„Na pergamenu a inkoustem“ atd. Odkud to víme? Vyvozuje se to z [výrazu] „psaní“ – „psaní“. Je psáno zde: „A královna Ester napsala“ (Est 9,29), a je psáno tam: „I řekl jim Baruch: Svými ústy mi diktoval všechna tato slova a já jsem je psal do knihy inkoustem“ (Jr 36,18).
על הספר ובדיו וכו': מנלן אתיא כתיבה כתיבה כתיב הכא (אסתר ט, כט) ותכתב אסתר המלכה וכתיב התם (ירמיהו לו, יח) ויאמר להם ברוך מפיו יקרא אלי את כל הדברים האלה ואני כותב על הספר בדיו:
MIŠNA: Obyvatel [neohrazeného] města, který odešel do opevněného města, a obyvatel opevněného města, který odešel do [neohrazeného] města – má-li se vrátit na své místo, čte podle svého místa, a pokud ne, čte s nimi.
מתני׳ בן עיר שהלך לכרך ובן כרך שהלך לעיר אם עתיד לחזור למקומו קורא כמקומו ואם לאו קורא עמהן
A odkud musí člověk číst svitek, aby jím splnil svou povinnost? Rabi Meir říká: Celý. Rabi Jehuda říká: Od „Byl jeden muž, Žid“ (Est 2,5). Rabi Josi říká: Od „Po těchto událostech“ (Est 3,1).
ומהיכן קורא אדם את המגילה ויוצא בה י"ח ר"מ אומר כולה ר' יהודה אומר מאיש יהודי רבי יוסי אומר מאחר הדברים האלה:
GEMARA: Řekl Rava: To se učilo jen o tom, kdo se má vrátit [domů] v noci čtrnáctého. Ale kdo se nemá vrátit v noci čtrnáctého, čte s nimi. Řekl Rava: Odkud to říkám? Neboť je psáno: „Proto Židé venkovští, kteří bydlí v neohrazených městech“ (Est 9,19). Když už je psáno „Židé venkovští“, proč je třeba psát „kteří bydlí v neohrazených městech“? To nás učí, že kdo je venkovanem [jen] na jeden den, nazývá se venkovanem.
גמ׳ אמר רבא לא שנו אלא שעתיד לחזור בלילי י"ד אבל אין עתיד לחזור בלילי ארבעה עשר קורא עמהן אמר רבא מנא אמינא לה דכתיב (אסתר ט, יט) על כן היהודים הפרזים היושבים בערי הפרזות מכדי כתיב היהודים הפרזים למה לי למיכתב היושבים בערי הפרזות הא קמ"ל דפרוז בן יומו נקרא פרוז
Našli jsme [pravidlo pro] venkovana; [pro obyvatele] opevněného [města] odkud to víme? Plyne to z rozumu: když se ten, kdo je venkovanem na jeden den, nazývá venkovanem, pak i ten, kdo je obyvatelem opevněného města na jeden den, se nazývá obyvatelem opevněného města.
אשכחן פרוז מוקף מנא לן סברא הוא מדפרוז בן יומו קרוי פרוז מוקף בן יומו קרוי מוקף
A řekl Rava: Obyvatel vesnice, který odešel do města, čte s nimi tak či onak. Proč? Ten by měl číst jako obyvatelé města, a [jen] mudrci byli k vesnicím shovívaví, aby mohly dodávat vodu a potravu svým bratrům ve městech. To platí, když je na svém místě; ale když je ve městě, má číst jako obyvatelé města.
ואמר רבא בן כפר שהלך לעיר בין כך ובין כך קורא עמהן מאי טעמא האי כבני העיר בעי למקרי ורבנן הוא דאקילו על הכפרים כדי שיספקו מים ומזון לאחיהם שבכרכין הני מילי כי איתיה בדוכתיה אבל כי איתיה בעיר כבני עיר בעי למקרי
Abaje mu namítl: Obyvatel opevněného města, který odešel do [neohrazeného] města, čte tak či onak podle svého místa. Obyvatel opevněného města – to tě napadá? Vždyť to závisí na tom, zda se má vrátit! Nýbrž [jde] snad o obyvatele vesnice!
איתיביה אביי בן כרך שהלך לעיר בין כך ובין כך קורא כמקומו בן כרך ס"ד באם עתיד לחזור תליא מילתא אלא לאו בן כפר
Řekl rabi Jochanan: A všichni vykládali jeden a týž verš: „A královna Ester… a Žid Mordechaj napsali se vší mocí“ (Est 9,29). Ten, kdo říká „celý“ – [vykládá to jako] moc Achašverošovu.
א"ר יוחנן וכולן מקרא אחד דרשו ותכתב אסתר המלכה ומרדכי היהודי את כל תוקף מאן דאמר כולה תוקפו של אחשורוש
A ten, kdo říká „od ‚Byl jeden muž, Žid‘“ – moc Mordechajovu. A ten, kdo říká „od ‚Po těchto událostech‘“ – moc Hamanovu. A ten, kdo říká „od ‚Té noci‘“ – moc zázraku.
ומאן דאמר מאיש יהודי תוקפו של מרדכי ומ"ד מאחר הדברים האלה תוקפו של המן ומ"ד מבלילה ההוא תוקפו של נס
Ten, kdo říká „celý“: „Co viděl“ Achašveroš, že použil nádoby Chrámu? „V této věci“ – protože spočítal sedmdesát let a [Izrael] nebyl vykoupen. „A co je potkalo“ – že zabil Vašti.
מ"ד כולה מה ראה אחשורוש שנשתמש בכלים של בית המקדש על ככה משום דחשיב שבעים שנין ולא איפרוק ומה הגיע אליהם דקטל ושתי
A ten, kdo říká „od ‚Byl jeden muž, Žid‘“: „Co viděl“ Mordechaj, že popudil Hamana? „V této věci“ – protože se [Haman] učinil modlou. „A co je potkalo“ – že se stal zázrak.
ומ"ד מאיש יהודי מה ראה מרדכי דאיקני בהמן על ככה דשוי נפשיה ע"ז ומה הגיע אליהם דאתרחיש ניסא
A ten, kdo říká „od ‚Po těchto událostech‘“: „Co viděl“ Haman, že začal žárlit na všechny Židy? „V této věci“ – protože Mordechaj neklekal a neklaněl se. „A co je potkalo“ – „a pověsili jeho i jeho syny na šibenici“ (Est 9,25).
ומ"ד מאחר הדברים האלה מה ראה המן שנתקנא בכל היהודים על ככה משום דמרדכי לא יכרע ולא ישתחוה ומה הגיע אליהם ותלו אותו ואת בניו על העץ
A ten, kdo říká „od ‚Té noci‘“: „Co viděl“ Achašveroš, že si dal přinést knihu pamětí? „V této věci“ – že Ester pozvala Hamana spolu s ním. „A co je potkalo“ – že se stal zázrak.
ומ"ד מבלילה ההוא מה ראה אחשורוש להביא את ספר הזכרונות על ככה דזמינתיה אסתר להמן בהדיה ומה הגיע אליהם דאתרחיש ניסא
Řekl rabi Chelbo, řekl Rav Chama bar Gurja, řekl Rav: Halacha je podle slov toho, kdo říká „celý“. A i podle toho, kdo říká „od ‚Byl jeden muž, Žid‘“, musí být napsán celý.
א"ר חלבו אמר רב חמא בר גוריא אמר רב הלכה כדברי האומר כולה ואפי' למאן דאמר מאיש יהודי צריכה שתהא כתובה כולה
A řekl rabi Chelbo, řekl Rav Chama bar Gurja, řekl Rav: Svitek se nazývá „kniha“ a nazývá se „list“. Nazývá se „kniha“: sešil-li jej lněnými nitěmi, je neplatný. A nazývá se „list“: vložil-li do něj tři nitě ze šlach, je platný. Řekl Rav Nachman: Za předpokladu, že jsou rozmístěny po třetinách.
וא"ר חלבו אמר רב חמא בר גוריא אמר רב מגילה נקראת ספר ונקראת אגרת נקראת ספר שאם תפרה בחוטי פשתן פסולה ונקראת אגרת שאם הטיל בה שלשה חוטי גידין כשרה אמר רב נחמן ובלבד שיהו משולשין
Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Kdo čte ze svitku, který je napsán mezi [ostatními] Spisy, nesplnil. Řekl Rava: To jsme řekli jen tehdy, když [jeho pergamen] není o něco kratší nebo delší; ale je-li o něco kratší nebo delší, nemáme s tím problém.
אמר רב יהודה אמר שמואל הקורא במגילה הכתובה בין הכתובים לא יצא אמר רבא לא אמרן אלא דלא מחסרא ומייתרא פורתא אבל מחסרא ומייתרא פורתא לית לן בה
Originál: Megillah 19a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.