Talmud česky

Makot 7b מכות

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 7b · 20 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 3Otázka 2Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
vystupoval po žebříku a spadl na někoho a zabil jej – ten do vyhnanství nejde. Toto je pravidlo: cokoli [se stane] při pohybu dolů, jde do vyhnanství; [co se stane] ne při pohybu dolů, nejde do vyhnanství.
היה עולה בסולם ונפל עליו והרגו הרי זה אינו גולה זה הכלל כל שבדרך ירידתו גולה ושלא בדרך ירידתו אינו גולה:
2
GEMARA: Odkud to? Řekl Šmuel: Neboť Písmo praví: „A spustil [to] na něj, a on zemřel“ (Nu 35,23) – jen když to spadne způsobem pádu [tj. pohybem dolů].
גמ׳ מנא ה"מ אמר שמואל דאמר קרא (במדבר לה, כג) ויפל עליו וימות עד שיפול דרך נפילה
3
Učili naši mistři: „Neúmyslně“ (Nu 35,11) – vylučuje úmyslného [vraha]. „Bez vědomí“ (Dt 19,4) – vylučuje toho, kdo zamýšlel [zabít].
תנו רבנן (במדבר לה, יא) בשגגה פרט למזיד (דברים יט, ד) בבלי דעת פרט למתכוין
4
Úmyslný [vrah]? To je samozřejmé, ten si zaslouží smrt! Řekl Rava: Řekni: vylučuje toho, kdo říká, že je to dovoleno. Řekl mu Abaje: Říká-li, že je to dovoleno, je [obětí] okolností! Řekl mu: Já říkám, že kdo říká, že je to dovoleno, je blízko úmyslnému.
מזיד פשיטא בר קטלא הוא (אלא) אמר רבא אימא פרט לאומר מותר א"ל אביי אי אומר מותר אנוס הוא אמר ליה שאני אומר האומר מותר קרוב למזיד הוא
5
„Bez vědomí“ (Dt 19,4) – vylučuje toho, kdo zamýšlel. Kdo zamýšlel [zabít]? To je samozřejmé, ten si zaslouží smrt! Řekl Raba: Vylučuje toho, kdo zamýšlel zabít zvíře a zabil člověka; [zamýšlel zabít] nežida a zabil Izraelitu; [zamýšlel zabít] nedonošence a zabil životaschopného.
(דברים יט, ד) בבלי דעת פרט למתכוין מתכוין פשיטא בר קטלא הוא אמר רבה פרט למתכוין להרוג את הבהמה והרג את האדם לכותי והרג את ישראל לנפל והרג בן קיימא
6
Učili naši mistři: „Jestliže znenadání“ (Nu 35,22) – vylučuje [případ v] koutě; „bez nepřátelství“ – vylučuje nepřítele; „strčil do něj“ – že jej strčil svým tělem; „nebo na něj něco hodil“ – zahrnuje pohyb dolů, který je potřebný pro pohyb nahoru; „bez úmyslu“ – vylučuje toho, kdo mířil na jednu stranu, a [předmět] šel na druhou stranu.
ת"ר (במדבר לה, כב) אם בפתע פרט לקרן זוית בלא איבה פרט לשונא הדפו שדחפו בגופו או השליך עליו להביא ירידה שהיא צורך עליה בלא צדיה פרט למתכוין לצד זה והלכה לה לצד אחר
7
„A kdo neúkladně“ (Ex 21,13) – vylučuje toho, kdo zamýšlel hodit [na vzdálenost] dvou [loket] a hodil čtyři. „A kdo vejde se svým bližním do lesa“ (Dt 19,5) – jako les je místem, kam má poškozený i škůdce právo vstoupit, tak i každé místo, kam má poškozený i škůdce právo vstoupit.
(שמות כא, יג) ואשר לא צדה פרט למתכוין לזרוק שתים וזרק ארבע (דברים יט, ה) ואשר יבא את רעהו ביער מה יער רשות לניזק ולמזיק ליכנס לשם אף כל רשות לניזק ולמזיק ליכנס לשם
8
Otázal se rabi Abahu rabi Jochanana: Vystupoval po žebříku a vysmekla se pod ním příčka, spadla a zabila [někoho] – jak je to? Je takový případ pohybem nahoru, nebo pohybem dolů? Řekl mu: Už ses dotkl [případu] pohybu dolů, který je potřebný pro pohyb nahoru.
בעא מיניה רבי אבהו מרבי יוחנן היה עולה בסולם ונשמט השליבה מתחתיו ונפלה והרגה מהו כי האי גוונא עליה היא או ירידה היא א"ל כבר נגעת בירידה שהיא צורך עליה
9
Namítl mu: „Toto je pravidlo: cokoli [se stane] při pohybu dolů, jde do vyhnanství; ne při pohybu dolů, nejde do vyhnanství.“ Co zahrnuje „ne při pohybu dolů“? Zda ne takový případ? A podle tvého mínění – co zahrnuje „cokoli při pohybu dolů“?
איתיביה זה הכלל כל שבדרך ירידתו גולה שלא בדרך ירידתו אינו גולה שלא בדרך ירידתו לאיתויי מאי לאו לאיתויי כה"ג וליטעמיך כל שבדרך ירידתו לאיתויי מאי
10
Nýbrž zahrnuje řezníka; tak i zde zahrnuje řezníka. Neboť se učí [v baraitě] o řezníkovi, který sekal [maso]: jedna [baraita] učí: [Zabil-li někoho] před sebou, je vinen; za sebou, je osvobozen. A jiná učí: Za sebou je vinen; před sebou je osvobozen. A jiná učí: Ať před sebou, nebo za sebou, je vinen. A jiná učí: Ať před sebou, nebo za sebou, je osvobozen. A není to potíž:
אלא לאיתויי קצב הכא נמי לאיתויי קצב דתניא קצב שהיה מקצב תנא חדא לפניו חייב לאחריו פטור ותניא אידך לאחריו חייב לפניו פטור ותניא אידך בין לפניו בין לאחריו חייב ותניא אידך בין לפניו בין לאחריו פטור ולא קשיא
11
Zde jde o pohyb dolů před ním a pohyb nahoru za ním; tam o pohyb nahoru před ním a pohyb dolů za ním.
כאן בירידה שלפניו ועליה שלאחריו כאן בעליה שלפניו וירידה שלאחריו
12
Zde jde o pohyb dolů před ním i za ním; tam o pohyb nahoru před ním i za ním.
כאן בירידה שלפניו ושל אחריו כאן בעליה שלפניו ושל אחריו.
13
Máme říci, že je to [spor] mezi tannaity? Vystupoval po žebříku a vysmekla se pod ním příčka – jedna [baraita] učí: je vinen; a jiná učí: je osvobozen. Zda nespočívá jejich spor v tom, že jeden se domnívá, že je to pohyb dolů, a druhý, že je to pohyb nahoru?
לימא כתנאי היה עולה בסולם ונשמטה שליבה מתחתיו תני חדא חייב ותניא אידך פטור מאי לאו בהא קא מיפלגי דמר סבר ירידה היא ומר סבר עליה היא
14
Nikoli; podle všech je to pohyb nahoru, a není to potíž: zde jde o náhradu škody, tam o vyhnanství.
לא דכ"ע עליה היא ולא קשיא כאן לניזקין כאן לגלות
15
Chceš-li, řekni: Obě [baraity] jsou o vyhnanství, a není to potíž: tato [mluví o příčce], která byla červotočivá, ona o takové, která červotočivá nebyla.
איבעית אימא הא והא לגלות ולא קשיא הא דאתליע הא דלא אתליע
16
A chceš-li, řekni: Obě jsou o příčce, která nebyla červotočivá, a není to potíž: tato [mluví o příčce], která byla pevně upevněna, ona o takové, která pevně upevněna nebyla.
ואיבעית אימא הא והא דלא אתליע ולא קשיא הא דמיהדק והא דלא מיהדק:
17
MIŠNA: Vysmekla-li se železná [čepel] ze svého topůrka a zabila [někoho] – Rabi říká: Nejde do vyhnanství. A mudrci říkají: Jde do vyhnanství. [Odlétl-li kus] ze štípaného dřeva – Rabi říká: Jde do vyhnanství. A mudrci říkají: Nejde do vyhnanství.
מתני׳ נשמט הברזל מקתו והרג רבי אומר אינו גולה וחכמים אומרים גולה מן העץ המתבקע רבי אומר גולה וחכמים אומרים אינו גולה:
18
GEMARA: Učí se [v baraitě]: Řekl Rabi mudrcům: Cožpak je řečeno: „A železo se vysmekne ze svého dřeva“? Vždyť je řečeno jen „ze dřeva“ (Dt 19,5)! A dále: je řečeno „dřevo“ dole a je řečeno „dřevo“ nahoře; jako „dřevo“ řečené nahoře [znamená] ze štípaného dřeva, tak i „dřevo“ řečené dole [znamená] ze štípaného dřeva.
גמ׳ תניא אמר להם רבי לחכמים וכי נאמר (דברים יט, ה) ונשל הברזל מעצו והלא לא נאמר אלא מן העץ ועוד נאמר עץ למטה ונאמר עץ למעלה מה עץ האמור למעלה מן העץ המתבקע אף עץ האמור למטה מן העץ המתבקע
19
Řekl Rav Chija bar Aši, řekl Rav: A oba vykládali tentýž verš: „A železo se vysmekne (ve-našal) ze dřeva.“ Rabi se domnívá, že rozhodující je psaný text (masoret), a psáno je ve-niššel [aktivně: „a vyrazí“]. A rabíni se domnívají, že rozhodující je čtený text (mikra), a čteme ve-našal [„a vysmekne se“].
אמר רב חייא בר אשי אמר רב ושניהם מקרא אחד דרשו ונשל הברזל מן העץ רבי סבר יש אם למסורת ונישל כתיב ורבנן סברי יש אם למקרא ונשל קרינן
20
A Rabi se domnívá, že rozhodující je psaný text?
ורבי יש אם למסורת סבירא ליה

Originál: Makkot 7b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu