Makot 12b מכות

Rabi Jehuda říká: U jeskyně se řídí jejím vchodem, u stromu se řídí jeho korunou.

Řekněme, že jsi slyšel rabiho Jehudu [takto rozhodovat] u desátku, [kde jde] o přísnost: [je-li] kořen venku a koruna uvnitř [Jeruzaléma], tak jako [plody] v koruně nelze vykoupit, ani [plody] na kořeni nelze vykoupit; [je-li] kořen uvnitř a koruna venku, tak jako [plody] v koruně nelze jíst bez vykoupení, ani [plody] na kořeni nelze jíst bez vykoupení.

Ale u útočištných měst? Dobře, [je-li] kořen venku a koruna uvnitř, tak jako [krevní mstitel] ho v koruně nemůže zabít, ani na kořeni ho nemůže zabít. Ale [je-li] kořen uvnitř a koruna venku, tak jako ho v koruně může zabít, i na kořeni ho může zabít? Vždyť stojí uvnitř!

Rava řekl: Na kořeni se všichni shodují, že ho zabít nemůže. Stojí-li v koruně a [mstitel] ho může zabít šípy a kameny, všichni se shodují, že ho zabít může.

Přou se o to, zda je kořen žebříkem ke koruně: jeden mistr soudí, že kořen je žebříkem ke koruně, a druhý mistr soudí, že kořen není žebříkem ke koruně.

Rav Aši řekl: Co znamená „řídí se korunou“? I korunou [se řídí, nejen kořenem].

MIŠNA: Zabil-li [neúmyslně] v tomtéž [útočištném] městě, odchází do vyhnanství z jedné čtvrti do druhé. A levita odchází do vyhnanství z [jednoho útočištného] města do jiného.

GEMARA: Naši rabíni učili: „Určím ti místo“ (Ex 21,13) – „určím ti“ za tvého života místo ze tvého místa, „kam uteče“. To učí, že Izraelité posílali [vrahy] do vyhnanství i na poušti. Kam je posílali? Do tábora levitů.

Odtud řekli: Levita, který zabil, odchází do vyhnanství z jednoho okrsku do druhého; a jestliže odešel do vyhnanství do svého [vlastního] okrsku, jeho okrsek mu poskytuje útočiště. Rav Acha, syn Rava Iky, řekl: Jaký je k tomu verš? „Neboť má zůstat ve svém útočištném městě“ (Nu 35,28) – v městě, které mu už [dříve] poskytlo útočiště.

MIŠNA: Podobně: vrah, který odešel do vyhnanství do svého útočištného města, a obyvatelé města mu chtěli prokázat čest, ať jim řekne: „Jsem vrah.“ Řeknou-li mu: „Přesto,“ ať [tu čest] od nich přijme, neboť je řečeno: „A toto je slovo o vrahovi“ (Dt 19,4).