Talmud česky

Makot 8a מכות

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 8a · 17 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Vždyť řekl Rav Jicchak, syn rabi Josefa, řekl rabi Jochanan: Rabi, rabi Jehuda ben Roec, Bejt Šamaj, rabi Šimon a rabi Akiva – ti všichni se domnívají, že rozhodující je čtený text! To je [důvod], proč jim řekl „a dále“.
והאמר רב יצחק בר' יוסף אמר רבי יוחנן רבי ורבי יהודה בן רועץ וב"ש ור"ש ור"ע כולהו סבירי להו יש אם למקרא היינו דקאמר להו ועוד
2
Řekl Rav Papa: Kdo hodí hroudu na palmu a srazí datle, a datle letí a zabijí [někoho] – dostáváme se ke sporu mezi Rabim a rabíny. To je samozřejmé! Mohl bys říci, že je to jako síla jeho síly [tj. nepřímý účinek]; proto nás to učí [že je to jako síla sama].
אמר רב פפא מאן דשדא פיסא לדיקלא ואתר תמרי ואזול תמרי וקטול באנו למחלוקת דרבי ורבנן פשיטא מהו דתימא ככח כחו דמי קמ"ל
3
Jak tedy podle Rabiho nalezneš sílu jeho síly? Například: hodil hroudu, ta zasáhla větev, větev zasáhla trs datlí, ten srazil datle, a datle letěly a zabily [někoho].
אלא כח כחו לרבי היכי משכחת לה כגון דשדא פיסא ומחיה לגרמא ואזיל גרמא ומחיה לכבאסא ואתר תמרי ואזול תמרי וקטול:
4
MIŠNA: Kdo hodí kámen do veřejného prostranství a zabije [někoho], jde do vyhnanství. Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Jestliže poté, co kámen vyšel z jeho ruky, onen vystrčil hlavu a [kámen] jej zasáhl, je osvobozen.
מתני׳ הזורק אבן לרה"ר והרג ה"ז גולה ר"א בן יעקב אומר אם מכשיצאתה האבן מידו הוציא הלה את ראשו וקבלה ה"ז פטור
5
Hodil kámen do svého dvora a zabil [někoho]: má-li poškozený právo tam vstoupit, jde do vyhnanství; a pokud ne, nejde do vyhnanství. Neboť je řečeno: „A kdo vejde se svým bližním do lesa“ (Dt 19,5) – jako les je místem, kam má poškozený i škůdce právo vstoupit, tak i každé místo, kam má poškozený i škůdce právo vstoupit. Vylučuje se dvůr majitele domu, kam poškozený (a škůdce) nemá právo vstoupit.
זרק את האבן לחצרו והרג אם יש רשות לניזק ליכנס לשם גולה ואם לאו אינו גולה שנאמר (דברים יט, ה) ואשר יבא את רעהו ביער מה היער רשות לניזק ולמזיק ליכנס לשם אף כל רשות לניזק ולמזיק להכנס לשם יצא חצר בעל הבית שאין רשות לניזק (ולמזיק) ליכנס לשם
6
Aba Šaul říká: Jako sekání dřeva je dobrovolné, tak i každá dobrovolná [činnost]. Vylučuje se otec, který bije svého syna, učitel, který trestá svého žáka, a vykonavatel soudu.
אבא שאול אומר מה חטבת עצים רשות אף כל רשות יצא האב המכה את בנו והרב הרודה את תלמידו ושליח ב"ד:
7
GEMARA: Do veřejného prostranství? To je přece úmyslné! Řekl Rav Šmuel bar Jicchak: [Jde o toho,] kdo bourá svou zeď. Měl se rozhlédnout! [Jde o toho,] kdo bourá svou zeď v noci. I v noci se měl rozhlédnout!
גמ׳ לרה"ר מזיד הוא אמר רב שמואל בר יצחק בסותר את כותלו איבעי ליה לעיוני בסותר את כותלו בלילה בלילה נמי איבעי ליה לעיוני
8
[Jde o toho,] kdo bourá svou zeď směrem na smetiště. Jaké je to smetiště? Chodí-li tam běžně mnoho lidí, je nedbalý; nechodí-li tam běžně mnoho lidí, je [obětí] okolností!
בסותר את כותלו לאשפה האי אשפה ה"ד אי שכיחי בה רבים פושע הוא אי לא שכיחי בה רבים אנוס הוא
9
Řekl Rav Papa: Je to potřeba jen u smetiště, kam se lidé chodí vyprazdňovat v noci a nechodí se tam vyprazdňovat ve dne, ale přesto se stane, že tam někdo [ve dne] zajde a sedne si. Nedbalý není, protože ve dne se tam vyprazdňovat nechodí; [obětí] okolností také není, protože se stane, že tam někdo zajde a sedne si.
א"ר פפא לא צריכא אלא לאשפה העשויה ליפנות בה בלילה ואין עשויה ליפנות בה ביום ואיכא דמקרי ויתיב פושע לא הוי דהא אינה עשויה ליפנות בה ביום אונס נמי לא הוי דהא איכא דמקרי ויתיב:
10
„Rabi Eliezer ben Jaakov říká“ atd. Učili naši mistři: „A zasáhne (u-maca)“ (Dt 19,5) – vylučuje toho, kdo se sám nastaví. Odtud řekl rabi Eliezer ben Jaakov: Jestliže poté, co kámen vyšel z jeho ruky, onen vystrčil hlavu a [kámen] jej zasáhl, je osvobozen.
רבי אליעזר בן יעקב אומר וכו': ת"ר (דברים יט, ה) ומצא פרט לממציא את עצמו מכאן אמר רבי אליעזר בן יעקב אם משיצתה האבן מידו הוציא הלה את ראשו וקבלה פטור
11
To má říci, že „maca“ znamená [něco, co bylo] od počátku? Avšak namítá se: „A najde (u-maca) [dost na výkup]“ (Lv 25,26) – vylučuje to, co [již] bylo nalezeno [tj. majetek, který měl]: že nesmí prodat [pozemek] ve vzdálené [lokalitě] a vykoupit v blízké, [prodat] špatný a vykoupit dobrý.
למימרא דמצא מעיקרא משמע ורמינהי (ויקרא כה, כו) ומצא פרט למצוי שלא ימכור ברחוק ויגאול בקרוב ברעה ויגאול ביפה
12
Řekl Rava: Zde [to plyne] ze souvislosti verše a tam [to plyne] ze souvislosti verše. Tam ze souvislosti verše: „a najde“ je obdobou [slov] „a dosáhne jeho ruka“ (Lv 25,26) – jako „dosáhne jeho ruka“ [znamená] od nynějška, tak i „najde“ [znamená] od nynějška. Zde ze souvislosti verše: „a zasáhne“ je obdobou lesa – jako les je něčím, co tu je od počátku, tak i „a zasáhne“ [znamená] něco, co tu je od počátku.
אמר רבא הכא מענייניה דקרא והתם מענייניה דקרא התם מענייניה דקרא ומצא דומיא (ויקרא כה, כו) דוהשיגה ידו מה השיגה ידו מהשתא אף מצא נמי מהשתא הכא מענייניה דקרא ומצא דומיא דיער מה יער מידי דאיתיה מעיקרא אף ומצא נמי מידי דאיתיה מעיקרא:
13
„Kdo hodí kámen“ atd. Řekl jeden z rabínů Ravovi: Odkud [víš, že jde o] sekání dřeva, které je dobrovolné? Možná jde o sekání dřeva pro suku a o sekání dřeva pro oltářní hranici, a přesto řekl Milosrdný, ať jde do vyhnanství! Řekl mu: Protože kdyby našel [dřevo už] nasekané, nebylo by [sekání] přikázáním, není ani nyní přikázáním.
הזורק את האבן וכו': א"ל ההוא מרבנן לרבא ממאי דמחטבת עצים דרשות דלמא מחטבת עצים דסוכה ומחטבת עצים דמערכה ואפ"ה אמר רחמנא ליגלי א"ל כיון דאם מצא חטוב (אינו חוטב) לאו מצוה השתא נמי לאו מצוה
14
Namítl Ravina Ravovi: „Vylučuje se otec, který bije svého syna, učitel, který trestá svého žáka, a vykonavatel soudu.“ Máme říci: protože kdyby [syn] byl vyučený, nebylo by [bití] přikázáním, ani nyní není přikázáním? [Odpověď:] Tam, i když je vyučený, je to přikázání, neboť je psáno: „Trestej svého syna, a dá ti odpočinutí a poskytne tvé duši rozkoš“ (Př 29,17).
איתיביה רבינא לרבא יצא האב המכה את בנו והרב הרודה את תלמידו ושליח ב"ד לימא כיון דאילו גמיר לאו מצוה השתא נמי לאו מצוה התם אע"ג דגמיר מצוה דכתיב (משלי כט, יז) יסר בנך ויניחך ויתן מעדנים לנפשך
15
Opět řekl Rava: Co jsem řekl, není nic. [Spíše:] „A kdo vejde se svým bližním do lesa“ (Dt 19,5) – [jako les,] kam chce-li, vejde, a nechce-li, nevejde. A kdyby tě napadlo, že jde o přikázání, mohl by snad nevejít?
הדר אמר רבא לאו מילתא היא דאמרי (דברים יט, ה) ואשר יבא את רעהו ביער (מה יער) דאי בעי עייל ואי בעי לא עייל ואי סלקא דעתך מצוה מי סגיא דלא עייל
16
Řekl Rav Ada bar Ahava Ravovi: Všude, kde je psáno „kdo“, [znamená to,] když chce? Ale podle toho: „A muž, který se znečistí a neočistí se“ (Nu 19,20) – chce-li, znečistí se, a nechce-li, neznečistí se. [U] mrtvého, jehož pohřeb je přikázáním, kde se nemůže neznečistit, je tedy také osvobozen [z trestu za vstup do Chrámu]?
אמר ליה רב אדא בר אהבה לרבא כל היכא דכתיב אשר דאי בעי הוא אלא מעתה (במדבר יט, כ) ואיש אשר יטמא ולא יתחטא אי בעי מיטמא אי בעי לא מיטמא מת מצוה דלא סגי דלא מיטמא הכי נמי דפטור
17
Tam je to jiné, protože Písmo praví:
שאני התם דאמר קרא

Originál: Makkot 8a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu