן מה הוייה דכסף לא בעינן לשמה אף הוייה דשטר לא בעינן לשמה
Bylo řečeno: Napsal ji jejím jménem, ale bez jejího vědomí – Rava a Ravina říkají: Je zasnoubena. Rav Papa a Rav Šerevja říkají: Není zasnoubena. Řekl Rav Papa: Řeknu jejich důvod a řeknu svůj důvod. Řeknu jejich důvod: jak je psáno „a vyjde ... a stane se“ – srovnává stávání se s odchodem: jako odchod [platí, je-li listina psána] jejím jménem i bez jejího vědomí, tak i stávání se jejím jménem i bez jejího vědomí.
איתמר כתבו לשמה ושלא מדעתה רבא ורבינא אמרי מקודשת רב פפא ורב שרביא אמרי אינה מקודשת אמר רב פפא אימא טעמא דידהו ואימא טעמא דידי אימא טעמא דידהו דכתיב ויצאה והיתה מקיש הוייה ליציאה מה יציאה לשמה ושלא מדעתה אף הוייה נמי לשמה ושלא מדעתה
A řeknu svůj důvod: „a vyjde ... a stane se“ – srovnává stávání se s odchodem: jako u odchodu požadujeme vůli toho, kdo převádí, tak i u stávání se požadujeme vůli toho, kdo převádí.
ואימא טעמא דידי ויצאה והיתה מקיש הוייה ליציאה מה יציאה בעינן דעת מקנה אף הוייה בעינן דעת מקנה
Namítají: Listiny zasnoubení a sňatku se nepíší jinak než se souhlasem obou. Copak to nejsou skutečné listiny zasnoubení a sňatku? – Ne, jsou to listiny dohody [o věnu], a podle Rav Gidela, který to řekl jménem Rava.
מיתיבי אין כותבין שטרי אירוסין ונשואין אלא מדעת שניהן מאי לאו שטרי אירוסין ונשואין ממש לא שטרי פסיקתא וכדרב גידל אמר רב
Neboť řekl Rav Gidel, řekl Rav: „Kolik dáváš svému synovi?“ – „Tolik a tolik.“ – „[A ty] své dceři?“ – „Tolik a tolik.“ Vstali a zasnoubili – nabyli [závazku]. To jsou ty věci, které se nabývají pouhým slovem.
דאמר רב גידל אמר רב כמה אתה נותן לבנך כך וכך לבתך כך וכך עמדו וקדשו קנו הן הן הדברים הנקנים באמירה:
ובביאה: מנא לן אמר ר' אבהו א"ר יוחנן דאמר קרא (דברים כב, כב) בעולת בעל מלמד שנעשה לה בעל על ידי בעילה א"ל ר' זירא לר' אבהו ואמרי לה ר"ל לרבי יוחנן כעורה זו ששנה רבי (דברים כד, א) ובעלה מלמד שנקנית בביאה
Jestliže [ji] zasnoubil [souloží] a pak souložil – je již bez panenství; jestliže zasnoubil a nesouložil – to není nic. Řekli to mudrci před Abajem: Najdeš ho například, když s ní snoubenec souložil nepřirozeným způsobem.
אי דאקדיש והדר בעיל בעולה היא אי דאקדיש ולא בעיל לאו כלום הוא אמרוה רבנן קמיה דאביי משכחת לה כגון שבא עליה ארוס שלא כדרכה
Řekl jim Abaje: Rabi a mudrci se přou jen o jiného muže; ale o manželovi všichni souhlasí, že souložil-li s ní nepřirozeným způsobem, učinil ji ženou bez panenství.
א"ל אביי עד כאן לא פליגי רבי ורבנן אלא באחר אבל בעל דברי הכל אם בא עליה שלא כדרכה עשאה בעולה
O co jde? Neboť se učí v baraitě: Souložilo s ní [nepřirozeným způsobem] deset mužů, a je stále pannou – všichni [jsou trestáni] kamenováním. Rabi říká: Já říkám: první kamenováním a všichni [ostatní] uškrcením.
מאי היא דתניא באו עליה י' אנשים ועדיין היא בתולה כולן בסקילה רבי אומר אומר אני הראשון בסקילה וכולן בחנק
Mohlo by tě napadnout: ať se to odvodí úsudkem kal vachomer z jevamy: jestliže jevama, která se nezískává penězi, se získává souloží, pak tato, která se získává penězi, není snad správné, aby se získávala souloží?
ס"ד אמינא תיתי בק"ו מיבמה ומה יבמה שאין נקנית בכסף נקנית בביאה זו שנקנית בכסף אינו דין שנקנית בביאה
Co je s jevamou: ta je přece již vázána. Mohlo by tě napadnout: protože je psáno „vezme-li si jinou“ (Ex 21,10), Písmo ji srovnalo s jinou: jako se jiná získává souloží, tak se i hebrejská služka získává souloží. Proto nás učí [jinak].
מה ליבמה שכן זקוקה ועומדת ס"ד אמינא הואיל וכתב (שמות כא, י) אם אחרת יקח לו הקישה הכתוב לאחרת מה אחרת מיקניא בביאה אף אמה העבריה מיקניא בביאה קמ"ל
A podle Ravy, který řekl: Bar Ahina mi vysvětlil: „Když si muž vezme ženu a stane se jejím manželem“ (Dt 24,1) – zasnoubení, které může vést k souloži, je zasnoubením; zasnoubení, které nemůže vést k souloži, není zasnoubením – co lze říci?
ולרבא דאמר בר אהינא אסברה לי (דברים כד, א) כי יקח איש אשה ובעלה קידושין המסורין לביאה הוו קידושין קידושין שאין מסורין לביאה לא הוו קידושין מאי איכא למימר
A Rabi – co dělá s tímto „beulat baal“? To potřebuje [k učení]: manžel ji činí ženou bez panenství i nepřirozeným způsobem, ale jiný muž ji nepřirozeným způsobem ženou bez panenství nečiní.
ורבי האי בעולת בעל מאי עביד ליה האי מיבעי ליה בעל עושה אותה בעולה שלא כדרכה ואין אחר עושה אותה בעולה שלא כדרכה
A zastává snad Rabi tuto úvahu? Vždyť se učí v baraitě: Souložilo s ní deset mužů, a je stále pannou – všichni kamenováním. Rabi říká: Já říkám: první kamenováním a všichni [ostatní] uškrcením!
ומי אית ליה לרבי האי סברא והתניא באו עליה י' אנשים ועדיין היא בתולה כולם בסקילה רבי אומר אומר אני הראשון בסקילה וכולם בחנק
Originál: Kiddushin 9b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.